Izraelská armáda oznámila, že začíná pozemní operaci na území Libanonu. Zatímco pokračuje rozsáhlé bombardování jižních oblastí, o přesném rozsahu bojů na zemi existuje jen velmi málo informací. Hizballáh tvrdí, že k pozemním střetům vůbec nedochází. Evropské země podnikají kroky k evakuaci svých občanů z Libanonu a USA vyhrožují Íránu.
Článek průběžně aktualizujeme. Během dne jsme přidali informaci o vyjádření Hizballáhu. V 16:35 jsme přidali zprávy o možné íránské reakci.
„Oficiálně jsme vstoupili do neznáma.“
Těmito slovy komentoval jeden z obyvatelů Bejrútu v sousedské whatsappové skupině začátek izraelské pozemní invaze do Libanonu.
Vývoj, kterého se většina místních obává již několik týdnů, potvrdila krátce po úterní půlnoci izraelská armáda. „V souladu s rozhodnutím na politické úrovni začala IDF omezené, lokalizované a cílené pozemní nájezdy,“ stojí v jejím prohlášení.
O tomto kroku se v posledních dnech intenzivně spekulovalo jako o dalším stupni na eskalačním žebříčku.
Před necelými dvěma týdny otřásly Libanonem exploze pagerů a vysílaček, které zabily desítky a zranily tisíce lidí včetně civilistů a dětí. V pondělí 23. října pak během masivního bombardování IDF usmrtila téměř pět set lidí během jediného dne.
O víkendu svým náletem zabila nejvyššího představitele Hizballáhu, Hasana Nasralláha.
Čtěte také: Hizballáh bez vůdce. Co rozhodne o jeho budoucnosti?
Razantní zvrat přišel po měsících vzájemného omezeného ostřelování mezi IDF a libanonským ozbrojeným hnutím, které reagovalo na izraelské masakry v Gaze.
Intenzivní, nebo neexistující boje?
O rozsahu a podobě pozemní invaze v tuto chvíli neexistuje mnoho informací.
Podle IDF se má vpád týkat „vesnic blízko hranice“. Její mluvčí pro arabskojazyčné publikum Avišaj Adraee ráno 1. října uvedl, že v oblasti probíhají „intenzivní boje“, což doprovodil varováním, aby civilní obyvatelstvo nepřekračovalo řeku Lítání směrem na jih.
Právě stažení bojovníků Hizballáhu za tento vodní tok prezentuje Izrael jako svůj hlavní požadavek. V oblasti mezi řekou a hranicí žilo před válkou zhruba 200 tisíc lidí.
Zcela odlišný popis situace ale přináší média. Britská stanice BBC cituje zdroj z izraelských bezpečnostních složek, podle nějž zatím „nedošlo k žádným střetům“ a jednotky IDF se pohybují pouze ve „velmi blízké docházkové vzdálenosti od hranice“.
Libanonský deník L’Orient Today zase s odvoláním na několik zdrojů ještě v úterý ráno psal, že invaze zatím neprobíhá. Hizballáh v prohlášení z rána uvedl jen to, že „monitoruje pohyby jednotek na hranici“. Krátce po poledni už přímo označil informace o vstupu izraelských vojsk za falešné.
Krátce před polednem středoevropského času se Hizballáh přihlásil k raketovým útokům na Tel Aviv, největší izraelské město vzdálené stovky kilometrů od hranic s Libanonem. Cílem byly objekty zpravodajských služeb Mossad a Jednotky 8200.
Paralely s Gazou
Izrael mezitím dál bombarduje především jih Libanonu a předměstí na jižním okraji Bejrútu. V těchto oblastech žijí především šíitští muslimové, mezi nimiž má Hizballáh největší podporu.
Za poslední dva týdny si nálety vyžádaly přes tisíc obětí, dalších šest tisíc lidí bylo zraněno.
Politický systém Libanonu
Náboženství hraje důležitou roli vzhledem k sektářskému politickému systému Libanonu. Křesla v parlamentu i vysoké politické pozice se dělí tak, aby vyvažovaly síly mezi sunnity, šíity a maronitskými křesťany. Kritici systému poukazují na kořeny ve francouzském kolonialismu, ale také na nepoměr mezi počty mandátů a měnící se strukturou obyvatelstva.
V neděli však IDF poprvé bombardovala také střed Bejrútu, tedy cíle mimo tradičně zaměřované oblasti.
Izraelští představitelé pozemní operaci v Libanonu obhajují jako preventivní: má zamezit tomu, aby Hizballáh provedl podobný útok jako Hamás loni 7. října.
Tato argumentace má v Izraeli dlouhou tradici – stejný argument používali tamní politici v roce 1967, kdy jejich armáda během takzvané šestidenní války raději obsadila Gazu, Východní Jeruzalém a Západní břeh.
Současná komunikace IDF zase opakuje fráze, které zaznívají poslední rok v kontextu Gazy. Mluvčí Adraee například bez důkazů tvrdí, že Hizballáh „používá civilisty jako živé štíty“.
Čtěte také: Libanon na útěku. Milion lidí prchá před izraelským bombardováním
Izraelský velvyslanec ve Francii Joshua Zarka v rozhovoru 30. září uvedl, že Izrael „nemá v plánu podniknout invazi do Libanonu“. „Nevím jestli bude operace trvat několik hodin nebo dní, ale určitě ne měsíců“, řekl pro francouzské rádio.
Evropské státy v reakci na invazi zintenzivňují snahy evakuovat své občany a některé zaměstnance ambasád pryč z Libanonu.
Ze Spojených států zatím přišlo podpůrné prohlášení od ministra obrany Lloyda Austina, který o vpádu na libanonské území mluvil se svým izraelským protějškem Joavem Gallantem.
„Shodli jsme se na nutnosti odstranění infrastruktury na hranicích, aby libanonský Hizballáh nemohl podniknout útok ve stylu 7. října,“ napsal ministr na sociální síť X v úterý ráno evropského času.
Závěr svého příspěvku věnoval Íránu, který platí za největšího spojence libanonského hnutí v takzvané „ose odporu“ proti vlivu Izraele a USA v regionu.
„Zopakoval jsem, že v případě přímého vojenského útoku na Izrael by Írán čelil vážným následkům,“ stojí v prohlášení amerického ministra.
V odpoledních hodinách přinesla americká média zprávy od dvou odlišných zdrojů z administrativy USA. Washington podle nich počítá s tím, že Írán připravuje „okamžitý“ raketový útok na Izrael. Americká ambasáda v Jeruzalémě už vydala pokyn všem svým zaměstnancům, aby do odvolání zůstali schovaní v úkrytech.
