Zvuky těžké střelby, zákaz vycházení i násilné střety. Sýrie čelí nejhorším nepokojům od prosincového svržení režimu Bašára Asada a nastolení přechodné vlády.
Boje vypukly v pobřežních městech Jableh a Latákíja ve čtvrtek 6. března okolo druhé hodiny odpolední. Na vládní jednotky během bezpečnostní operace zaútočili ozbrojenci věrní bývalému prezidentu Asadovi a zmocnili se několika tamních vojenských zón. Na místo byly okamžitě vyslány posily a vrtulníky.
„Zní to jako armagedon, dochází k masivním střetům. Slyším helikoptéry, dělostřelectvo a dokonce i minomety,“ popsal situaci šéf provinčního generálního bezpečnostního ředitelství Mustafa Knefátí.
Nepokoje si podle britské lidskoprávní organizace Syrian Observatory for Human Rights zatím vyžádaly nejméně sedmdesát obětí, z nichž většinu tvoří ozbrojenci z obou táborů. O život ale podle BBC přišlo i několik civilistů a desítky dalších byly zraněny.
V Latákíji, která je považována za baštu Asadových příznivců, byl vyhlášen zákaz vycházení. Násilnosti se posléze rozšířily i do dalších koutů země. Těžká střelba byla podle neověřených videí na sociálních sítích slyšet například v ulicích Homsu.
Čtěte také: Mluvili jsme s džihádisty. Půjdou místo svaté války budovat novou Sýrii?
Syrské ministerstvo obrany již vyzvalo prostřednictvím státních médií Asadovy přívržence, aby složili zbraně, jinak „dojdou nevyhnutelnému osudu“. Ozbrojenou skupinu, která napadla vládní síly, údajně řídí nechvalně známý Suhail al-Hassan – bývalého velitele Asadových speciálních sil viní úřady ze zločinů proti syrskému lidu a označují ho za válečného zločince.
Svržený režim značně spoléhal na promyšlenou síť milicí, které mu pomáhaly udržet si moc v regionech. Milice byly decentralizované a představují tak podle serveru The Guardian pro současnou vládu velký problém. Místo jejich zničení či rozpuštění byly milice většinou jen zahnány do úkrytů a teď se osmělují k činnosti.
