Je to více než půl století, co Richard Nixon vyhlásil takzvanou válku proti drogám. Zatímco pro kritiky zleva jsou zjevná selhání této politiky důvodem ji opustit, někteří američtí konzervativci by ji chtěli vyeskalovat ve válečný konflikt.
„Tato administrativa neuvažuje o vojenské intervenci v Mexiku,“ musela na jaře říkat médiím Adrienne Watson, mluvčí Národně bezpečnostní rady amerického prezidenta. Přesně po tak radikálním zásahu totiž volá rostoucí množství republikánských politiků. V souvislosti s mexicko-americkou hranicí se nejčastěji problematizuje tok migrantů, o vojenské intervenci v Mexiku se ale mluví kvůli jinému problému: obchodu s drogami.
Podle federálního Úřadu celní a hraniční ochrany se v porovnání s loňským rokem ztrojnásobilo množství fentanylu, které do země proudí. Ředitel Úřadu Bílého domu pro národní protidrogovou politiku Rahul Gupta uvedl, že konkrétně na arizonském hraničním přechodu Nogales bylo letos zabaveno o 445 procent více této mimořádně silné drogy.
Středobodem Trumpovy politiky byla pohraniční zeď, kterou sliboval postavit s tím, že ji nechá zaplatit mexickou vládu
Krize větší než Vietnam
„Každých pět minut zemře v Americe někdo na předávkování drogami nebo otravu. Kromě těch, které jsme ztratili, jsou tu také ti, kteří předávkování přežili. Data ukazují, že na každé smrtelné předávkování připadá téměř 14 nefatálních incidentů, kdy lidé končí na pohotovosti,“ uvedl nedávno ve sněmovně Gupta.
Předávkování fentanylem je v současnosti nejčastější příčinou úmrtí u osob mladších 40 let, jak nedávno psala pro Voxpot Jolana Humpálová. Už v roce 2016 zabily drogy v USA více lidí, než kolik amerických vojáků zemřelo za celou válku ve Vietnamu – v drtivé většině byly příčinou opioidy v čele právě s fentanylem.
Pandemie koronaviru vše ještě více zhoršila. V roce 2021 už kvůli opioidům zemřelo přes 107 tisíc Američanů.
Problém s opioidy v USA paradoxně často začíná u lékařů, které je předepisují proti bolesti. Na byznys s léky si proto v posledních letech začaly místní úřady došlapávat. A černému obchodu proudícímu přes hranice ale dominují právě dodávky z Mexika, byť velkou roli tu hrají prekurzory dodávané ve velkém z Číny.
Když nestačí zeď
Válka proti drogám proudícím přes hranici s Mexikem byla od počátků jeho kandidatury samozřejmě velkým tématem pro Donalda Trumpa. „Když Mexiko posílá své lidi, neposílá ty nejlepší,“ říkal ve proslovu kterým v roce 2015 zahajoval svou kampaň. „Posílají ty, kteří mají spoustu problémů, a ty si přinášejí s sebou. Přivážejí drogy. Přinášejí kriminalitu. Jsou to násilníci. A někteří, předpokládám, jsou dobří lidé.“
Středobodem Trumpovy politiky se pak stala pohraniční zeď kterou sliboval postavit s tím, že ji nechá zaplatit mexickou vládu. Nic z toho se nestalo, byť opevnění jižní hranice Trump skutečně o něco posílil.
Možná i proto, že samotná zeď nestačila – ani ve věci migrantů, ani ve věci drog – byl Trump a republikáni donuceni svou rétoriku eskalovat. Když nestačí zeď, je potřeba válčit.
Podle letošního zjištění reportérů časopisu Rolling Stone si Trump nechává vypracovat plány útoku na Mexiko. Není to úplné překvapení. Už v minulosti jeho ministr obrany Mark Esper uvedl, že mu někdejší prezident navrhoval, aby Spojené státy zničily drogové laboratoře v Mexiku střelami Patriot. „Nikdo by nevěděl, že jsme to byli my,“ měl podle Espera tvrdit Trump. Ministra návrh vyvedl z míry, mimo jiné také proto, že střely Patriot jsou určeny pro použití proti vzdušným cílům.
Co je za třemi tečkami se doví jen členové Voxpot Klubu.
Díky podporovatelům z Voxpot Klubu můžeme posílat naše reportéry do terénu a přinášet vám tak lepší zprávy, než jen to, co nabízí tiskové agentury.
