Tureckému prezidentovi se povedl velký diplomatický úspěch. Etiopie a Somálsko si podaly ruce a zažehnána byla další možná velká válka. Roh Afriky se ale zcela neuklidnil.
Uprostřed stojí turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan, vlevo etiopský premiér Abiy Ahmed a vpravo somálský prezident Hassan Sheikh Mohamud. A děje se něco velmi nečekaného: vůdci afrických států se usmívají a jsou s Erdoğanem propojeni stiskem rukou.
Pro Afriku i celý svět signalizuje fotografie dobrou zprávu. Usmíření, které se Turecku povedlo dojednat, zažehnalo válčení velkých rozměrů.
„Překonali jsme záště a nedorozumění a učinili první krok k novému začátku založenému na míru a spolupráci mezi Somálskem a Etiopií,“ komentoval úspěch sám Erdoğan v roli mediátora.
Ethiopia-Somalia Ankara Declaration:
— Parties to begin technical negotiations with by end of February 2025, conclude them in 4 months
— Parties affirm respect for Somalia's territorial integrity, recognise potential benefits Ethiopia may gain from secure access to sea pic.twitter.com/paX5QLBIUI
— TRT World (@trtworld) December 11, 2024
Spor mezi africkými zeměmi zažehla etiopská dohoda se separatistickým somálským regionem Somalilandem. Abiy Ahmed touží po přístupu k moři a ten měl Somaliland poskytnout. Na oplátku by ho Etiopie v budoucnu uznala jako nezávislý stát.
To pobouřilo Somálsko a v africkém rohu začaly blikat všechny výstražné kontrolky. Utvořila se dokonce různá spojenectví a obranné dohody, které se měly v případě války spustit.
Čtěte také: Naježený roh. Co hrozí mezi Etiopií a Somálskem?
Uklidnit situaci se hned od začátku snažila právě Ankara, která uspořádala celkem tři kola rozhovorů. Turecko totiž do Afriky proniká právě skrz africký roh a jeho investice by konflikt ohrozil.
Erdoğan se ve středu 11. prosince odděleně setkal s oběma představiteli států a na společné tiskové konferenci nakonec oznámili budoucí spolupráci.
Strany se dohodly, že další rozhovory zahájí v únoru 2025, potrvají do čtyř měsíců a budou respektovat územní celistvost Somálska. Zároveň uznají „potenciální výhody“ etiopského přístupu k moři.
V deklaraci se dále uvádí, že země budou pracovat na „dokončení vzájemně výhodných obchodních dohod“ souvisejících s umožněním etiopského přístupu k moři, a to „pod suverénní autoritou Somálské federativní republiky“.
Etiopie tedy nebude mít vlastní základnu u Rudého moře a Somaliland se od ní žádného uznání nedočká.
Sen se tedy rozpadl Somalilandu, který si od dohody s Etiopií mnohé sliboval. Nový prezident separatistické země Abdirahman Mohamed Abdullahi byl sice ke znění původního ujednání se Somálskem kritický, ale uznání nezávislosti patřilo k hlavním bodům jeho kampaně.
Nyní tak odtrženecká země vyhlíží návrat Donalda Trumpa do Bílého domu. Trump byl ve svém předchozím úřadování k Somalilandu přívětivý a jeho uznání zvažoval.
Samotné Somálsko má nicméně další problémy. V den přelomové dohody se vládní síly střetly s vojáky poloautonomního regionu Jubaland. Vláda také tvrdí že vůdce Jubalandu uzavřel dohodu s džihádisty z Aš-Šabábu.
Velká válka nebo rozhoření zástupných konfliktů bylo snad prozatím zažehnáno, ale region je stále naježený. Propuknutí bojů by pak ohrozilo celý svět.
