Na čtyři stovky příslušníků ruské paramilitární skupiny Wagner Group měly během operace z neděle na pondělí odstranit vrcholné představitele Ukrajiny. Na seznamu osob určených k eliminaci údajně figurovali kromě Zelenského a jeho rodiny i členové vládního kabinetu. V úterý se zase objevily informace, že o atentát na prezidenta se neúspěšně pokusili Čečenci.
Ruská vojska se již několik dní snaží dobýt Kyjev. V reakci na prvotní neúspěchy byli Vladimirem Putinem, po dohodě s prezidentem Čečenské republiky Ramzanem Kadyrovem, na ukrajinské bojiště povoláni i takzvaní kadyrovci. Ti jsou často označováni jako soukromá armáda zmíněné severokavkazské autonomní republiky v rámci Ruské federace. Celkem se má jednat o více než deset tisíc dobrovolníků, přičemž toto číslo se liší v závislosti na zdroji.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Kadyrovci jsou obecně považováni za experty na boj v městské zástavbě, kteří by měli podpořit jednotky regulérní ruské armády při dobývaní hlavního města. Na Ukrajině jsou nasazeni od 26. února. Jejich samotná prezence, kterou doprovází pověst velice schopných a tvrdých bojovníků disponujících poměrně čerstvými bojovými zkušenosti ze Sýrie, má pak sloužit coby psychologická zbraň namířená proti ukrajinským obráncům.
Hlavním úkolem čečenských jednotek však má být dle vícero zdrojů obsazení hlavního města a zajetí či eliminování politických představitelů Ukrajiny. Dle některých zdrojů se mělo úderné komando čečenských bojovníků skutečně pokusit provést atentát na Volodymyra Zelenského.
Pokud by byli příslušníci Wagner Group zajati, zcela jistě by je čekaly důkladné výslechy, jejichž audiovizuální záznamy by byly publikovány.
Zároveň s těmito dnes již potvrzenými zprávami se však objevují kusé a nikterak nepodložené informace o tom, že tímto strategickým úkolem byla údajně pověřena i ruská paramilitární skupina Wagner Group, se skrytým napojením na Kreml. Pro tyto účely měla vyčlenit zhruba čtyři stovky mužů. Ukrajinská vláda, údajně disponující zpravodajskými informacemi o tomto ruském záměru, následně v Kyjevě vyhlásila bezprecedentní zákaz vycházení. Ten platil od sobotních osmnácti hodin místního času do devíti hodin pondělního rána.
Nařízení mělo údajně sloužit k odhalení nejen zmíněných „vagnerovců“, ale i ruských „agentů“ a sabotážní jednotky operující v civilním oblečení. Obyvatelé Kyjeva byli důrazně upozorněni, že v případě nedodržení zákazu vycházení budou armádou a bezpečnostními složkami považováni za ruské agenty, a vystaví se tak riziku potenciální likvidace.
Slova „kusé“ a „nepodložené“ je na tomto místě potřeba opravdu zdůraznit a celou informaci, kterou jako první poskytl deník The Times of London, proto musíme brát s jistou rezervou. Jak Rusové, tak Ukrajinci totiž v probíhající válce vynakládají značná úsilí v oblastech válečné propagandy a informačních a psychologických operací.
Čtěte také: Vrchní velitel Ze: Upřímný klaun prezidentem a nyní i ukrajinským národním hrdinou
Na západních OSINT (Open Source Intelligence) účtech na sociálních sítích Instagram, Twitter či Telegram se prozatím neobjevily téměř žádné informace, které by jakkoliv potvrzovaly, nebo vyvracely uskutečnění či samotné plánování této operace ze strany Ruska.
Nic se o tom nedozvíme ani z účtů notoricky známých tím, že jsou více či méně neoficiálně spjaty právě s Wagner Group. Zde je vhodné zmínit zejména účty Reverse Side of the Medal (RSOTM) a Vladlen Tatarsky. Jsou na nich již dlouhodobě k dispozici leckdy velice detailní údaje týkající se prakticky všech zahraničních působení skupiny. Nutno dodat, že tyto informace jsou v rámci zajištění OPSEC (Operation Security) poskytovány s adekvátní časovou prodlevou, aby nedošlo k jejich možnému zneužití potenciálním protivníkem.
K uvedenému případu se nabízejí tři pravděpodobné scénáře:
Vyzrazení účelu mise a její zrušení
Prvním logickým scénářem pravděpodobného sledu událostí je to, že pokyn k uskutečnění operace byl opravdu vydán. V operačním prostoru se totiž mají v současné době skutečně nacházet dva až čtyři tisíce příslušníků Wagner Group, kteří sem byli v průběhu prosince, ledna a února postupně převeleni ze svých zahraničních působišť na Blízkém východě a v Africe. Jejich přítomnost na ukrajinském bojišti by však sama o sobě neměla být pro ukrajinskou stranu ničím novým, či dokonce překvapivým. Ostatně právě zde byla v roce 2014 skupina oficiálně založena.
V rámci uvedeného scénáře lze předpokládat, že informace týkající se této operace, jakkoliv podrobné, byly ukrajinskými zpravodajskými službami buď odhaleny, nebo jim byly přímo vyzrazeny. Následně mohla být uskutečněna preventivní bezpečnostní opatření, která měla příslušníkům Wagner Group provedení operace znemožnit či jinak znesnadnit. Mezi ně mohl patřit i zmíněný zákaz vycházení.
Součástí tohoto scénáře je předpoklad, že se Rusko o vyzrazení plánu operace dozvědělo, a proto se rozhodlo pro její neuskutečnění. Důvodem pro faktickou absenci jakýchkoliv bližších informací může být zejména vysoký stupeň utajení této operace za strany Ruska.
#Ukraine: Ukrainian Special Forces in recent days; some quite special hardware; SIG MCX, RPG-26 & NLAW, heavily customised AK-74.
Rumours have it these guys are doing things behind Russian lines of advancement. pic.twitter.com/GV53sQZB3T
— Cᴀʟɪʙʀᴇ Oʙsᴄᴜʀᴀ (@CalibreObscura) February 27, 2022
Není tělo, není důkaz
Druhý scénář do jisté míry navazuje na ten předchozí. Na rozdíl od něj však kalkuluje s předpokladem, že se Rusko o odhalení či vyzrazení operace nemuselo včas dozvědět a skutečně ji mohlo zahájit. I pro potvrzení této verze nám ale scházejí jakékoli indicie.
V neděli a v pondělí však bylo v Kyjevě – s odkazem na informace získané prostřednictvím OSINT účtů na sociálních sítích – možné pozorovat zvýšenou koncentraci příslušníků ukrajinských speciálních sil. Ti by se z ryze vojenského a taktického hlediska, vzhledem ke svým úkolům a schopnostem, jevili jako vhodný nástroj k eliminaci příslušníků Wagner Group. Stejně tak ale mohli být nasazeni s cílem eliminovat „agenty“ a sabotéry, na jejichž přítomnost Kyjev upozorňuje již několik dní, nebo se pouze připravují na útok ruských sil.
Ukrajinská vláda se chová transparentně a světu vždy obratem sděluje maximální možné množství údajů týkajících se vlastních bojových úspěchů a zmařených ruských vojenských operací. Lze tedy předpokládat, že zmaření takové operace by bylo využito v rámci ukrajinské propagandy, k posílení vyjednávací pozice a v neposlední řadě k dalšímu očernění ruské vlády a jejího válečného snažení.
Pokud by byli příslušníci Wagner Group zajati, zcela jistě by je čekaly důkladné výslechy, jejichž audiovizuální záznamy by byly publikovány. Videa se zabitými vagnerovci by byla zveřejněna, a to i s rozborem nalezeného vybavení, který by měl dosvědčit příslušnost k Wagner Group. Nic z toho se však doposud nestalo.
Všechno je jen výmysl
Třetí a nejpravděpodobnější scénář operuje s možností, že k žádné operaci ve skutečnosti dojít nemělo, a ani nebyla plánována. Zde musím opětovně zmínit značné úsilí vyvíjené ukrajinskými ozbrojenými silami a zpravodajskými službami ve smyslu provádění informačních a psychologických operací.
Ukrajinská strana tedy mohla jen efektivně využít informaci, že se v operačním prostoru prokazatelně nachází velké množství příslušníků Wagner Group. V této souvislosti je potřeba připomenout, že Wagner Group je mnoha státy světa vnímána jako zločinecká organizace zodpovědná za údajné páchání válečných zločinů, přičemž některé jí byly i zcela prokázány. Její přímé napojení na ruskou vládu a vojenskou zpravodajskou službu GRU rovněž nelze v dnešní době nikterak zpochybnit. Cílem tedy mohlo být vytvoření logického, a tedy i lehce uvěřitelného narativu, který by dále přispíval k delegitimaci ruského vojenského snažení.
V návaznosti na zmíněné skutečnosti tedy mohla být vytvořena nám již známá legenda o operaci, jejímž cílem měla být eliminace prezidenta Zelenského, jeho rodiny a členů vládního kabinetu.
Tento scénář se jeví jako velice pravděpodobný i proto, že z ruské strany by případné nasazení příslušníků Wagner Group postrádalo širší smysl. Na tento typ úkolu zkrátka nejsou příliš vhodní. Svými schopnostmi se hodí spíše na provádění přímých vojenských operací, guerillového boje, klasických diverzí nebo zpravodajské, výcvikové a poradenské činnosti.
V případě zamýšlené likvidace vedení státu by bylo jistě vhodnější využít speciálních jednotek, které jsou na tento typ úkolů vycvičeny. Logicky se zde nabízejí útvary spadající do podřízenosti Specnaz SSO, Specnaz FSB nebo Specnaz GRU.
Wagner Group Rusku propůjčuje schopnost provádět leckdy velice riskantní skryté operace, které může Moskva věrohodně popřít.
Rusko využívá Wagner Group především jako strategický proxy nástroj k provádění skrytých, chcete-li šedých operací v zahraničí, kdy je eminentní zájem na tom, aby bylo jen obtížné spojit vykonavatele takových operací s jejich zadavatelem. Bylo by vskutku iluzorní, kdyby se ruská strana domnívala, že by se jí svou participaci na takové operaci podařilo věrohodně popřít.
Dále musíme vzít v potaz Ukrajinci deklarované neúspěchy ruských „agentů“ a sabotérů a efektivitu obránců, kteří měli v noci z neděle na pondělní poměrně stabilní kontrolu nad téměř všemi dopravními uzly směřujícími do kyjevské vládní čtvrti. Za situace, kdy ruské síly neovládaly klíčové části města, by byla taková operace přinejmenším velice riskantní. Zde ale spoléháme na racionalitu ruského vojenského vedení, na jehož rozhodovací procesy má však, zejména ve strategických otázkách, nezpochybnitelný vliv prezident Putin. Ten by mohl, navzdory všem rizikům, provedení operace opravdu prosadit.
Pokud se však oprostíme od této značně nejasné a diskutabilní problematiky, měli bychom si položit několik otázek. Co to ve skutečnosti Wagner Group je? Jak a proč vznikla? Jakým způsobem je napojena na ruskou vládu? Jaké úkoly vykonává? Jaká je historie jejího operačního působení? Odpovědi na všechny tyto otázky naleznete v následujících odstavcích.
Duchové, kteří neexistují, a přesto zabíjejí
Wagner Group neboli CHVK Vagner (Частная Военная компании Вагнера) je neformální polovojenské uskupení, které bývá častokrát chybně nazýváno soukromou vojenskou společnostní a jeho příslušníci označováni za žoldáky. Tato skupina se v posledních letech stala prakticky definicí pro pojmy „Grey Zone“ (šedá zóna) nebo „hybridní válka“, a jako taková je dnes již prakticky neodmyslitelným komponentem ruského konceptu Hybridní války (Гибридная война).
Tato strategie byla prvně popsána v roce 2013 armádním generálem Valerijem Gerasimovem, současným náčelníkem Generálního štábu Ozbrojených sil Ruské federace. Podle něj se jí také říká „Gerasimovova doktrína“. Jde o kombinaci konvenčních a nekonvenčních prostředků, mimo jiné i nepravidelných sil, mezi které se řadí právě skupina Wagner Group.
Wagner Group je dnes již dlouhodobě, a do jisté míry i úspěšně využívána coby nástroj k prosazování ruských zahraničněpolitických cílů. Propůjčuje Rusku schopnost provádět leckdy velice riskantní skryté operace, které může Moskva věrohodně popřít. A vyhnout se tak případné mezinárodní odpovědnosti. Samotné napojení na ruskou vládu pak probíhá skrze ruského podnikatele a oligarchu Jevgenije Prigožina, který si je velice blízký právě s prezidentem Putinem. Prigožin je považován za faktického vlastníka Wagner Group.
Zajímavým faktem je i to, že Wagner Group oficiálně neexistuje – v žádné zemi světa není registrovaná. Tato skutečnost má zcela jistě posílit schopnost věrohodného popření. Ze stejného důvodu je pak financování skupiny ze strany Ruska prováděno prostřednictvím velkého počtu diversifikovaných zdrojů. Navzdory všem těmto iniciativám je však dnes pro Moskvu velmi obtížné držet se nadále tohoto principu.
Čtěte také: Vidím ti na očích, že jsi sabotérka: Bombardovaný Kyjev ovládá odvaha i paranoia
Za otce zakladatele skupiny Wagner Group je obecně považován podplukovník Dimitrij Utkin, přičemž název samotný údajně pochází z jeho volacího znamení „Wagner“, které využíval během své aktivní vojenské kariéry. Tento „call sign“ měl odkazovat na plukovníkův obdiv k nacistické ideologii a hudebnímu skladateli Richardu Wagnerovi. Utkin je veteránem obou čečenských válek, v nichž sloužil u druhé samostatné brigády speciálního určení Specnaz GRU. Do civilu odešel v roce 2013.
Bezprostředně po svém odchodu do výsluhy založil společně s dalšími ruskými vojenskými veterány soukromou vojenskou společnost Moran Security Group, která byla známá především jako vykonavatel kontraktů v oblasti námořní bezpečnosti.
Ještě v roce 2013 došlo ke sloučení Moran Security Group se Slavonic Corps Limited, což byla soukromá vojenská společnost registrovaná v Hongkongu, kterou předtím založili dva bývalí příslušníci Moran Security Group. Cílem bylo rozšířit portfolio nabízených služeb.
Slavonic Corps získal v roce 2013 vládní kontrakt na ochranu syrské ropné infrastruktury v oblasti Dajr az-Zauru, kde v té době probíhala úvodní fáze občanské války.
Čtěte také: Mohou Rusku vítězství na Ukrajině překazit odbojáři?
Samotná Wagner Group vznikla údajně v roce 2014 na Ukrajině, kde v té době vypukla občanská válka. V první etapě války na Ukrajině sehrávala Wagner Group spíše minoritní podpůrnou roli. Spolu s eskalací konfliktu pak začala skupina plnit komplexnější úkoly. Pravděpodobně největší vojenskou operací, které se příslušníci skupiny až do dnešních dnů účastnili, byly boje o doněcké letiště a Debalceve. Plní především úkoly speciálního charakteru.
Od roku 2015 začala Wagner Group působit i v syrské občanské válce – se vstupem Ruska do konfliktu – na straně vládních sil prezidenta Bašára Asada. Skupina operovala v Palmýře, Dajr az-Zauru, Hamá a v Idlíbu, kde se účastnila intenzivních bojů. V současné době však už odsud přesouvá těžiště své vojenské činnosti zpět na Ukrajinu.
Nakonec nelze opomenout ani Afriku, kde Wagner Group působí od přelomu let 2017 a 2018 a aktivní je zde dodnes. Své základny má v Libyi, Středoafrické republice, Mali, Súdánu a na Madagaskaru.
V současné době můžeme pouze spekulovat o tom, jakou roli ve válce na Ukrajině nakonec Wagner Group doopravdy sehraje. Vzhledem k historii jejího operačního působení se můžeme domnívat, že aktivity této bojové skupiny zde mohou mít různou podobu. Ať už budou její „zakázkou“ sabotáže, operace pod falešnou vlajkou, čistky politické opozice na ruskou armádou zabraném území nebo vojenská kooperace s jednotkami proruských separatistů.
Autor je členem portálu Security Outlines a studentem magisterského programu Bezpečnostní a strategická studia na Masarykově univerzitě v Brně.
