Americké prezidentské volby mnohdy rozhodne otázka, jestli jsou Američani spokojení se stavem ekonomiky. V prvním letošním čísle našeho tištěného magazínu jsme proto přinesli článek o tom, jak se v ekonomické sféře daří Joeu Bidenovi. Ve světle aktuálně opět trochu stoupajících inflačních čísel ho publikujeme i na našem webu.
„Netuším, co to ksakru má být, ale funguje to,“ vtipkoval loni během proslovu ve Filadelfii Joe Biden. Mluvil o stavu americké ekonomiky pod vedením své administrativy. Místní tisk dal souhrnu jeho hospodářské politiky kostrbatou přezdívku „Bidenomics“.
https://twitter.com/mviser/status/1672301062865272832
O tom, jestli Bidenův přístup opravdu „funguje“, se v uplynulém půlroce divoce hádá americká veřejnost. Shodu hledá jen těžko. Přitom je velmi pravděpodobné, že právě otázka toho, jak sebevědomě si Američané připadají, rozhodne nadcházející prezidentské volby.
Faktem je, že v očích veřejnosti Bidenův Bílý dům reagoval na hrozbu inflace pomalu a málo.
Joe Biden nemusí vědět, „co to ksakru“ je, a nemusí to nutně podrobně chápat ani voliči. Jestli se mu ale nepodaří přesvědčit je, že se navzdory svému přesvědčení mají relativně dobře, může to znamenat návrat Donalda Trumpa.
Darovaná zaměstnanost
Posuzovat ekonomické (ne)úspěchy Spojených států Joea Bidena je trochu oříšek. Biden přebíral vládu v divokém kontextu globálním pandemie s příslibem „návratu do normálu“. Ten mu měl přitom z velké míry jednoduše spadnout do klína tím, že pandemie odezní a lidé zase budou moct začít chodit do práce jako dřív, posílat děti do školy, utrácet za dovolené a podobně. Stačí, když se nepostaví tomuto procesu do cesty.
Bidenova administrativa se ráda chlubí souvisejícími čísly. „Od mého nástupu do funkce vzniklo více než 14 milionů pracovních míst, což je více, než vytvořila předchozí vláda před pandemií,“ tvrdil prezident.
https://twitter.com/POTUS/status/1744816324570710064
Je to ale zavádějící statistika. Většina těchto milionů pracovních pozic je právě pouze návrat k normálu před pandemií – vrátily se miliony zaměstnaneckých pozic, které byly dočasně zrušeny kvůli koronavirovým opatřením. Mnoho lidí se ale v tomto Bidenově chvástání nerýpe asi i proto, že nízká nezaměstnanost je jednou z nerozporovatelných silných stránek Bidenova hospodářství.
Čtěte také: Zemětřesení na Tchaj-wanu může otřást i globální ekonomikou
Trnem v oku je Bidenovi naopak od počátku vysoká inflace. Nemá smysl pouštět se do mikroskopického zkoumání toho, kdo nese větší odpovědnost za vysoké ceny. Faktem je, že v očích veřejnosti Bidenův Bílý dům reagoval na hrozbu inflace pomalu a málo.
V kombinaci s problémy dodavatelských řetězců, které obnažila pandemie, se Američané dostali do zvláštní situace. Díky nízké nezaměstnanosti si sice mohli snadněji vydupávat lepší podmínky v práci, nebo dokonce odcházet za lepším. Toto nově nabyté sebevědomí je ale rychle opouštělo při pohledu na jejich nákupní košíky.
Nenaplněné ambice
Při vstupu do úřadu lidé okolo Bidena slibovali, že smetou Washington ambiciózními reformami, jaké Spojené státy nezažily od dob Franklina D. Roosevelta a jeho nekompromisní reakce na Velkou hospodářskou krizi. Demokratičtí prezidenti se podobnými obrazy zaštiťují rádi. Většinou ale jde spíše o slova než o činy, a u Bidena to není moc jinak.
Balík investic do americké infrastruktury, které jeho administrativa slíbila, nakonec prošel ve druhém roce Bidenovy vlády. Nenaplnil ale původní očekávání: vešel v platnost v daleko osekanější podobě, než o jaké se původně mluvilo. S masivní proměnou a vzestupem americké ekonomiky pod Rooseveltem se opravdu nemůže Biden srovnávat.
Co je za třemi tečkami se doví jen členové Voxpot Klubu.
Díky podporovatelům z Voxpot Klubu můžeme posílat naše reportéry do terénu a přinášet vám tak lepší zprávy, než jen to, co nabízí tiskové agentury.
