„První, po čem se pobřežní stráž pídí, je informace, kdo je kapitán.“ Tisíce lidí sedí v Řecku za mřížemi za pašování běženců. Jsou to ale skutečně pašeráci? A jak vlastně fungují sítě těch, kteří si za své služby účtují obrovské sumy?
U autobusové zastávky na okraji Atén stojí stánek s ovocem a zeleninou. Září barvami a s občasnými pauzami se u něj střídají zákazníci. Většinou potom míří stejným směrem – přes silnici do zařízení Schisto, uprchlického tábora pro zranitelné osoby.
Jedním z těch, kteří neodolali ovocné nabídce, je i tmavovlasý třicátník s vystouplými lícními kostmi. V tomto textu mu můžeme říkat třeba Abdel. Pochází ze Sýrie, z válkou zdecimovaného Aleppa, a ve Schistu bydlí i se svou rodinou.
Čtěte také: Reportáž z ostrova Lesbos: Jak Řekové násilím vytlačují lidi z Evropy
Abdel působí nervózně, trochu ztraceně. Dávám se s ním do řeči a on ze sebe lámanou angličtinou dostává svůj příběh.
„Víte, jsem tu teprve pár dní. Moje rodina ne, ta tu žije už dlouho, já se k nim – ke své ženě a třem dětem – přidal až teď,“ komunikuje zpočátku nejasně. „Než mě přijali sem do tábora, přespával jsem několik dní různě v křoví tady po okolí,“ vysvětluje Syřan a na důkaz toho, že nelže, mi rovnou ukazuje fotky v telefonu.
Nastupujeme spolu do autobusu směr Atény. „Jedu za právníkem. Před týdnem mě totiž pustili z vězení. Za mřížemi jsem strávil čtyři a půl roku za pašování lidí přes hranice a nevím, jestli se za ně nebudu muset zase vrátit,“ řekne konečně a oči mu zaplaví slzy.
Pašerácké gangy znají unijní pravidla moc dobře. Vymyslely tedy, jak je obcházet tak, aby do spárů bezpečnostních složek nepadlo jejich členstvo.
Když Abdel v roce 2019 vyrazil na cestu do Evropy, dostal od pašeráků nabídku. Nemusí jim za svou manželku a děti platit tisíce eur, které stejně nemá. Stačí, když se postaví ke kormidlu motorového člunu. A skupinu lidí, kteří stejně jako on chtějí požádat o azyl, dopraví od tureckých břehů do Řecka.
Muž riskantní nabídku přijal. A zatímco svou rodinu i ostatní z člunu dostal do Evropy, sám skončil ve vězení. Za sebou má několik let trestu, odsouzen byl ale celkem k 52 letům. „Není jisté, zda nebudu muset zase za mříže,“ svěřil se Abdel, než vystoupil z vozu.
4676 let za mřížemi
„Tohle je úplně běžné, vcelku modelový případ,“ potvrzuje mi později advokát Ozan Mirkan Balpetek z Legal Centre Lesvos (LCL).
Na východořeckém ostrově v Egejském moři pomáhá spolu s několika dalšími kolegy lidem získat azyl i dobrat se spravedlnosti. A kriminalizace běženců je jednou z otázek, kterým se tým LCL věnuje nejčastěji.
Syřan Abdel se stal jedním z mnoha, kteří padli jak do pasti pašeráků, tak i řeckého, respektive evropského bezpečnostního aparátu.
S podobným osudem se potýkají tisíce dalších – magazín New Lines na konci roku 2022 odhadoval, že si v Řecku podobný trest odpykávalo asi 2200 lidí. Ve vězení byli za „pašování osob“ nebo za „zprostředkování nelegálního vstupu do země“.
Co je za třemi tečkami se doví jen členové Voxpot Klubu.
Díky podporovatelům z Voxpot Klubu můžeme posílat naše reportéry do terénu a přinášet vám tak lepší zprávy, než jen to, co nabízí tiskové agentury.
