Americký prezident v pátek představil návrh, který má zajistit trvalé příměří v Gaze. Reakce zejména ze strany izraelské vlády však s Bidenovým optimismem příliš neladí. O trvalý mír totiž nijak zvlášť nestojí.
„Je to podrobný plán směřující k trvalému příměří a propuštění všech rukojmích.“
Touto větou Joe Biden v pátek uvedl svůj návrh na ukončení bojů v Gaze. Představenou dohodu navíc uvedl jako vzešlou od zástupců Izraele. K tomu prohlásil, že vojenské kapacity Hamásu jsou natolik oslabené, že nic jako další 7. říjen nehrozí.
Čtěte také: „Genocidní Joe“ ztrácí hlasy amerických Arabů. Připraví ho o Bílý dům?
Stejně jako předchozí návrhy se má i tento dělit na tři fáze.
V té první se mají na šest týdnů zastavit boje. Spolu s tím má dojít k výměně části rukojmích – včetně všech žen a seniorů – zajatých Hamásem za Palestince držené v izraelských věznicích. Spolu s tím se má Izraelská armáda (IDF) stáhnout z hustě obydlených území.
V další fázi se mají vyměnit poslední rukojmí, tedy mužští vojáci, a IDF má úplně opustit Pásmo. Ve třetí fázi má začít poválečná obnova Gazy a rodinám zabitých rukojmí by se měly navrátit jejich ostatky.
Ještě týž den na svém Telgramovém účtu návrh uvítal také Hamás a uvedl, že pokud se přetaví v konkrétní nabídku, bude reagovat „pozitivně a konstruktivně“.
Zato z Izraele začaly v pondělí přicházet zprávy, které přinejmenším ubírají Bidenovým prohlášením na přesvědčivosti.
Trvalý mír s ručením omezením
„Náčrt, který představil prezident Biden, je pouze částečný,“ citoval na pondělní tiskové konferenci mluvčí izraelské vlády David Mencer premiéra Benjamina Netanjahua. Pro americkou televizi NBC zase vysoký izraelský představitel okomentoval Bidenův popis jako „nepřesný“.
Přímo Netanjahuova kancelář pak vydala ještě ostřejší prohlášení. „Tvrzení, podle kterých jsme souhlasili s příměřím bez splnění našich podmínek, jsou nepravdivá,“ stálo v něm.
„Naše podmínky“ odkazují na cíl, který si jeho vláda vytyčila hned v říjnu: vojenské zničení Hamásu, nebo slovy vládních představitelů „totální vítězství“.
Americký prezident Joe Biden měl mezitím v pondělí volat katarskému emírovi a žádat ho, aby u Hamásu zatlačil na přijetí návrhu.
Co si z těchto protichůdných informací odnést?
V jádru celé dohody zůstávají dvě protichůdné vyjednávací logiky. Hamás ví, že vojensky nemůže Izrael porazit, a logicky tak usiluje o příměří. Za propuštění rukojmí tedy požaduje trvalé záruky.
„Izraelský premiér strávil poslední dny tím, že se vzdaloval od klíčových částí Bidenovy dohody.“
Izraelská vláda naproti tomu trvá na úplném vojenském vítězství. A proto odmítá jakékoliv návrhy na trvalý mír.
Izraelská vláda tedy nechce, aby hrál Hamás dál v Gaze jakoukoliv politickou roli. „Zároveň ale [Bidenova] dohoda musí být vyjednána s Hamásem, tak jak toho chcete dosáhnout? Jak je chcete eliminovat jako politickou sílu, ale zároveň dosáhnout řešení u jednacího stolu, na kterém se shodnou všechny strany?“ komentuje pro Al-Jazeeru historik Abdullah al-Arian.
Americký krok tam, izraelský krok zpět
Jedna verze událostí tedy může být následující. Dohodu Bidenovi opravdu navrhl Izrael. Dočasný klid zbraní by uvolnil mezinárodní tlak, kterému Izrael čelí zejména po dalších masakrech v uprchlických táborech Rafahu.
Do druhé fáze plánu se nikdy nepostoupí a IDF bude dál pokračovat ve vojenské operaci, která zabila přinejmenším 36 tisíc Palestinců a Palestinek.
Této verzi nasvědčuje například od reality odtržená formulace v Bidenově návrhu, na kterou poukazuje celá řada kritiků. V první fázi se Gazané „můžou vrátit do svých domovů“. Podle satelitních obrazů agentur OSN je však více než polovina budov v Gaze zničená nebo poškozená.
Druhé vysvětlení může znít tak, že Biden chce zveřejněním plánu zvýšit tlak na Izrael, aby svůj postup v Gaze zastavil. Netanjahu s ním ale nespolupracuje.
„Izraelský premiér strávil poslední dny tím, že se vzdaloval od klíčových částí [Bidenovy] dohody. Naznačoval, že tato dohoda nepovede ke konci války, což je v rozporu s tím, co Biden prezentoval v pátek,“ shrnoval reportér CNN v Jeruzalémě Jeremy Diamond.
Čtěte také: Zatykač na Netanjahua mělo zastavit špehování, hackování i výhružky od Mosadu
Zdroj z izraelské administrativy zase pro server Axios vyjádřil obavy, že Netanjahuovy výroky sabotují „konstruktivní nejednoznačnost“ Bidenova plánu. Ten obsahuje co nejvágnější formulace, aby se zastavily boje a podrobnosti se doladily později.
Čím hlasitěji ale Netanjahu mluví o naplnění vojenských cílů, tím konkrétnější bude Hamás požadovat záruky.
Obětovat Palestince i rukojmí
Biden tak dost možná podcenil vnitro-izraelskou politickou dynamiku. Reakce na jeho plán přitom nebyly nijak zvlášť překvapivé.
Podporu mu vyslovil lídr opozice Ja’ir Lapid. Opatrný souhlas vyjádřil i Benny Gantz, Netanjahův politický rival na izraelské pravici, ale od října člen válečného kabinetu.
„Izraelská vláda učinila vědomé a záměrné rozhodnutí obětovat rukojmí.“
Naproti tomu krajně pravicové strany v čele s Itamarem Ben-Gvirem a Becal’elem Smotričem pohrozily, že v případě schválení dohody odejdou z vlády. Jejich 14 křesel v Knesetu jim pak zaručuje větší vliv než pouhých 8 poslanců Gantzovy strany.
Bidenův plán vítají rovněž rodiny izraelských rukojmích. Jejich společná organizace Hostage Family Forum vydala přitom ve stejný den, kdy jej Biden představil, další z řady ostrých prohlášení na adresu jejich vlády: „Izraelská vláda učinila vědomé a záměrné rozhodnutí obětovat rukojmí. Oni i celý stát Izrael jsou v zajetí těch, kteří upřednostňují vlastní politické zájmy před službou národu a vlasti.“
Jejich rázný soud přišel den poté, co jim národně bezpečnostní poradce vlády Cachi Hanegbi sdělil jen těžko stravitelnou zprávu.
„Tahle vláda se nerozhodne zastavit válku jen proto, aby se všichni rukojmí vrátili.“
