V Německu nedávno proběhla bohoslužba připravená a vedená umělou inteligencí. Na Twitchi můžete nepřetržitě hovořit s AI modelem Ježíše Krista vytrénovaným jeho učením. A v japonském chrámu vám Sútru srdce odrecituje robotický mnich. Jakými způsoby se protíná umělá inteligence a náboženství? A co můžeme v jejich vztahu očekávat do budoucna?
Na displeji se zobrazí bublina se třemi poskakujícími tečkami. Ty po krátké chvíli zmizí a nahradí je text: „K osvícení nás nepřiblíží technologický pokrok, ale spíše pokrok v porozumění.“ Zní to jako citát nějakého východního filozofa či buddhistického učence, ale autorem těch slov je stroj. Konkrétně chatbot AskBuddha.ai postavený na jazykovém modelu GPT-3 a vyvinutý tak, aby odpovídal způsobem, jakým by odpovídal Buddha. Těmito slovy reagoval na mou otázku „Co bude pokrok v oblasti umělé inteligence znamenat pro náboženství?“.
Říkám si, že je to sice odpověď, jakou bych od Buddhy čekal, spokojit se s ní ale nechci. Na následujících řádcích proto zkusím si tu otázku zodpovědět sám.
Předobrazem asi 60 centimetrů vysokého robota Xian’era, oděného do žlutého mnišského roucha, byla stejnojmenná kreslená postavička.
Umělá inteligence proniká do všech aspektů našich životů a nějak se s tím vyrovnat musejí všichni. Dokonce i náboženství, které by se na první pohled mohlo zdát jako oblast, která se bude vývoji v tomto směru bránit. Pravdou ale je, že vstupování moderních technologií – včetně robotiky a AI – do náboženství pozorujeme již řadu let. Jedním z důvodů může být i snaha zvrátit trend úpadku „tradiční“ religiozity, který celosvětově sledujeme už zhruba od druhé poloviny minulého století.
Ač náboženství nemizí, jak se někteří badatelé té doby domnívali, ale spíše se pouze proměňuje, odklon od takzvané institucionalizované religiozity je patrným a globálním trendem, a to především u mladší generace. A stejně jako klesají počty věřících, snižuje se i počet náboženských profesionálů, tedy kněžích, mnichů či kazatelů. I proto světová náboženství hledají cesty, jak učinit svou víru přitažlivější a přístupnější, a také řešení nedostatku duchovních.
Čtěte také: Rada bezpečnosti OSN jedná o AI. Co od summitu čekat?
Aktivní prezentace a komunikace na sociálních sítích je dnes již standardem, stejně jako třeba virtuální bohoslužby, které se rozšířily především v covidových časech. Vedle toho existuje také například bezpočet mobilních aplikací, které nabízejí věřícím různých vyznání i náboženským profesionálům všechny možné funkce. Škála je opravdu široká – od interaktivního prohlížení náboženských textů přes kalendáře významných svátků, denní modlitby a virtuální růžence po vyhledávání nejbližších svatostánků či košer/halal restaurací.
Od komiksu k pohřbům
Čím dál častěji se ale setkáváme také se zapojováním pokročilejších technologií, zejména robotiky a umělé inteligence. Pionýrem v této oblasti jsou především jiho- a východoasijské země jako Čína, Indie a Japonsko a dvě velké tamní náboženské tradice – hinduismus a buddhismus. Například v roce 2015 byl v klášteře Longquan nedaleko Pekingu, který je známý svým progresivním přístupem k moderním technologiím při šíření buddhismu, představen robotický mnich Xian’er.
První generace robotického mnicha Xian’er
Předobrazem asi 60 centimetrů vysokého robota „oděného“ do žlutého mnišského roucha byla stejnojmenná kreslená postavička. Ta pochází z komiksu, který klášter vydává coby jednu z řady aktivit, jimiž se snaží buddhismus přibližovat mladým lidem. Robot Xian’er dokáže vnímat své okolí a odpovídat na dotazy věřících, pohybovat se, přehrávat buddhistickou hudbu a recitovat sútry. A kromě své fyzické podoby funguje také jako chatbot dostupný přes čínský WeChat, tamní multifunkční aplikaci a sociální síť.
Robota Peppera představila japonská společnost Nissei v ceremoniálním oděvu a nové roli – jako obřadníka pro buddhistické pohřební rituály.
Návštěvníci oslav Ganéš čaturthí ve městě Puné v indické Maháráštře zase měli v roce 2017 příležitost vidět robotické rameno vyvinuté tamní technologickou společností Patil Automations, jak provádí rituál ártí. Ten spočívá v sérii krouživých pohybů lampou či jiným zdrojem světla zpravidla před sochou božstva, v tomto případě boha Ganéši. A od té doby můžeme takové využití robotické technologie při tomto typu rituálů čas od času v Indii sledovat.
Robot provádí rituál ártí před sochou boha Ganéši
Své využití v náboženství našel také polohumanoidní robot Pepper, který jinak slouží nejčastěji v restauracích, na recepcích či letištích nebo například v pečovatelských službách. Vyznačuje se mimo jiné tím, že je schopen rozeznávat emoce lidí, s nimiž interaguje, umí rozeznávat tváře, pohybovat se, zpívat a konverzovat.
Na pohřebnickém veletrhu v roce 2017 japonská společnost Nissei představila Peppera v ceremoniálním oděvu a nové roli – jako obřadníka pro buddhistické pohřební rituály. Jeho výhodou měla být především cena – zatímco lidský obřadník vyšel zhruba na 240 000 jenů (v té době asi 50 000 Kč), ten robotický na pouhých 50 000 jenů (10 000 Kč).
Robot Pepper upravený pro provádění pohřebních obřadů
Je čas, aby sochy promluvily
V chrámu Kódaidži v japonském Kjótu pak najdeme androidku jménem Mindar. Ta má být manifestací Kannon (čínsky Kuan-jin) – východoasijské reprezentace bódhisattvy soucitu Avalókitešvary. Mindar působí dystopicky – má androgynní rysy, které na obličeji, ramenech a rukou umocňuje silikonová vrstva připomínající lidskou kůži, zbytek kovové konstrukce je ale záměrně odkrytý.
S nápadem na vyvinutí Mindar přišel v roce 2017 Tensho Goto, někdejší hlavní správce chrámu. Buddhova učení byla zpočátku předávána ústně, poté je lidé převedli do textů. Poté přišly obrazy a kamenné reliéfy, a ty nakonec nabyly trojrozměrné podoby soch, které buddhistické učení zpřístupnily veřejnosti a pomohly rostoucímu počtu zájemců přijmout toto náboženství.
Na buddhistické sochy se však – jak uvedl Goto – spoléhá již 2000 let, aniž by prošly výraznými změnami. „Moderní technologie se posunuly k tisku, internetu a umělé inteligenci,“ řekl Goto. „Je nejvyšší čas, aby buddhistické sochy promluvily a podívaly se lidem do očí.“
Rozdíl mezi mnichem a robotem tkví v androidově nesmrtelnosti. Zatímco my zemřeme, Mindar se bude se vyvíjet donekonečna.
Goto proto požádal Hiroshi Ishigura z univerzity v Ósace, aby „vytvořil buddhistickou sochu s pomocí robotiky“. A tak v roce 2019 vznikla androidka v podobě bódhisattvy Kannon, která se dle tradice může vtělit do libovolného předmětu.
Čtěte také: Porodní bolesti umělých inteligencí: Mají problém s diverzitou
Mindar v současné době není poháněna umělou inteligencí a nedokáže například s věřícími konverzovat. Slouží skutečně jako socha, jen vylepšená o schopnost se pohybovat a mluvit, respektive recitovat jednu z nejoblíbenějších buddhistických súter, Sútru srdce. Recitaci pak pro silnější efekt doplňuje 3D mapping na stěnách. Do budoucna však tvůrci Mindar plánují vybavit ji schopností strojového učení a dodat jí tak určitou míru autonomie.
Mindar, Robotická manifestace bódhisattvy soucitu Kannon
„Víra neznamená věřit v Buddhu, ale následovat jej jako ideál. Doufám, že lidé budou naslouchat Mindar vysvětlující koncepty jako prázdnota a milosrdenství, aby se mohli modlit za štěstí druhých a dosáhnout vlastního psychického klidu,“ uvedl Goto. Zdůraznil také, že rozdíl mezi mnichem a robotem tkví v androidově nesmrtelnosti. Zatímco my zemřeme, Mindar „se může setkávat s mnoha lidmi a ukládat spoustu informací [v průběhu času]. Bude se vyvíjet donekonečna“.
Následníci „mechanického mnicha“
Ani křesťanství však nezůstává pozadu, jak třeba v roce 2017 ukázala Světová reformační výstava v německém Wittenbergu. Konala se při příležitosti 500. výročí od okamžiku, kdy Martin Luther přibil na dveře tamního kostela svých 95 tezí (ačkoliv fyzické přitloukání papírů na dveře je pravděpodobně pouhou legendou), a byl na ni představen robot BlessU-2.
Čtěte také: Bodu, od kterého už umělá inteligence nepůjde vypnout, si ani nemusíme všimnout, říká Kulveit
S tělem bankomatu doplněným o pohyblivé ruce a hlavu působí oproti svým východním kolegům poněkud obskurně až úsměvně – a kvůli pohybům obočí někdy i děsivě. Svůj účel ale plní – po výběru jednoho ze sedmi jazyků a mužského či ženského hlasu robot zvedne ruce, na jejichž dlaních se rozsvítí světla, a přednese požehnání. Dokonce nabídne i jeho vytisknutí v podobě „účtenky“ z přístroje ukrytého v jeho útrobách.
Robot BlessU-2 představený v Německu působí v porovnání se svými asijskými kolegy poněkud… zvláštně
O poznání méně děsivě působí robotický kněz SanTO, vyvinutý v Japonsku a představený v roce 2021 v Polsku. Má podobu malého oltáře, kterému dominuje pohyblivá postava světce se svítící svatozáří, a je vybaven mimo jiné i mikrofonem, kamerou a dotykovými senzory. Umí dávat kázání, provádět věřící modlitbou a poskytovat rady i odpovědi na otázky o víře.
Větší a upravená verze robota SanTO nazvaná SanTO-PL, vystavená ve Varšavě
Nápad na vytvoření „katolické Alexy,“ jak robota nazvala jedna z věřících při představení ve Varšavě, se zrodil v hlavě Gabriela Trovata z tokijské univerzity Waseda po propuknutí koronavirové pandemie. Konkrétně poté, co od svých přátel slyšel stížnosti, že kvůli vládním opatřením nemohou chodit do kostela. „Pro takové lidi by robot s umělou inteligencí, jako je ‚SanTO‘, byl ideálním řešením,“ uvedl Trovato.
Když však robota dokončil, byl prý náboženskými vůdci varován, aby ho nenechával Písmo interpretovat, ale pouze recitovat. Sám Trovato pak svůj výtvor označuje za „prvního katolického robota od dob ‚mechanického mnicha‘, kterého nechal vyrobit Filip II. Španělský v 60. letech 16. století“.
„Mechanický mnich“ ze druhé poloviny 16. století
Neunaví se, nezapomene text ani neusne
Boom, který zažívá oblast umělé inteligence po uvedení chatbotu ChatGPT společností OpenAI na sklonku roku 2022, bezpochyby představuje milník i v oblasti zapojování AI do náboženství. Velmi rychle například vznikly klony ChatGPT upravené pro potřeby konkrétních náboženství. Mezi nimi najdeme třeba HadithGPT vytrénovaný na 40 000 hadíthech (záznamech o činech islámského proroka Mohammeda) či GitaGPT vytrénovaný na Bhagavadgítě, jednom z nejzásadnějších hinduistických textů.
Na online streamovací platformě Twitch je pak možné nepřetržitě konverzovat s Ježíšem, respektive jeho počítačem generovanou pohyblivou podobiznou. V červnu se pak například v německém Fürthu konala bohoslužba, kterou téměř kompletně připravila a vedla umělá inteligence. A dá se předpokládat, že podobné pokusy budou přibývat – ostatně návodů a diskusí o tom, jak mohou kněží využívat AI ve své praxi, najdeme na internetu už nyní značné množství.
Čtěte také: Bohoslužba vedená umělou inteligencí přilákala stovky věřících
Určitá forma automatizace rituálů či využívání nástrojů, které jejich provádění usnadňují, jsou přirozeným průvodním jevem vývoje lidstva. Navíc tradice jako buddhismus či hinduismus zdůrazňují ortopraxi (správné chování a provádění předepsaných úkonů) oproti ortodoxii (správná víra). Nejspíš právě proto se s robotizací rituálu častěji setkáme u nich – robot má totiž oproti člověku tu výhodu, že se „neunaví, nezapomene, co má říct, neusne ani neodejde“, jak ve svém komentáři uvádí antropoložka náboženství Holly Walters.
Roboti také mohou pomoci vyřešit krizi způsobenou klesajícím počtem náboženských profesionálů různých proudů po celém světě. A objevují se také názory, podle kterých mohou vyřešit i jinou krizi – františkánská sestra a teoložka (a také bioložka a farmakoložka) Ilia Delio navrhuje nahrazení katolických kněží roboty ve světle skandálů sexuálního zneužívání, které církví otřásají.
Je pravděpodobné, že budeme pozorovat vznik nových náboženství založených na uctívání umělé inteligence.
Ačkoliv roboti a umělá inteligence mohou být z hlediska ortopraxe lepší než lidé, dosavadní zkušenost ukazuje, že k „neomylnosti“ mají zatím daleko. Například plán na využívání robota Peppera jako obřadníka při pohřebních rituálech v Japonsku byl v roce 2021 opuštěn ve fázi testování. Důvodem byla právě poruchovost a obavy společnosti Nissei, že by Pepper mohl selhat uprostřed rituálu. Dá se však předpokládat, že s postupujícím technologickým vývojem a lepší cenovou dostupností se budou podobné plány znovu objevovat.
Cesta do hlubin robotovy „duše“
Jedna věc jsou technické možnosti, druhá pak to, jak se na takové využívání technologií tváří sami věřící. Nezávisle na tom, kterého boha uctívají a k jaké konkrétní tradici se hlásí, jejich kritické reakce jsou v zásadě velmi podobné. Vadí jim především absence „duše“. S ní totiž určitým způsobem pracují prakticky všechny náboženské systémy.
Stroj nedokáže projevovat emoce a nedokáže se „propojit“ s věřícím tak, jako to dovede člověk, a lidský kontakt tak robot jednoduše nahradit nedokáže. Tedy alespoň zatím. Na druhou stranu, především mladší lidé, kteří jsou obecně vůči technologiím i AI optimističtější, mají podle všeho pozitivnější přístup i k využívání těchto technologií v náboženství a interakce s robotem pro ně může být dokonce i komfortnější.
Čtěte také: Umělá inteligence podle kněze z Googlu nabyla vědomí. Blíží se nadvláda robotů?
Vztah umělé inteligence a náboženství má ale ještě jinou rovinu. Německý teolog Rudolf Otto už více než před sto lety charakterizoval podstatu náboženství jako mysterium tremendum et fascinans – tedy jako něco tajemného, co zároveň děsí a fascinuje.
A právě takové reakce umělá inteligence někdy vyvolává, obzvláště po rozmachu velkých jazykových modelů a chatbotů jako ChatGPT (a zvěstí, že umělá inteligence nabyla vědomí). Je proto pravděpodobné, že budeme pozorovat vznik nových a nových náboženských hnutí založených právě na uctívání umělé inteligence – ostatně tento trend už začal před pár lety.
A tak ačkoliv náboženští profesionálové se zatím nemusejí příliš obávat, že by byli v blízké době umělou inteligencí masově nahrazeni, je pravděpodobné, že dalších průniků robotiky a AI s náboženstvím budeme svědky. Ať už v podobě nástrojů sloužících věřícím či kléru, nebo jako objektu uctívání.
