Spolková republika dlouho lavírovala s dodávkami tanků Leopard 2 a zhoršila si tak svůj obraz u spojenců. Kancléři Olafu Scholzovi v tom napomáhala i nálada společnosti, ale zejména z východní Evropy se na něj snesla kritika. O vnitřních záležitostech německé vlády i širších dopadech této politické nerozhodnosti jsme se bavili s odborníkem na Německo Jakubem Eberlem.
Kancléř Olaf Scholz se nakonec rozhodl tanky Leopard 2 na Ukrajinu poslat. Stejně tak to umožní i dalším zemím, informoval deník Der Spiegel. Podle německých médií je připraven dodat nejméně 14 tanků. Jenže svým váhavým postojem velice uškodil obrazu své země u spojenců, hodnotí v našem rozhovoru odborník na politiku našeho západního souseda Jakub Eberle z Ústavu mezinárodních vztahů.
Na Berlín byl velký tlak vyvíjen zejména z Varšavy. „Němci už obdrželi naši žádost o souhlas s přesunem tanků Leopard 2 na Ukrajinu,“ napsal v úterý 24. ledna na Twitteru polský ministr obrany Marius Blaszczak. „Apeluji také na německou stranu, aby se připojila ke koalici zemí podporujících Ukrajinu tanky Leopard 2. Je to naše společná věc, protože jde o bezpečnost celé Evropy,“ dodal.
Varšava je často v kritice Německa příliš teatrální. Nejdřív oznámí, že tam tanky pošle, ať si Berlín myslí cokoli. A za čtyři dny podává oficiální žádost.
A přesně podobná prohlášení Eberle také mírní. Jsou totiž podle něj dost často mířená hlavně na domácí polské publikum. Každopádně opožděné dodání tanků jistě nesmaže velkou kaňku na triku Berlína, která se přidá k těm ostatním. Pozadí Scholzova vyčkávání jsme probrali ještě před oznámením povolení dodávek tanků.
Proč Německo stále ještě váhá s dodáním tanků Leopard 2 Ukrajině? A jak to vypadá v tamní vládní koalici?
Vlastně nikdo pořádně neví, proč váhají. K tomu, co se děje, máme hrozně málo informací, protože rozhodování je na kancléři Olafu Scholzovi a jeho okolí. On je ten klíčový aktér. A nic k tomu v podstatě neřekl. Scholz celkově příčiny svého uvažování příliš nevysvětluje. Takže věštíme z koule.
V koalici je neshoda. Zelení i liberálové – dvě menší vládní strany – a také řada sociálních demokratů jsou poměrně nespokojeni s tím, že kancléř není schopný vysvětlit své chování nebo důvod tak dlouhého čekání. Přidává tomu i fakt, že nemálo politiků dává jasně najevo, že oni by rozhodně tanky na Ukrajinu dodali.
Jak se na tuto situaci dívá německá společnost? Jaký názor v ní převládá?
V Německu se vede dost vyhrocená debata. Společnost je rozpolcená. Nedávno vyšly dva průzkumy, v nichž ani jeden názor neměl jasnou většinu. Osobně bych ale ty průzkumy nepřeceňoval. Nálada také dost vychází z toho, jak se zrovna daří politikům věci vysvětlovat. Každopádně platí, že německá veřejnost není většinově nakloněna ani k povolení dodávky tanků, ani k jejímu zákazu. Díky tomu má Scholz větší prostor pro rozhodování. A ten si pro svoje úvahy nechává opravdu velký. Jeho kroky tak často přicházejí dost pozdě. Ale horší je, že není jasné, proč to vlastně dělá – to se pak množí všemožné spekulace.
Zejména Polsko vyvíjí na Německo velký tlak a zaznívají z jeho strany celkem tvrdá slova. Jaký dojem tedy vyvolává Scholzovo váhání u spojenců?
Špatný. Dojem není dobrý dlouhodobě. Nedělejme ale z Polska dominantní hlas spojenců. Varšava je často v kritice Německa příliš teatrální. Na mysli mám například to oznámení polského předsedy vlády Mateusze Morawieckého, že oni tam tanky pošlou, ať si Berlín myslí, co si myslí. Ale pak o čtyři dny později Polsko podává oficiální žádost. Ta jejich slova jsou z velké části určena domácímu publiku.
Ale zpátky ke špatnému dojmu ze Scholzovi zahraniční politiky a mnoha jiných oblastí. Je to zapříčiněné hlavně tou neschopností vysvětlovat. Přijde mi ale, že by se ta debata neměla stavět na tom, že spojenci jsou naštvaní, a ocitujeme Morawieckého. Podíváme-li se na hlasy Spojených států ve vztahu k německé podpoře, tak tam pokud zaznívá kritika, tak velmi uměřeně a spíše skrze úniky do médií. Poláci a pobaltské země se své naštvání nebrání tlačit přes veřejnou diplomacii, ale to nedělají všichni. Například Česko to – až na výjimky – nedělá.
Kouzlo Leopardů 2 je v tom, že je jich v Evropě asi 2000. Bez Němců to ale nejde. Vůbec poprvé nejde něco bez nich poslat na Ukrajinu.
A není to vůči Německu celé nespravedlivé? Přece jenom Ukrajině posílá celkem velkou pomoc.
V tomto případě budu kritičtější. Je a není. Je to nespravedlivé, pokud debatu stavíme na tom, že všichni by něco chtěli, a jediní Němci nechtějí. Nebo že všichni něco dělají, a jediní Němci to brzdí. To objektivně není pravda. Zároveň je ale tahle debata o tancích jiná v tom, že u této specifické technologie má Německo mnohem zásadnější roli než u čehokoli jiného.
Dokud se řešilo, zda Němci budou jedni z těch, kteří dodají protivzdušné systémy, a poskytovali je mezitím Američani, Francouzi, Britové nebo Poláci, byli jen dílem do mozaiky. V tom případě tedy problém zněl: Proč my to děláme, a vy ne? S tanky je to ale tak, že pokud se nehnou Němci, ostatní nemají co nabídnout. Britové poslali několik tanků Challenger 2, což je důležité, ale pro celou ukrajinskou armádu řešení nemají. Ani Francouzi jich nemají tolik dostupných.
Čtěte také: Rok Olafa Scholze: Rozporuplný kancléř dělá chyby, a své úspěchy pak neumí „prodat“
Kouzlo Leopardů 2 je v tom, že je jich v Evropě asi 2000 a má je několik armád. Bez Němců to ale nejde. Za prvé to musejí schválit, za druhé část sami dodat a za třetí je vyrábí německé firmy. Němci nad tím celým mají právo veta. Navíc ty tanky vyrábí německá firma Krauss-Maffei Wegmann, která je musí servisovat, dodávat náhradní díly, řeší se výcvik i celé dodávací řetězce. Bez německé participace to opravdu nejde. A to je poprvé, co nejde něco bez Němců poslat na Ukrajinu.
Tady nemá Peskov žádnou moc
Moskva vyhrožuje, že dodání tanků bude mít velké následky. Od Ruska ale už několik měsíců slýcháme, že pokud na Ukrajinu pošleme novou techniku, vyvolá to negativní reakci. Ale například u systémů protivzdušné obrany Patriot se nic nestalo. Mohou mít v Scholzově dlouhém rozhodování prsty výhružky Kremlu?
Myslím, že ne. S tím si budou na veřejnosti pohrávat odpůrci jako Alternativa pro Německo (ADF). Ale to, co říká mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, se do těch kalkulací příliš nepromítá.
Mě by spíše zajímalo něco jiného. V debatách o pomoci Ukrajině mi přijde nešťastné, že se tváříme, jako bychom všechno věděli. Jenže například i mnoho jednání na Rammsteinu probíhalo za zavřenými dveřmi. Nevíme, co si Scholz říkal s americkým prezidentem Joem Bidenem.
Čtěte také: Scholz přijel Peking ujistit, že je Evropa bezradná a podplatitelná
Je známo, že občas probíhají kontakty mezi ruskými tajnými službami, respektive ruskou generalitou a tou americkou, potažmo německou, a to je mnohem důležitější. Na to je kladen mnohem větší důraz než na to, co říká Peskov. Navíc jde o výroky Peskova, a nejspíš je pak zopakuje ministr zahraničí Ruska Sergej Lavrov, ale neříká to Vladimir Putin. Zásadní zprávy nechodí Scholzovi přes Peskova.
Podle posledních informací se to již brzy rozhodne. Analytici se kloní k názoru, že Berlín vydání tanků povolí. Co by to pak v širším kontextu znamenalo?
Velké dopady by mělo, pokud by řekli ne. Vlastním dodávkám i povolení, aby tanky dodali spojenci. A osobně si myslím, že není udržitelná ani pozice, kdy to ostatním povolí, ale sami nedodají. Možná to ale zkusí. Teď je to o tom, jak se toho zúčastnit.
Samo o sobě ale tato epizoda bude dílek do seriálu celkového dojmu z Německa pod Scholzem a z jejich diplomacie. Ten vypadá tak, že se s Němci špatně jedná, protože své kroky nijak napřed nekomunikují, a tudíž nevíte, na čem jste. Nemáte tušení, s kým se přesně o čem bavit, protože když se zrovna nebavíte s lidmi od Scholze, tak jiní ministři zní úplně jinak.
A hlavně: takové chování je problém zejména z hlediska perspektivy evropské obrany. Jakákoli unijní obrana by totiž musela stát na Německu. Každopádně Německo v mnoha ohledech není tak hrozné, jak vypadá, ale to v tuto chvíli u východní Evropy není na stole, protože potřebuje větší německou podporu. A Scholz nebude kancléřem navěky. Se změnou vlády se mezinárodní dojmy mění rychle.
