Afrikou se šíří nejen virus mpox, ale třeba také cholera a další choroby. Vakcíny přitom už dávno existují a nemoci jsou známé desítky let. Zatímco v Česku se mohou lidé bez problémů naočkovat, ti nejpotřebnější z Afriky se k séru nedostanou. Bez rovného přístupu se ale svět další globální pandemii nevyhne.
Alex Mendai jednoho dne upadl do bezvědomí. Probudil se až na zambijském fotbalovém stadionu v hlavním městě Lusace, který byl přeměněn na zdravotnické centrum.
Za svůj život vděčí rychlé reakci své manželky, která jej pohotově dopravila k lékařům. Nakazil se totiž cholerou, která člověka během dvou dnů může zabít.
Propast v přístupu je tak hluboká, že to světoví experti nazývají „vakcinačním apartheidem“.
Příznaky této nemoci se zprvu rozeznávají jen těžko. Závažný průběh se nakonec projevuje urputným vodnatým průjmem a zvracením. Během několika hodin dochází k extrémní dehydrataci. V důsledku toho selhávají vnitřní orgány.
Nyní Mendai Voxpotu říká, že jeho rodina dodržuje přísná pravidla, jako je převařování vody pro domácí spotřebu a pravidelné mytí rukou. Mendai ale stále ještě není očkovaný. A to samé platí pro všechny jeho příbuzné.
Pro člověka z Česka je přitom naočkování jednoduché. Stojí sice několik tisíc, ale zcela jistě se to vyplatí – lepší než zemřít nebo se jednoduše nakazit.
Při návštěvě očkovacího centra navíc zákazníkovi lékař nabídne řadu dalších vakcín, které je „rozhodně dobré mít“. Nakonec je zájemce často vybaven celou řadou obranných látek a svou destinaci si může naplno užít.
Při cestě do Zambie je tak člověku z Česka nebo z jiné evropské země doporučena kromě jiných vakcín také ta proti choleře. V jihoafrické zemi totiž vypukla jedna z nejhorších epidemií nemoci v historii. Vyvrcholila letos v lednu, kdy se epicentrem stala dvou a půl milionová Lusaka.
Mezi 15. říjnem 2023 a 23. červencem 2024 zaznamenaly úřady 740 úmrtí a v průměru 461 nových případů denně.
Čtěte také: Nezájem o Afriku se nám může krutě vymstít, stejně jako její stereotypizace
Dnes je epidemie cholery v Zambii podle Světové zdravotnické organizace (WHO) díky spolupráci s místními úřady a EU pod kontrolou. Příprava na další podobnou epidemii je ale obtížná.
Zatímco v Česku můžeme vakcínu vypít kdykoli se nám zachce (podává se orálně), tam, kde na tuto nemoc lidé skutečně umírají, je sér nedostatek. OSN se sice snaží dostat vakcíny i k nim, proti tomu ale stojí celý systém distribuce léčiv.
Ukázala to právě epidemie cholery. Země, kde na nemoc umíraly stovky lidí – Zambie, Zimbabwe, Mosambik, Malawi, Etiopie, Súdán –, požadovaly už minulý rok 76 milionů dávek. K dispozici jich bylo pouze 38 milionů. Na konci února tohoto roku pak zásoby došly úplně.
Když už totiž epidemie cholery propukne, doporučuje se použití pouze jedné vakcíny – Euvichol-Plus. Tu vyrábí výhradně společnost EuBiologics se sídlem v Jižní Koreji a má omezenou výrobní kapacitu. Takže když dojde k prudkému nárůstu potřeby, poptávka výrazně převyšuje produkci.
A samozřejmě zájemci za ni musí zaplatit. I to je důvod, proč v postižených zemích není přístupné preventivní očkování jako v tuzemsku. V dostupnosti vakcín je jasně pozorovatelný rozdíl mezi vysoce příjmovými státy a zeměmi s nízkými a středními příjmy.
Když se pak před dvěma týdny začal Afrikou šířit virus mpox, ukázal se tento problém znovu. České ministerstvo zdravotnictví ihned všechny občany ubezpečilo, že vakcín je dostatek. Při čtení této zprávy z Afriky mne to ale nijak neuklidnilo, protože zde umírají stovky lidí a očkování není.
Nepoučili jsme se
Nejvyšší stupeň varování vyhlásila kvůli mpox WHO pro celý svět 14. srpna. Virus se již vyskytl v 18 zemích světa od Afriky přes Evropu až po Asii. K 22. srpnu bylo zaznamenáno bezmála 19 tisíc nakažených a 541 mrtvých.
Nejvíce případů, asi 96 procent, má Demokratická republika Kongo (DRK) a většina z toho jsou lidé mladší 15 let. Děti tvoří také drtivou většinu obětí.
WHO ale stále zdůrazňuje, že nejde o „nový covid-19“. Regionální ředitel WHO pro Evropu Hans Kluge uvedl, že světové zdravotnické orgány již o mpox hodně vědí a umějí kontrolovat jeho šíření.
A to je pravda. O mpox se hodně ví a na rozdíl od začátku pandemie covidu existuje protilátka již nyní. Virus je známý již celá desetiletí, přesto africký kontinent zažívá opakované epidemie. V DRK se současná krize šíří od roku 2022 a spolu s nynějším silným propuknutím poukazuje na nedostatečnou reakci na hrozby, které se dějí v Africe Afričanům.
Hromadění vakcín v zemích s vysokými příjmy, zatímco ostatní trpí a umírají, je nejen neetické, ale také krátkozraké.
V době psaní článku nemá DRK stále žádné vakcíny. Na skladech je má přitom více než sedmdesát zemí mimo Afriku. Ministr zdravotnictví nejpostiženější země Samuel-Roger Kamba ale uvedl, že USA a Japonsko se zavázaly nějaké vakcíny darovat do konce měsíce, stejně jako Francie a EU jako celek.
Prvních deset tisíc vakcín od Spojených států by mělo na kontinent dorazit tento týden. Nedostanou se ale do DRK, nýbrž do Nigérie.
Dá se tedy říct, že WHO trvalo více než dva roky zahájit proces přístupu chudých zemí k potřebným medikamentům. Celá situace pak vrhá světlo na globální nerovnost v krizích veřejného zdraví, kdy klíčovým faktorem pro výrobu vakcín je jejich ziskovost.
A tak si v Česku můžeme zajít na očkování, které je pro lidi, jimž umírají sousedé a příbuzní, nedostupné. Rozsah propasti je tak hluboký, že to světoví experti nazývají „vakcinačním apartheidem“.
Čtěte také: Explained | „Problém celého světa“. WHO varuje před novou variantou viru mpox
„Nynější šíření mpox je učebnicovým příkladem vakcinační nespravedlnosti,“ komentuje pro Voxpot odbornice na veřejné zdraví z Univerzity v Kapském Městě Edina Amponsah-Dacosta. „Země s vysokými příjmy a farmaceutické společnosti často jednají ve vlastním zájmu a opomíjejí širší důsledky pro celosvětové veřejné zdraví,“ dodává.
Co je za třemi tečkami se doví jen členové Voxpot Klubu.
Díky podporovatelům z Voxpot Klubu můžeme posílat naše reportéry do terénu a přinášet vám tak lepší zprávy, než jen to, co nabízí tiskové agentury.
