Přístup k interrupcím, ekonomika, imigrace – a dalo by se pokračovat. Témat, která ve Spojených státech před volbami do Kongresu rezonují, je nespočet. Nakonec jde ale v celostátním hlasování především o to, zda získá demokratický prezident Joe Biden k prosazení své agendy potřebnou většinu, nebo bude mít v příštích letech svázané ruce.
Osmého listopadu, pro Spojené státy velký den. Stejně jako každý sudý rok, i letos se v USA o prvním listopadovém úterý konají volby – tentokrát do Kongresu a také do vedení jednotlivých států a orgánů samosprávy. A stejně jako prakticky kdykoliv v minulosti, i letos se dá říct, že jde o volby v mnohém „nejdůležitější“.
První volební místnosti, třeba ve Vermontu, New Yorku nebo Severní Karolíně, se voličům otevírají už před sedmou ráno, tedy kolem poledne středoevropského času. Těm, kteří si přivstanou, se po cestě k hlasovacím urnám naskytne neobvyklý pohled: právě na volební úterý totiž připadlo úplné zatmění Měsíce, a to podle dostupných záznamů vůbec poprvé v historii. I když tento astronomický úkaz může americkým „midterms“, jak se volbám do Kongresu přezdívá, přidat na dramatické atmosféře, letošní hlasování to rozhodně nepotřebuje.
V jasných číslech: z letošního hlasování by si mohli modří odnést 199 mandátů, zatímco červení 216.
Situace v Americe se vyvíjí podobně jako v evropských státech: inflace roste, ekonomika se zpomaluje, v politickém mainstreamu se prosazují krajně pravicové hlasy a veřejnou debatou hýbou kulturní války. Je prostě čím dál složitější, zamotanější a rozmanitou americkou společnost ještě více rozděluje. Voxpot proto přináší manuál, který vám pomůže se ve volbách do Kongresu vyznat. A také vám nastíní, co od hlasování, které se může odrazit i do dění na evropském kontinentu, očekávat.
Volby do Kongresu se konají dva roky po těch prezidentských, obecně tedy platí za test obliby stávajícího šéfa Bílého domu a jeho politiky. Joe Biden se sice na žádném hlasovacím lístku neobjeví, zato důsledky pro něj a jeho administrativu může mít celonárodní hlasování obrovské.
Jen s většinou v obou komorách Kongresu může americká vláda prosadit klíčové návrhy zákonů. A jak už republikáni lačnící po nových mandátech předesílají, Bidenovu agendu nepodpoří. Prezident ji sice může – po vzoru svého předchůdce, republikána Donalda Trumpa – alespoň částečně a dočasně protlačit skrze exekutivní příkazy, takové řešení ale není samospásné.
Napjatý Senát, červená Sněmovna reprezentantů
Ačkoliv to ještě před pár měsíci vypadalo jinak, i letos se zdá, že volby do Kongresu obkreslí tradiční trajektorii: zvítězí v nich možná strana, jejíž prezidentský kandidát před dvěma lety v boji o Bílý dům neuspěl. V čele USA nyní stojí demokrat Joe Biden, větší podporu tak průzkumy veřejného mínění přisuzují Republikánské straně.
Už nyní jsou síly v obou komorách Kongresu vyrovnané a ve Sněmovně reprezentantů jde do hry všech 435 křesel. Nyní měli demokraté (DS) o osm křesel více než Republikánská strana (RS) – podle průzkumů by republikáni mohli v dolní komoře Kongresu získat o 16 zákonodárců víc než druhý tábor. V jasných číslech: z letošního hlasování by si mohli modří odnést 199 mandátů, zatímco červení 216.
Čtěte také: Ovládnout soudy, proměnit USA: Americká Federalist Society usiluje o konzervativní revoluci už 40 let
Ve stočlenném Senátu je situace trochu složitější. Protože senátoři (dva za každý americký stát) mají šestileté mandáty, konají se volby průběžně po skupinách. Za republikány teď v zasedací síni hlasovalo 50 senátorů, přičemž 48 demokratických zákonodárců doplnili dva nezávislí – hlasující obvykle s demokraty. V Senátu tak měly konkurenční strany faktickou paritu. Shodný počet mandátů v obou táborech „rozsekla“ ve prospěch DS až demokratická viceprezidentka Kamala Harris.
I výsledek letošního hlasování, v němž jde o 35 volných křesel (34 v rámci volební skupiny a jedno uvolněné), je nejasný. Z větší části se hraje o místa, která doteď drželi republikáni – podle průzkumů by demokraté mohli získat 12 mandátů, zatímco republikáni 20. Pokud by se průzkumy nemýlily, ani jedna strana by nedosáhla na potřebnou většinu.
O co se hraje? Inflace, interrupce, migrace
Nejvíce jsou voliči zneklidnění stavem americké ekonomiky, tedy především stoupající křivkou inflace, která byla na konci září na hodnotě 8,2 procenta. Podle průzkumu think-tanku Pew Research uvedlo skoro 80 % dotázaných, že ekonomika hraje velmi důležitou roli při rozhodování o tom, pro koho budou hlasovat. Podle 82 % Američanů je totiž hospodářská situace země „špatná“, nanejvýš „uspokojivá“. Někteří voliči, kteří v roce 2020 hlasovali pro Joea Bidena, jsou z jeho přístupu k řešení ekonomické krize rozčarovaní.
„Neudělal ze své funkce nic pro to, aby ekonomice pomohl, vůbec nic,“ řekl britské veřejnoprávní BBC Jerome Phillips, který sice z hospodářské situace viní Donalda Trumpa, přístup Bidena je ale pro něj zklamáním.
Prezident Biden v sobotu uvedl, že jakýkoliv pokus republikánů omezit interrupce na federální úrovni hodlá vetovat.
Jedním z nejhlasitějších témat voleb do Kongresu je i otázka interrupcí. Ta se do popředí dostala poté, co v červnu konzervativní většina u Nejvyššího soudu USA zrušila verdikt stejné instituce z roku 1973 – známý jako Roe vs. Wade. Nejvyšší soud tehdy rozhodl o legalizaci interrupcí v celých Spojených státech.
Pro liberály šlo v rámci amerických kulturních válek o tvrdou ránu – demokraté teď otázku interrupcí prosazují jako jedno ze svých stěžejních témat i při úterních volbách. Právo na interrupci je podle průzkumů zásadní pro zhruba dvě třetiny voličů napříč Amerikou, není ale jasné, zda všichni tito lidé k urnám dorazí a demokratům svůj hlas hodí. „Midterms“ mají obvykle nižší volební účast než volby prezidentské.
V případě této otázky jsou zásadní i hlasování v jednotlivých amerických státech. Například v Kentucky či Montaně by výhra republikánů mohla znamenat omezení přístupu k umělému přerušení těhotenství. Naopak v Kalifornii, Michiganu či Vermontu by vítězové z DS práva na interrupci ještě rozšířili.
Většina republikánů razí tezi, že by práva a omezení ve věci interrupcí měla být výhradně v gesci států. I přesto republikánský senátor Lindsey Graham, jehož se letošní kolo voleb do Senátu netýká, představil návrh federálního zákona, který zakazuje interrupci po patnáctém týdnu těhotenství. S výjimkou případů, kdy by žena otěhotněla při znásilnění či incestu, nebo pokud by byl její život v ohrožení.
Čtěte také: USA po zrušení Roe vs. Wade: Chmurné vyhlídky pro práva žen i jejich zdraví
Demokraté se naopak pokoušeli prosadit federální zákon, jenž by právo na interrupci zaručoval. Kvůli nedostatku křesel, která jim náleží v Senátu, se jim to ale nepodařilo. Prezident Biden nicméně v sobotu uvedl, že jakýkoliv pokus republikánů omezit interrupce na federální úrovni hodlá vetovat.
Hlasování nejspíš ovlivní i letité téma imigrace. Jižní hranici USA s Mexikem letos překročil rekordní počet migrantů a žadatelů o azyl, republikáni proto viní Bidenovu administrativu z toho, že se jí nepodařilo státní hranice zabezpečit.
Demokratický prezident po svém nástupu zrušil některé kroky svého republikánského předchůdce. A to včetně pandemického opatření, které úřadům dovolovalo zakázat vstup běžencům do Spojených států kvůli ochraně veřejného zdraví. Do USA tak letos proudily obrovské počty příchozích, přičemž republikáni volají po dokončení Trumpovy zdi na hranicích a migranty posílají v předplacených autobusech na sever do států, kde vládnou demokraté. Několik vozidel dorazilo z Texasu dokonce přímo před dům viceprezidentky Harris, která dostala otázku imigrace na starost.
Ostře sledované státy
V každém ze států či nižších územních celků USA se teď sice koná alespoň nějaké hlasování, některé však mají pro konečné bilancování voleb větší význam než ty ostatní. V řadě případů je výsledek více méně jistý, z několika států se ale pravidelně stává skutečné bitevní pole.
Letos pozornost americké veřejnosti i médií směřuje například do Pensylvánie, která by potenciálně mohla rozhodnout o většině v Senátu. A která se o víkendu hemžila největšími jmény tamní politické scény – oba tábory jednoduše vytáhly do boje ty nejtěžší kalibry.
Mezi ústřední témata demokrata Fettermana, zástupce guvernéra Pensylvánie, patří uzákonění práva na interrupci či legalizace konopí.
Demokratické kandidáty tam přiletěli podpořit Joe Biden i bývalý prezident Barack Obama. „Pensylvánie, máš možnost volit mezi politiky, kteří jsou, zdá se, ochotní říct a udělat cokoliv, aby se dostali k moci, a lidmi, kterým na tobě záleží a sdílí tvé hodnoty,“ hřímal Obama ve Filadelfii, hlavním městě Pensylvánie.
„Tenhle dav je tak hlasitý, že nás, myslím, musí slyšet i v Latrobe,“ rýpl si Biden do Donalda Trumpa a republikánů, kteří v sobotu vystoupili právě v tomto městě nedaleko Pittsburghu. „Uslyší nás i v úterý,“ dodal s odkazem na volební den.
Trumpova návštěva v Pensylvánii, měla kromě podpory kandidátů ještě další přesah. Jásajícím příznivcům řekl, že by mohl ve „velmi, velmi, velmi krátké době“ udělat své fanoušky „velmi šťastné“. Čímž naznačoval, že nejspíš brzy oznámí svou prezidentskou kandidaturu do voleb v roce 2024.
#TrumpRally #Pennsylvania Trump is going to make us all “VERY happy”!! 🇺🇸💪🏻❤️ #TRUMP2024ToSaveAmerica #Trump2024 pic.twitter.com/HnBX5xnT51
— Sammy Jo – Cooks 4U👩🍳 (@sammyjoms66) November 6, 2022
Republikáni stejně jako demokraté se na Pensylvánii nezaměřili náhodou, ani pouze kvůli potenciálnímu zisku v úterních volbách. Strany vědí, že si musí trénovat a opečovávat tamní voliče – právě oni by totiž v klání o Bílý dům, které se bude konat za dva roky, mohli být klíčoví.
Mezi další státy, o něž se ve volbách hraje především, jsou Wisconsin, Nevada, Arizona, Georgia a Michigan. Například v Georgii skončilo velice těsně už prezidentské hlasování před dvěma lety, byl to navíc i tento stát, který pomohl Bidenovi zvítězit. A nakonec tu získat i onu nepatrnou většinu v Senátu při doplňujícím hlasování.
Nejvýraznější osobnosti
Zmíněná Pensylvánie letos vyprodukovala jedny z nejzajímavějších kandidátů vůbec. O křeslo v Senátu za odcházejícího republikána Pata Toomeyho se utkají John Fetterman a Mehmet Oz, a to v nejdražším klání letošních voleb – tedy alespoň co se útraty za předvolební kampaň týče.
Mezi ústřední témata dvoumetrového demokrata Fettermana, dosavadního zástupce guvernéra, patří uzákonění práva na interrupci či legalizace konopí. Na jaře prodělal mrtvici a s jejími zdravotními následky se stále potýká, což mu ale na popularitě mezi voliči neubírá.
Čtěte také: Případ Roe vs. Wade. O co jde v americkém sporu o potraty?
Jeho republikánským protivníkem je lékař v důchodu Mehmet Oz, který se proslavil moderací populárního televizního pořadu Dr. Oz. Těžil z přízně, kterou mu vyjádřil Donald Trump v republikánských primárkách, výroky exprezidenta o „ukradených volbách“ nicméně Oz nepodpořil.
Nejtěžším soubojem o Senát je ale podle demokratů ten v Nevadě – konkrétně mezi nynější senátorkou Catherine Cortez Masto (DS), v USA první latinskoamerického původu vůbec, a někdejším generálním prokurátorem Adamem Laxaltem (RS). Ten – na rozdíl od Oze – patří do tvrdého jádra trumpovců, kteří stáli za jeho tvrzením o volebním podvodu.
Soupeření o místa ve Sněmovně reprezentantů jsou barevnější, táhnou se napříč Spojenými státy. Například v Severní Karolíně zápasí o hlasy nevyhraněných voličů politička Sandy Smith. Vyhrála na plné čáře v republikánských primárkách, její podpora ale klesla poté, co ji dva bývalí manželé obvinili z domácího násilí.
Z demokratického tábora čelí podle listu The Washington Post opravdovému volebnímu propadáku zejména tři zákonodárci – Cindy Axne z Iowy, Tom Malinowski z New Jersey a Elaine Luria z Virginie.
Zajímat by se měla i Evropa
Spojené státy přiřkly Ukrajině napadené Ruskem pomoc v hodnotě 18,2 miliard dolarů – v přepočtu přes 450,2 miliardy korun. Dalších 400 milionů dolarů (skoro 9,8 miliardy korun) v balíčku vojenské pomoci slíbil prezident Biden v pátek.
Jenže: republikáni, kteří pravděpodobně získají většinu ve Sněmovně reprezentantů, už předeslali, že pod jejich vedením v dolní komoře Kongresu taková forma podpory Ukrajině neprojde. „Lidé tu budou žít v recesi a nebudou vypisovat bianco šek Ukrajině. To prostě neudělají,“ řekl šéf republikánské opozice ve Sněmovně Kevin McCarthy.
Ještě jasněji to pak zformulovala republikánská zákonodárkyně Marjorie Taylor Greene ve čtvrtek. „Na Ukrajinu se za republikánů nepošle už ani jedna a penny. Naše země je na prvním místě,“ řekla na mítinku příznivců Donalda Trumpa v Iowě. A na adresu demokratů dodala: „Jediná hranice, která je zajímá, leží na Ukrajině. Není to ta na jihu Spojených států. Nezajímají je naše hranice ani naši lidé.“
