Polsko letos vůbec poprvé předběhlo Česko ve výši průměrné hrubé mzdy. A rozdíly se budou patrně nadále zvyšovat. Severní sousedé mají letos opět ekonomicky našlápnuto – v čem tkví jejich recept?
Z prosluněného San Francisca do Varšavy – pro mladého Američana žádný problém.
„Bylo to jedno z nejlepších rozhodnutí, které jsem kdy udělal,“ svěřuje se Dominik na videu z polské metropole, zatímco se za jeho zády tyčí do nebes skleněné věžáky. Důvodů ke stěhování měl podle svých slov více než dost.
Na předních místech však figurují ty ekonomické. Žádná jiná země na starém kontinentu se podle něj nepyšní takovým potenciálem jako náš severní soused.
„Nepřetržitý ekonomický růst, velké investorské příležitosti a vysoká koncentrace mozků,“ vyjmenovává hlavní benefity, díky nimž natrvalo přesídlil od Pacifiku k Visle.
Hledání mladých technicky nadaných talentů je Dominikovým revírem. Působí ve společnosti, investující do nových technologických startupů, a Polsko označuje za zlatý důl, jehož sláva ještě přijde. Země má však co nabídnout i těm, kdo touží zahnízdit a založit rodinu.
„Je bezpečná, rozvinutá a s nejzápadnějším duchem v postkomunistických státech,“ shrnuje Dominik.
Polské utrácení, české šetření
Své video, které by z fleku mohlo sloužit jako PR pro Varšavu, natočil již před třemi lety. Podobných příspěvků nadšených cizinců se ovšem od té doby vyrojila na YouTube celá řada.
Jestliže před dvaceti lety prchaly stovky tisíc Poláků za prací a příležitostmi na Západ, nyní se situace obrací a čím dál více Američanů, Britů anebo Španělů nalézá svůj domov na druhé straně Krkonoš.
Pohnutky, proč zakotvit zrovna zde, se sice v mnohém liší, ale spojuje je Dominikem zmíněná bezpečnost, rozvinutá infrastruktura a lákavé ekonomické vyhlídky, které ostatní státy středovýchodní Evropy nenabízejí.
Na začátku devadesátých let se přitom stav Polska rýsoval v temných konturách: zchudlá východoevropská periferie s mizernou infrastrukturou byla v horší hospodářské kondici než tehdejší Ukrajina.
Polsko však během třiceti let vyrostlo do ekonomického tygra, jehož v růstu nezastavila finanční ani pandemická krize.
Růst HDP loni sice zpomalil, ale letos analýzy počítají, že se Varšava vrátí k více než tříprocentnímu růstu a vykáže tak nejlepší výsledky ze zemí Visegrádské čtyřky. V HDP na obyvatele ostatně v roce 2017 předstihla Maďarsko a Slovensko o rok později.
Českou republiku by pak Polsko mělo předehnat do tří let.
Čtěte také: Roztržka mezi spojenci. Bude Polsko blokovat integraci Ukrajiny s EU?
Už letos si však Poláci v porovnání s naší republikou jeden úspěch připsali: předběhli Česko ve výši průměrné mzdy. Zatímco v tuzemsku činila v prvním čtvrtletí letošního roku 43 941 korun, naši sousedé si v průměru vydělali v přepočtu 48 151 korun.
Přímé srovnání průměrných hrubých mezd má svá úskalí – nebere v potaz zdanění na straně zaměstnavatele a zaměstnance. Po očištění si tak stále průměrný Čech přijde měsíčně na vyšší odměnu, o zhruba tři tisíce korun víc.
I to se ovšem zřejmě brzy změní. Výdělky v sousední zemi se vzhledem k dobře našlápnuté hospodářské situaci vyznačují mnohem dynamičtějším růstem.
„Dá se očekávat, že se platový rozdíl mezi námi a Polskem bude nadále zvyšovat. A nejen s ním. Česko se bude nadále propadat i ve srovnání s dalšími zeměmi regionu,“ podělil se s Voxpotem o chmurnou prognózou expert na globální politickou ekonomii Daniel Šitera.
Poukazuje přitom na rozdílné cesty, na něž se Praha a Varšava v devadesátých letech vydaly.
Motorem polského oživení je domácí spotřeba.
V tuzemsku se téma polského ekonomického zázraku nejčastěji smrskne na tamní dálniční boom a lamentování, že Češi oproti Polákům eurofondy utratili za rozhledny a cyklostezky.
Příběh o závratném polském zbohatnutí je však daleko rozmanitější a masivní rozvoj infrastruktury představuje jen jednu z jeho mnoha kapitol. Svou nezastupitelnou roli v něm má zejména v poslední dekádě stále se zvyšující domácí spotřeba.
Ta je dokonce podle Polského ekonomického institutu hlavním motorem letošního ekonomického oživení. Myšlenku, že čím více peněz lidé v rukou mají, tím více utrácejí, se po svém nástupu k moci v roce 2015 rozhodla v praxi uplatnit konzervativní vláda Práva a spravedlnosti (PiS).
Oproti Česku vsadila na politiku aktivní podpory domácí poptávky formou cílených sociálních balíčků, příspěvků důchodcům i důrazem na růst minimální mzdy, kterou pobírají přes tři miliony Poláků.
Vyššího čísla na výplatní pásce se nedočkali všichni: na nedostatečné zvyšování mezd si stěžovali například učitelé. Celkově však spotřeba polských domácností v letech 2015-2020 podle Šitery stoupala a výrazně se propsala i do růstu HDP.
Jen minimální mzda za posledních devět let zažila raketový nárůst o přibližně 146 procent a výrazně převýšila i tu českou.
Kdo čekal, že příchod liberálního kabinetu Donalda Tuska loni v prosinci její růst zbrzdí, spletl se. Nová vláda ve velkorysém navyšování plynule pokračuje dál.
Sociální eldorádo?
Polští pobírači minimální mzdy si letos přilepšili hned dvakrát: nejprve v lednu o 21,5 procenta, podruhé v červenci o 19 procent. Částka se tak vyšplhala na rekordní hodnotu v přepočtu 25 414 korun.
S touto výší Varšava nejen o více jak šest tisíc předběhla Prahu, ale dosáhla úrovně zhruba 54 procent své průměrné mzdy. Přiblížila se tak bruselskému doporučení: Evropská komise radí, aby minimální mzda v členských státech odpovídala alespoň 60 procentům té průměrné.
Co je za třemi tečkami se doví jen členové Voxpot Klubu.
Díky podporovatelům z Voxpot Klubu můžeme posílat naše reportéry do terénu a přinášet vám tak lepší zprávy, než jen to, co nabízí tiskové agentury.
