Náboženství a drogový byznys k sobě v posledních letech nacházejí cestu, a to především v Brazílii a Guatemale. Evangelikální hnutí spojilo síly s kartely a polovojenskými organizacemi často ve prospěch obou stran.
Ke slavné brazilské pláži Copacabana se večer 15. června 2019 blíží automobil. Zastaví na parkovišti nedaleko od ní, vypne motor, dveře se ale neotevřou. Pár ve voze si užívá výhledu na romantickou scenérii před západem slunce a od líbání se postupně dostane až k pohlavnímu styku.
Krátce na to se znovu ozve zvuk motoru a auto se dá do pohybu. Celou, asi půlhodinovou cestu domů ho podle výpovědi sleduje muž na motorce.
Když dvojice dorazí ke svému sídlu, žena zamíří dovnitř, aby zkontrolovala všech 22 dětí, jež s párem žijí. Muž zůstává ve voze a na mobilu pročítá maily. Okolo třetí hodiny ranní se z garáže ozve série výstřelů. V autě leží mrtvý populární evangelikální pastor Anderson do Carmo de Souza s třiceti kulkami v těle, popisuje scénu podcast The Underworld.
Případ vraždy slavného pastora se ale ukázal jen jako špička ledovce provázání pentekostalických církví a drogových kartelů.
Jeho žena, původně gospelová zpěvačka a v tu dobu poslankyně brazilského Kongresu Flordelis dos Santos de Souza, je v šoku. A s ní bez nadsázky i celé Rio de Janeiro a Brazílie.
Příběh charismatického pastora, který se se svou o 16 let starší ženou v průběhu let staral o 55 dětí a založil pentekostalickou církev pro tisíce věřících, tady totiž zná skoro každý.
Šest pokusů o atentát
Rodina hvězdy evangelikální církve výhrůžkám smrtí podle kongresmanky čelila týdny. Mimo to jim neznámý pachatel otrávil psa a sám do Carmo přežil nejméně šest pokusů o atentát.
Neuběhne ale ani několik hodin a v policejních rukou jsou dvě nečekané osoby. Jsou jimi biologický syn pastorovy manželky Flávio dos Santos Rodrigues a adoptivní syn páru Lucas Cézar dos Santos Souza. A nejsou postupem času sami.
Ve vězení nakonec skončilo deset potomků páru, přičemž oba zmínění synové a také biologická dcera poslankyně Simone dos Santos Rodrigues s tresty přesahujícími třicet let odnětí svobody. Jako hlava celé skupiny, která pastora připravila o život, se ale ukázala jeho žena.
Flordelis dos Santos de Souza / Foto: Shutterstock
Spory o rodinné finance
Významná postava evangelikálního hnutí, která se z favely v Riu dostala až do Kongresu. Do té doby až pohádkový příběh Flordelis dos Santos, který se dokonce dočkal zfilmování, ale získal trhliny krátce po smrti jejího manžela.
Pár se podle výpovědí dětí často hádal o rozdělení příjmů, jež rodina získávala z do Carmovy činnosti. Flordelis dos Santos u soudu vypověděla, že muže milovala a naplánování jeho vraždy odmítla. Zároveň ho obvinila z ubližování členům rodiny.
Čtěte také: Vraždy politiků a drogy. Kdysi bezpečný Ekvádor sestupuje do zločinného pekla
Soud ale vzal v potaz důkazní materiál, výpovědi dětí i brutální provedení vraždy, kdy podle policie do Carmo po výstřelech do oblasti slabin umíral ve velkých bolestech. Na podzim 2022 tak justice tehdy už bývalou poslankyni poslala na padesát let za mříže.
Kauza vraždy slavného pastora se ale ukázal jen jako špička ledovce provázání pentekostalických církví a drogových kartelů.
Čtvrtina všech křesťanů
Pro pochopení celého případu je ale nutné si připomenout, jak velké části světové populace se pentekostalismus (v Česku známý pod názvem Letniční hnutí) týká.
Pentekostalismus podobně jako další evangelikální proudy zdůrazňuje hodnověrnost bible a potřebu proměny životů jednotlivců skrz znovuzrození. Zatímco pro většinu evangelikálů je jejich pánem a spasitelem Ježíš Kristus, pentekostalisté jdou ještě o krok dál a zdůrazňují nutnost znovuzrození prostřednictvím Ducha svatého.
Pastorem už není běloch mluvící španělsky či portugalsky. Je to často původně dítě z ulice nebo nejcharismatičtější obyvatel favely.
V současnosti jde o jedno z nejrychleji rostoucích náboženských hnutí na světě. Podle Elle Hardy, australské novinářky a autorky knihy Beyond Belief: How Pentecostal Christianity is Taking Over the World (Za hranice víry: Jak letniční křesťanství ovládá svět) pod toto hnutí spadá téměř čtvrtina ze 2,6 miliardy světových křesťanů. Denně podle Hardy přibyde na 35 tisíc členů této komunity.
Autenticita z ulice
Obrovský nárůst členské základny pentekostalismus zaznamenal v posledních čtyřiceti letech. Úspěch slaví především v rozvinutém světě, subsaharské Africe a Latinské Americe. Zde oslovuje především obyvatele takzvaných favel, oblastí mimo pozornost státu s všudypřítomnou chudobou.
„V Latinské Americe převzal roli katolické církve. Ale zatímco té trvalo rozšíření 500 let, tady stačilo jen 40 let,“ říká Hardy v podcastu The Underworld. „Stalo se z toho takové populistické náboženství. Působí jako lokální kultura, je autentické, a není řízeno z Říma,“ vysvětluje novinářka. Proto je podle ní tak populární v zemích jako Brazílie.
Čtěte také: Politický chaos v Kolumbii nekončí. Zatčení se nevyhnul ani prezidentův syn
„Pastorem už není běloch mluvící španělsky nebo portugalsky, kterého poslala do favely církev. Je to často původně dítě z ulice nebo nejcharismatičtější obyvatel dané čtvrti, “ upřesňuje Hardy v podcastu. „Jsou to míšenci, nejsou vzdělaní, a mluví a myslí jako všichni ostatní,“ dodává.
Popularita tohoto hnutí se promítla i do brazilské politiky, a to především do voleb v roce 2018. Nejvýraznější postavy evangelikálního a pentekostálního hnutí podpořily později vítězného krajně pravicového prezidentského kandidáta Jaira Bolsonara. Do 513členného Kongresu pak „evangelikální vlna“ vynesla na 200 poslanců.
Vězeňská víra
Dlouho opomíjeným místem spojeným s evangelikálními hnutími jsou ale brazilské věznice. Právě ve vězeňských a v nápravných zařízeních se tyto zdánlivě odlišné světy spojily. Od 80. let minulého století se na ně totiž zaměřovali evangelikální misionáři, což vede k masivnímu nárůstu počtu vězňů konvertujících k různým formám pentekostalismu.
Duchovní ideologicky obhajují boj pašeráků drog a paramilitárních sil proti ,ďábelskému‘ kartelu Comando Vermelho a zajišťují praní peněz.
Ve stejné době probíhaly v Riu de Janeiru policejní zátahy ve favelách plných drogových kartelů. V 80. letech je ještě většina z nich spojena s afro-brazilskou vírou a policie za podpory katolických i evangelikálních církví v rámci razií nahrazovala její náboženské symboly těmi křesťanskými.
Šíření evangelikální víry ve favelách a věznicích ale nepřineslo efekt očekávaný církvemi a úřady. Mnozí vůdci kartelů prostě jen přestoupili na jiné vyznání, a věznice jsou tak nadále ideálním prostorem pro nábor nových členů i vznik nových drogových kartelů.
Společně proti Afrobrazilcům
Největší rozmach ale zločinecké kartely spojené s evangelikálními skupinami zaznamenaly v době pandemie, tedy za vlády prezidenta Bolsonara. Ve stínu covidu-19 ovládly pět velkých favel na okraji Ria de Janeira, z nichž se stala oblast dnes známá jako Complexo do Israel (Izraelský komplex), odkazující na „zemi zaslíbenou“.
A Polícia Militar fez hoje uma operação no Complexo de Israel ( Vigário, Cidade Alta, Parada de Lucas, Pica Pau e 5 bocas ), visando a captura do chefe local, o Peixão.
Algo que chamou a atenção dos policiais foi uma enorme e completa academia na casa do Peixão. pic.twitter.com/8yutKMyGGH
— BAÚ DO TRÁFICO OFC (@TraficoRlq01) July 13, 2023
V rámci „svaté války“ proti svým rivalům, ať už zločineckým nebo náboženským, se v druhém největším brazilském městě spojili odvěcí nepřátelé. V chudinských čtvrtích tak nově spolupracují pašeráci drog reprezentovaní kartelem Terceiro Comando Pur, paramilitární síly Escritório do Crime, tvořené bývalými policisty a vojáky, a pentekostalické církve.
Zatímco členové Terceiro Comando Puro mají v ovládaných favelách na starost prodej a distribuci drog, ozbrojenci Escritório do Crime vybírají výpalné a poplatky za pohonné hmoty nebo televizní vysílání. Duchovní pak ideologicky obhajují boj těchto organizací proti podle nich „ďábelskému“ kartelu Comando Vermelho a starají se o praní špinavých peněz.
Čtěte také: Krvavý příběh kokainu: Kolik násilí a smrti je za jednou čárou v pátek večer?
Kromě toho v Izraelském komplexu, ve kterém podle odhadů žije přes 130 tisíc lidí, nastal s příchodem nové nadvlády brutální režim. Stoupenci afro-brazilské víry, mezi něž se řadí i členové Comando Vermelho, čelí fyzickým útokům, jejich chrámy jsou ničeny, kněží vyháněni a v oblastech platí zákaz nošení tradičních oděvů.
„Jde o spojení obchodu s drogami s náboženským fundamentalismem, který vidí neevangelikály jako následovníky ďábla,“ vysvětluje v rozhovoru pro server Insight Crime politoložka a odbornice na organizovaný zločin v Brazílii Kristina Hinz.
Zločinci platí desátky
V čele perzekuce afro-brazilských věřících často stojí odnož Terceiro Comando Puro pod názvem Bonde de Jesus (Vojáci Ježíšovi). To přitom není jediný odkaz na náboženskou tématiku přímo v názvu kartelu nebo pseudonymu některého z jejich vůdců.
Jméno Álvaro Malaquias Santa Rosa byste mezi veliteli Terceiro Comando Puro dnes už hledali marně. Muž, který má pod palcem zmíněný Izraelský komplex, od roku 2021 vystupuje už převážně jen jako Árón.
Davidovu hvězdu zde lze najít na zbraních, oblečení příslušníků kartelů i na balíčcích s kokainem.
Santa Rosa ale nepoužívá jen jméno starozákonního proroka a staršího bratra Mojžíše, ale také přezdívku Peixão (Velká ryba), tedy odkaz na starodávný symbol křesťanství. Při policejní razii v jednom z úkrytů kartelu tak strážci zákona nalezli kromě neprůstřelných vest nebo zbraní i kopii Tóry.
„Jsou to drogoví dealeři, kteří se zároveň účastní evangelikálního náboženského života, chodí na bohoslužby, platí desátky, a dokonce sponzorují vystupování gospelových umělců,“ řekla stanici BBC Kristina Hinz.
Zdi a ulice favely zahrnuté do „země zaslíbené“ tak zdobí všudypřítomné hexagramy a další judaistické i křesťanské symboly. Davidovu hvězdu zde lze najít na zbraních, oblečení příslušníků kartelů i na balíčcích s kokainem, popisuje ve své reportáži pro deník The Guardian Tom Phillips.
Ovládnuté Rio
V současné době se území ovládané drogovými kartely a polovojenskými organizacemi nadále rozrůstá. V roce 2020 podle analýzy stanice CNN až 57 % rozlohy Rio de Janeira ovládaly paramilitární skupiny. Policie se odvážila k zásahům jen na nepatrné části z něj.
K tomu je nutné připočíst také území ovládaná drogovými kartely, která podle dat deníku El País tvoří až 15 % rozlohy druhého největšího brazilského města. Celkem by tak podle deníku žila pod vládou některé ze zločineckých formací více než polovina z téměř 6,5milionového města.
Čtěte také: Brutální násilí, cholera a hladomor. Haiti po vraždě prezidenta vládnou gangy
Symbióza organizovaného zločinu a duchovního života ale není jen případ Brazílie. Ve středoamerické Guatemale, zemi s jednou z největších evangelikálních populací, došlo k propojení drogových kartelů a náboženských skupin už okolo roku 2010.
Pastoři a kojoti
K odhalení tehdy přispěla smrt Obeda Benshaloma Lópeze, pastora a zakladatele církve Casa del Alfarero, během policejního zásahu proti jednomu z guatemalských drogových kartelů. Vyšetřovatelé následně přišli s důkazy svědčícími o vazbách mezi pastorem a pašerákem drog Maurem Salomónem Ramírezem.
Projekty Latinskoamerického centra pro investigativní žurnalistiku (CLIP) pak nastiňují, jak těžké bude v zemi s více než 3200 evangelikálními církvemi, sdružujícími zhruba 40 % Guatemalců, prokázat spojení s drogovou mafií.
Od roku 2010 podle CLIP americká justice eviduje nejméně čtyři významné drogové pašeráky s úzkými vazbami na některé z guatemalských evangelikálních církví. Pastoři a kostely v tomto případě mají hned několik funkcí.
Čtěte také: Bůh s tebou, má Argentino. Země sužovaná hospodářskými problémy se řítí do další krize
Drogové kartely je využívají buď k praní špinavých peněz a k rozšiřování svého vlivu pomocí finančních darů, nebo jako místo setkávání s vlivnými politiky či byznysmeny, jak dokumentuje guatemalský server Nomadá.
Mimo to mají duchovní ještě jednu možnost přivýdělku. Slouží jako most mezi zájemci o odchod ze země zmítané krizemi a takzvanými „coyotes“ (kojoty), tedy pašeráky lidí.
„Církev je takový neviditelný aktér v oblasti migrace,“ řekl deníku The Guardian guatemalský výzkumník zaměřující se na migraci a pašování Francisco Simón. „Využívání obrazu pastora je způsob, jak coyotes získávají zákazníky. (Duchovní) jsou důvěryhodní a lidé na ně dají,“ dodal Simón.
Jak dlouho ale budou lidé v Latinské Americe vidět za duchovními „důvěryhodnost“ i po jejich spojení s pašeráky a kartely, zůstává neznámou.
