Masová střelba zasáhla oslavy spojené s americkým „neoficiálním státním svátkem“ – Super Bowlem. Pohled do statistik ale ukazuje, že tyto incidenty jsou v USA doslova na denním pořádku. Hlavní zbraňová lobby sice slábne, od politiků ale nejspíš nadále uslyšíme jen „myšlenky a modlitby“.
Spojené státy ve středu vyděsila zpráva o střelbě v Kansas City. Podle informací bylo zasaženo zhruba 20 lidí, přičemž jedna žena zraněním podlehla. Rozsah tragédie ale mohl být mnohem větší.
Střelba se totiž odehrála poblíž místního nádraží, kde zrovna skončil obří průvod, který v ulicích města sledovaly miliony lidí.
Místní fotbalový tým, Kansas City Chiefs, totiž v neděli večer zvítězil ve finále NFL, takzvaném Super Bowlu. Poté, co hráči projeli městem na střeše otevřeného autobusu, zamířili do budovy nádraží, kde měli rozdávat autogramy.
„Najednou všichni začali utíkat pryč, dovnitř zase běželi policisté,“ popisuje začátek střelby jeden z účastníků průvodu.
Oproti loňsku jde přitom o zlepšení. Za prvních šest týdnů roku 2023 se hromadně střílelo v 68 případech.
Místní policie uvedla, že zadržela tři podezřelé.
Na sociálních sítích se mezitím objevují záběry, které zachycují prchajícího člověka. Toho se pár lidí z davu snaží zastavit – podobným způsobem, který je běžně k vidění na hřištích amerického fotbalu.
Běžící postavu nejprve zpomalí, pak ji jeden z mužů srazí na zem.
NEW: The man who tackled a shooter at the Kansas City Chiefs parade speaks out, says he didn’t hesitate when he saw the shooter running by.
— Collin Rugg (@CollinRugg) February 15, 2024
Hero!
“I didn't hesitate. It was just do it. So I went to go tackle him and another gentleman did the same thing and as I'm tackling him,… pic.twitter.com/oFepskxkYW
Paul Conteras, jeden z těchto „zasahujících“ účastníků, v rozhovorech tvrdí, že prchající měl u sebe zbraň. Spolu s dalšími dvěma muži jej proto zalehli a drželi, dokud nepřijela policie.
Zatím nebylo potvrzeno, zda šlo o jednoho ze tří zadržených v souvislosti se střelbou.
Méně než loni, více než před pandemií
Ve stejný den USA zaznamenaly ještě jeden podobný incident. Na parkoviště veřejné střední školy v Atlantě přijelo auto a z okna zazněly výstřely, které zranily čtyři lidi.
Podle organizace Gun Violence Archive šlo o 48. masovou střelbu za letošní rok. Měřítkem pro „masovost“ je počet zasažených – zmíněná organizace takto klasifikuje činy se čtyřmi a více postřelenými či mrtvými bez samotného střelce.
Vzhledem k tomu, že středa byla 45. dnem v roce, v průměru došlo letos v USA k jednomu incidentu každý den.
Oproti loňsku jde přitom o zlepšení. Za prvních šest týdnů roku 2023 se hromadně střílelo v 68 případech. V letech 2022 a 2021 bylo číslo podobné tomu letošnímu.
Pořád jde ale o vyšší počty než za stejné období v letech před pandemií. Deník Washington Post si všímá nárůstu masových střeleb v polovině roku 2020. Podobně hovoří i studie ve vědeckém časopise JAMA.
V masových střelbách letos zemřelo přinejmenším 79 lidí. Ti ale představují pouhý zlomek celkových obětí střelných zbraní, jichž bylo k pondělnímu datu od prvního ledna přes 1800.
Dvojitě smutné výročí
Středeční události v Atlantě a Kansas City měly ještě jeden přesah – odehrály se v den šestého výročí střelby na střední škole ve floridském Parklandu.
Tehdejší tragédie byla nejkrvavější středoškolskou střelbu v historii USA. A navíc přišla v době, kdy se možné regulaci zbraní věnovala zvýšená pozornost po velkých podzimních masových střelbách v Nevadě a Texasu.
„Jsme odhodlaní pracovat spolu se státem a místními lídry na tom, abychom učinili naše školy bezpečnějšími a pustili se do náročného tématu mentálního zdraví,“ prohlásil v reakci tehdejší prezident Donald Trump.
Poslouchejte také: Redneck #61: Tragédie v Uvalde, Highland Parku a zapeklitý problém amerických zbraní
Jeho odpověď zapadala do tradiční reakce republikánských i některých demokratických politiků – soustředit se na bezpečnost škol, mentální zdraví střelce a odmítat souvislost s rozvolněnou zbraňovou legislativou.
Střelnou zbraň přitom vlastní třetina Američanů a 40 procent z nich žije v domácnosti se zbraní.
Po útoku v Parklandu se za přísnější legislativu postavili i někteří studenti napadené střední školy, kteří založili kampaňovou skupinu „Never Again MSD“.
„Všichni tihle lidé by měli být doma a truchlit. Ale místo toho tady stojíme spolu. Protože jestli se naše vláda a prezident zmůžou jen na ‚myšlenky a modlitby‘, tak přišel čas, aby se o změnu, kterou potřebujeme, začaly zasazovat oběti,“ pronesli tehdy X Gonzalez.
Jejich tehdejší, ani žádné další iniciativy však k výraznému zpřísnění federálních zákonů nevedly.
Zbraňoví lobbisté bez práce
Zatímco ještě v roce 1959 podporovalo 60 procent Američanů zákaz vlastnictví zbraní civilisty, loni už to bylo pouhých 27 procent.
Ve výčtu důvodů se často zmiňuje silná pozice velkých pro-zbraňových organizací jako Národní asociace držitelů zbraní (NRA). Podle výzkumníků z Open Sources tyto skupiny vynaložily mezi lety 1998 a 2022 na lobbing ve Washingtonu přes 190 milionů dolarů. Organizace za přísnější regulace proti tomu za stejné období v této oblasti utratily pouhých 29 milionů.
Čtěte také: Vzestup a pád NRA: Kde se vzala největší americká zbraňová lobby a co věstí její pád?
Na „obrovskou moc NRA nad Kongresem“ si stěžoval svého času i prezident Barack Obama. Někdejší šéf této organizace Wayne LaPierre pro změnu proslul svým výrokem po střelbě na základní škole v Sandy Hook v roce 2012: „Jediné, co zastaví zlého člověka se zbraní, je dobrý člověk se zbraní.“
Jakkoliv samotná NRA prochází krizí a ztrácí vliv, pozici zbraní jako takových v americké společnosti to nejspíš neohrozí. Její místo zaplňují nové organizace, jako třeba Gun Owners of America, která označuje NRA za „příliš liberální“.
Novinář Mike Spies, který se NRA věnuje, zase poukazuje na to, že organizace už stejně většinu svých požadavků prosadila a zabetonovala třeba skrze nejvyšší soudy jednotlivých amerických států.
„Otázku zbraní proměnila v problém dvou kmenů. Z vlastnictví zbraně udělala sadu hodnot a životní styl,“ vysvětluje novinář z webu ProPublica.
