Libanonem otřásl absolutní šok. Po téměř celé zemi simultánně detonovala komunikační zařízení členů hnutí Hizballáh. Jak vypadala situace přímo v libanonských ulicích?
V úterý 17. září v odpoledních hodinách došlo v Libanonu k simultánní detonaci stovek pagerů, které ke komunikaci využívají členové hnutí Hizballáh. Exploze zasáhly hlavně jižní regiony Libanonu, jižní předměstí Bejrútu a východní údolí Bikáa.
Nositelé komunikačních zařízení se nacházeli na nejrůznějších místech – ve svých domovech, v obchodech nebo na ulici. Mezi zatím téměř třemi tisíci zraněných a dvanácti mrtvými je tedy kromě příslušníků Hizballáhu i zatím neurčený počet civilistů.
Zemi zachvacuje panika. Libanonské vnitřní bezpečnostní složky mobilizují zdravotnický personál a vyzývají občany, aby vyklidili ulice pro plynulou přepravu zraněných do nemocnic. Sociální sítě i hromadné konverzace zaplavuje poptávka po všech typech krve a lidé ji ve velkých počtech míří darovat do nemocnic, před kterými se tvoří dlouhé fronty.
Izrael, o jehož zodpovědnosti za teroristický útok v Libanonu nikdo nepochybuje, mlčí. V Tel Avivu se ale schází velitelé obraných složek, zvažující možné scénáře v případě odpovědi ze strany Hizballáhu.
Hizballáh
Libanonské hnutí Hizballáh, založené v roce 1982, má za hlavní cíl boj proti „izraelskému a americkému imperialismu“, včetně odporu vůči izraelské okupaci sporných území na jihu země. Hnutí je rozděleno na několik frakcí pokrývajících místní správu, parlament, kde momentálně zastává třináct křesel, a další aktivity. Pod správu Hizballáhu spadá jih Libanonu, část jižního Bejrútu a východní údolí Bikáa. Ozbrojené křídlo hnutí je považováno za největší nestátní vojenskou organizaci na světě. Některé státy včetně České republiky označují Hizballáh za teroristickou organizaci.
Jako v dystopickém filmu
Poznámka autorky: Všechna jména byla pro zachování anonymity respondentů změněna.
Syrský číšník Šádí uprchl v roce 2015 před válkou do Libanonu. Když došlo k útoku, byl zrovna na cestě do práce přes jižní předměstí Bejrútu. „Bylo to jako konec světa. Lidé najednou začali padat na zem v kalužích krve a nikdo nechápal proč. Ze všech stran se ozýval křik. Ženy, děti, muži, všichni vyděšeně běhali a snažili se pomoci zraněným,“ líčí mi situaci.
Podobné pocity se mnou sdílí všichni obyvatelé zasažených oblastí, s nimiž hovořím po telefonu ze severního Tripolisu, který zasažen nebyl.
„Moje rodina je v pořádku, díky bohu,“ odpovídá mi na zprávu pětatřicetiletý technik Tárik. „Připadám si ale jako v epizodě Black Mirror,“ píše z vesnice v jižním Libanonu.
„Je to naprosto surreálné. Tyhle kriminálníky nemůže nic zastavit,“ zoufá si šedesátiletá farmářka Bushra z údolí Bikáa.
Připadám si jako v epizodě Black Mirror.
„Já ani moji rodiče jsme naštěstí nebyli doma,“ sdílí se mnou Samíra, doktorandka z bejrútského předměstí Dahíja. „Viděla jsem ale videa, jak naši sousedi v panice běhají po zakrvácených ulicích, a nemůžu teď zavřít oči, abych to neviděla.“
„Absolutně nemohu uvěřit tomu, co se stalo. Nikdy jsem o ničem takovém ani neslyšel, nechápu, jak to udělali,“ kroutí hlavou pětačtyřicetiletý pekař Ibrahim. Na otázku, kterou si spolu s Ibrahimem klade celý Libanon, se zatím nabízí několik předběžných odpovědí.
Co zatím víme
Podle prohlášení libanonského ministra zdravotnictví Firasse Abiada je v tuto chvíli zaznamenáno 2750 zraněných a dvanáct mrtvých, z toho dvě stě osob zůstává v kritickém stavu. Mezi zavražděnými jsou také děti Fatima Jaafar a Mohamed Kanj. Školy a univerzity v zemi jsou uzavřeny a lidé oplakávají oběti.
Detonované pagery patřily členům Hizballáhu na různých pozicích, nikoliv pouze jeho ozbrojenému křídlu. Zranění utrpěl také íránský velvyslanec v Libanonu Mojtaba Amani. Z dostupných záběrů je zřejmé, že se členové Hizballáhu nacházeli ve svých domovech, na ulicích či v obchodech.
K několika výbuchům došlo zároveň i v sousední Sýrii – ta hlásí čtrnáct zraněných osob, jejichž národnosti zatím nejsou známé.
Vůdce Hizballáhu Hassan Nasralláh již v minulosti varoval členy hnutí před používáním mobilních telefonů. Ti proto sáhli po pagerech považovaných za bezpečnější. Přístroje, které se staly cílem útoku, byly doručeny teprve v minulých týdnech.
Z některých zdrojů zaznívá, že šlo o zařízení íránské výroby. Zasažené přístroje však byly opatřeny nálepkou tchajwanské společnosti Gold Apollo. Ta se od incidentu distancovala s tvrzením, že pagery vyrobila maďarská firma, která má značku licencovanou. Maďaři však zodpovědnost za zakázku popřeli.
Výzkumná nezisková organizace SMEX navrhuje tři potenciální scénáře, jak mohlo k narušení pagerů a jejich následné detonaci dojít. Dva scénáře pracují s předpokladem zabudování výbušniny přímo dovnitř zařízení během doručování. Další spekuluje o možnosti ovlivnění lithiové baterie pomocí externího signálu.
Ten by vedl k přehřátí baterie na úroveň způsobující výbuch.
Libanonská vláda i Hizballáh z agrese svorně obviňují Izrael. S informací, že se jednalo o společnou akci izraelské armády a Mossadu, také pracují západní média. Izraelská armáda se k situaci nadále nevyjadřuje a aktivita v její oficiální telegramové skupině je nižší než obvykle – omezuje se na hlášení týkající se pokračujících přeshraničních útoků.
Reakce mezinárodního společenství
Na místo již dorazila pomoc ve formě týmu mediků a zdravotního materiálu z Íránu, Iráku a Jordánska. Rusko útok silně odsoudilo a označilo za narušení státní suverenity.
Vysoký představitel Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell útok taktéž odsoudil a vyjádřil obavy z dalšího vývoje. Spojené státy bezprostředně prohlásily, že s útokem nemají nic společného a ani o něm předem nevěděly. V současné chvíli prý shromažďují informace, které pomohou jeho prošetření.
„To jsou jediné tři věty, které umí říkat,“ komentuje to studentka Samira. „To jsme nebyli my, vyšetřujeme to, nebo Izrael má právo na sebeobranu.“
Spojené státy již několik měsíců tvrdí, že intenzivně pracují na vyjednání příměří v Gaze, a apelují také na nutnost diplomatického řešení pro Libanon.
Deklarované snahy však zatím nevedly k žádným výsledkům a nic nenasvědčuje tomu, že by v budoucnu mohly – USA jsou nadále hlavním sponzorem izraelského tažení v Gaze, které podle mnohých hlasů včetně těch izraelských naplňuje parametry genocidy.
Čtetě také: Ano, je to genocida
Dlouho očekávaná válka
Obě strany se na hraně rozsáhlého ozbrojeného konfliktu nacházejí již téměř rok, od říjnového teroristického útoku Hamásu na Izrael a následné bezprecedentní izraelské odvety v Gaze.
Hizballáh označuje své přeshraniční útoky za otevření severní fronty téže války, takže situaci v Libanonu není možné oddělit od situace v Palestině.
Na území Libanonu po celý rok probíhá regionálně omezená válka, jejíž dopady nicméně ovlivňují celou zemi. Přímo v jižních regionech vysídlila na 100 000 lidí a přinesla už stovky mrtvých. Dochází také k rozsáhlé enviromentální devastaci.
Neutěšená situace panuje i na druhé straně hranice. Ze severních regionů Izraele bylo kvůli raketovým útokům Hizballáhu a stoupajícímu napětí vysídleno na 60 000 lidí, což pro Benjamina Netanjahua představuje zásadní politický problém.
Izraelský premiér, jehož politická budoucnost v podstatě závisí na pokračování války, se snaží svou kariéru zachránit narativem boje proti další teroristické skupině, tentokrát Hizballáhu.
Bezpečný návrat obyvatel na sever země tedy v minulých dnech označil za prioritu. V předvečer teroristického útoku pomocí pagerů se pak začala množit prohlášení představitelů izraelské armády o možné nutnosti rozšířit válku do Libanonu.
Na některé jižní regiony se následně snesly letáky dobře známé obyvatelům Gazy: vyzývají k evakuaci oblastí pod hrozbou, že lidé, kteří se v nich budou nadále zdržovat, budou považováni za teroristy.
Ve čtvrtek 19. září je očekáván proslov šéfa hnutí Hizballáh Hassana Nasralláha. Oproti minulým měsícům však přestává být zásadní otázkou, jak se k situaci postaví právě libanonské hnutí či Írán. Oba subjekty ostatně zatím odpověděly na dva zásadní útoky ze strany IDF – atentát na Fuada Šukra v Bejrútu a Ismáíla Haníju v Terehánu – relativně mírně či nijak.
Klíčové teď je, jak bude ve stupňování agrese pokračovat Izrael, který v Libanonu testuje nové bezprecedentní formy terorismu.
Autorka je doktorandka antropologie žijící v Libanonu.
AKTUALIZACE: V době publikace textu dochází na místě ke druhé vlně výbuchů, zasahujících tentokrát převážně vysílačky členů Hizballáhu. Podle prvních zpráv zemřelo dalších devět lidí a minimálně tři sta je zraněných. O dalším vývoji bude Voxpot informovat.
