Jerevan, Praha - Obyvatelé Arménie a Ázerbájdžánu se dnes probudili do eskalujícího konfliktu. Čtyři roky od posledních intenzivních bojů v Náhorním Karabachu, takzvané Čtyřdenní války v dubnu 2016, se boje rozhořely nanovo. Poprvé od začátku 90. let dnes bylo ostřelováno i hlavní město Náhorního Karabachu, Stěpanakert.
V neděli ráno podle arménského Ministerstva obrany zahájila ázerbájdžánská armáda letecký útok a ostřelování arménských pozic a vesnic podél linie kontaktu. Poprvé od války na začátku 90. let došlo i k odstřelování de facto hlavního města Karabachu, Stěpanakertu. Baku uvedlo, že útoky začaly z arménské strany a Ázerbájdžán proto zahájil protiútok. Arménie i Náhorní Karabach vyhlásili dopoledne stanné právo a všeobecnou mobilizaci, v odpoledních hodinách vyhlásil stanné právo i Ázerbájdžán společně s nočním zákazem vycházení v Baku a dalších městech.
Na většině území Ázerbájdžánu od rána nefunguje internet. Ázerbájdžánské Ministerstvo dopravy a komunikace oznámilo, že k přerušení došlo záměrně aby „předešli rozsáhlé provokaci Arménie.“ Ministerstva obrany obou znepřátelených států zveřejňují záběry úderů na nepřátelské tanky a těžkou techniku. Arménský premiér Nikol Pašinjan uvedl, že arménská strana sestřelila dvě ázerbájdžánské helikoptéry a tři bojové drony. V ulicích Stěpanakertu byly k vidění projíždějící tanky a těžká technika. Ázerbájdžán údajně dobyl některé strategické pozice. Obě strany hlásí civilní i vojenské oběti, získat nezávislé informace z místa a přesné počty obětí je ale aktuálně velmi obtížné.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan řekl, že Turecko je ochotné se postavit za své ázerbájdžánské bratry všemi prostředky.
Boje propukly dva měsíce po střetu na hranici mezi Arménií a Ázerbájdžánem, při němž zemřelo 17 lidí včetně jednoho civilisty. Probíhající střet je ale daleko rozsáhlejší. K bojům dochází na různých místech takřka podél celé linie kontaktu mezi Náhorním Karabachem a Ázerbájdžánem. Vše nasvědčuje tomu, že se nyní jedná také minimálně o podobné nebo rozsáhlejší boje jak před čtyřmi lety.
Revoluce, která nepřinesla změnu
Navzdory nadějím na urovnání více než 30 let trvajícího konfliktu, které před dvěma lety vzbudila arménská Sametová revoluce a nová demokraticky zvolená vláda, a pozitivnímu vývoji v mírových jednáních minulý rok, se v posledních měsících vzájemné vztahy zhoršovaly. Mírové rozhovory vedené Minskou skupinou OBSE nepřinesly žádný pozitivní posun a rétorika z Ázerbájdžánské vlády se od července vyostřila. Bezprostředně po červencových bojích se v ázerbájdžánském hlavním městě Baku sešly desítky tisíc demonstrantů volajících po válce s Arménií.
Spolupředsedové Minské skupiny OBSE odsoudili použití násilí a „nesmyslné ztráty na životech včetně civilistů“ a vyzvali obě strany k zastavení nepřátelských akcí. V podobném duchu se nesly vyjádření Evropské unie, OSN, Francie a Rady Evropy. Šéf diplomacie EU Josep Borrell jednal v podvečer s ministry zahraničí obou států.
Záběry z prvního dne bojů zveřejněné arménským ministerstvem obrany.
Ruské ministerstvo zahraničí vyzvalo k okamžitému příměří a obnovení mírových rozhovorů. Sousední Gruzie zmínila, že je připravena přispět k de-eskalaci a nastolení míru v regionu. Turecko se naopak jednoznačně postavilo na stranu Ázerbájdžánu. Prezident Recep Tayyip Erdogan řekl, že Turecko je ochotné se postavit za své ázerbájdžánské bratry všemi prostředky a vyzval mezinárodní společenství k podpoře Ázerbájdžánu tváří v tvář arménské „invazi a krutosti“.
Arménský premiér v televizním projevu vyzval mezinárodní komunitu, aby zabránila turecké intervenci v konfliktu. Premiér Pašinjan poté telefonicky mluvil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který poté znovu vyzval k ukončení vojenských operací a zabránění další eskalaci. Rusko dlouhodobě vystupuje jako mediátor konfliktu a je zároveň klíčovým dodavatelem zbraní a vojenské techniky pro obě znepřátelené země. Ruští vojáci zároveň hlídají arménskou hranici s Tureckem a v druhém největším arménském městě Gjumri je umístěna strategická 102. ruská vojenská základna.
Bojují zbraně z Ruska, Izraele i Česka
Arménie má také přístup k moderním ruským zbraním za zvýhodněné ceny, v prosinci 2019 převzala například první dodávku stíhaček Su-30SM. Ázerbájdžán naopak dlouhodobě využívá zisky z ropy k nákupu zbraní z Ruska, Turecka a Izraele, včetně útočných dronů. Kromě toho disponuje i českými houfnicemi Dana a raketomety Vampir, které byly do země podle zjištění serveru investigace.cz nelegálně vyvezeny v letech 2017–2018.
Podobně jako při dalších eskalacích v posledních letech se bojuje i v kyberprostoru. Ve večerních hodinách hackeři napadli populární arménský zpravodajský server News.am a umístili na něj falešnou zprávu vyzývající Armény ke stažení z Náhorního Karabachu.
Náhorní Karabach a sedm přilehlých území jsou mezinárodně uznané jako součást Ázerbájdžánu, ale od konce Války o Náhorní Karabach na přelomu 80. a 90. let jsou pod kontrolou Arménie. Spor o Náhorní Karabach sahá hluboko do historie. Jeho nynější fáze propukla v roce 1988 snahami karabašských Arménů o připojení horského území, které bylo během nadvlády Sovětského svazu pod kontrolou Ázerbájdžánu, k Arménii. Spor vyústil v krvavou válku, která trvala do roku 1994 a zemřely v ní desítky tisíc lidí a další stovky tisíc byly nuceny opustit své domovy.
Konflikt zůstal od konce války v roce 1994 nevyřešený, s nepravidelnými přestřelkami a občasnými eskalacemi. Strany konfliktu během této doby odmítly několik plánů na politické řešení, navržených mezinárodními mediátory. Nynější principy jednání byly schváleny v roce 2007. Náhorní Karabach je de facto nezávislý, ale neuznává ho žádný jiný stát. Arménie mu poskytuje vojenskou i finanční podporu, zatímco Ázerbájdžán jej považuje za okupované území.
