V prosinci uběhl rok od vzniku největšího mládežnického spolku v Rusku – takzvaného Hnutí prvních. Od té doby se jeho členy staly miliony dětí a Kreml s velkými plány zdaleka nekončí.
„Spojili jsme se v hnutí, abychom zajistili Rusku velkou budoucnost. Aby byl život všech generací důstojný a šťastný… Považujeme se za pionýry své vlasti!“
Že by slova vzatá ze sovětských budovatelských proslovů? Kdepak, píše se rok 2023 a skupinka devíti žáků základní školy ve zhruba pětisettisícovém Lipecku právě složila „slavnostní slib“, jenž jim má otevřít dveře k „nebývalým možnostem a zářným zítřkům“. Právě se totiž stali „prvními“, tedy přesněji řečeno členy teprve předloni vzniklého dětského a mládežnického „Hnutí prvních“ (Dviženije pjervych).
Vstoupily jich už miliony a rychle se přidávají další. Rekrutuje se všude: ve školách, domech mládeže, dětských centrech volného času či sportu, dokonce i na vysokých školách a kolejích. Cíl hnutí zní jasně: polapit do svých chapadel každé dítě a teenagera v zemi mezi šesti až osmnácti lety a vychovat z něho řádného tradičně smýšlejícího občana, který se na nic moc neptá, zato bezbřeze podporuje ty, kdož vládnou z Kremlu. Hlavní je totiž v dětech upevnit ty správné ruské hodnoty – patriotismus, hrdost na „slavnou“ minulost a důraz na tradiční rodinu.
Kroužky i výlety zadarmo
Příběh novodobého ruského Pionýra se začal psát teprve předloni. Byla polovina dubna 2022, západní pozornost ještě naplno zaměstnávala invaze na Ukrajině, když třináctiletá Diana Krasovská navštívila Kreml coby zástupkyně jednoho z dětských spolků ze Sevastopolu. Poté, co zarecitovala svou vlastní báseň o svaté ruské zemi, se vytasila s geniální myšlenkou: „Vladimíre Vladimiroviči… bylo by skvělé, kdyby vzniklo jedno velké dětské hnutí, které by nás všechny sjednotilo,“ prohlásila dívka se dvěma culíky a hned se dočkala od pána Kremlu souhlasného přitakání.
Výjimkou není ani pomoc armádě, pro jejíž příslušníky v minulosti „první“ třeba vyráběli spacáky nebo termoprádlo.
A věci se daly do pohybu rychleji, než by kdo čekal. Hned v červenci téhož roku podepsal Putin dekret na vytvoření masové mládežnické organizace, která bude mít naprosto dominantní postavení mezi ostatními dětskými spolky, a postavil se rovnou do čela její dozorčí rady. Již v prosinci se konal v Moskvě grandiózní sjezd zástupců právě vzniklého hnutí z celé země, kteří se pojmenovali „Hnutí prvních“.
Od té doby uplynulo více než 12 měsíců a mezi „první“ se podle slov Putina zařadily už čtyři miliony dětí a dospívajících a na šest tisíc zaměstnanců. Vzniklo též zhruba 30 tisíc buněk organizace po celé zemi. S velkolepými plány přitom Moskva zdaleka nekončí a do hnutí by postupně ráda nahnala všechny děti a mladistvé v Rusku, tedy zhruba 18 milionů lidí. Chce tak vytvořit největší centralizovanou mládežnickou organizaci v samostatném Rusku, které by tak co do počtu mohli konkurovat leda sovětští pionýři.
Putinovu hnutí k tomuto smělému cíli minimálně dopomůže i to, že už stihlo absorbovat mnohé ostatní dětské a mládežnické spolky v Rusku, včetně známé Junarmiji či Ruského svazu školáků. I tak ale „první“ mají dětem zdánlivě co nabídnout.
Čtěte také: Rodí se v Rusku protiválečné hnutí? Známý sociolog o aktuálním stavu tamní společnosti
Bezplatné kroužky, soutěže, propojení se státními institucemi, workshopy, výukové výjezdy po Rusku, návštěvy zajímavých institucí i vlastní akademie. V širokém repertoáru nechybí ani dobrovolnictví: od umetání pomníků hrdinům Velké vlastenecké (druhé světové) války až po vztyčování vlajky a zpěvu hymny při státních svátcích.
Za to vše na členy hnutí čeká sladká odměna. Třeba výlet k moři, pozvánka do státní dumy, beseda s regionálním politikem, anebo – to nejlepší na závěr – plusové body, které mohou žákům pomoct při přijetí na univerzitu.
Na první pohled se tak zapojení mezi „první“ jeví jako lákavý sociální výtah, který otevírá dětem dveře do světa plného příležitostí. Vše navíc zdánlivě působí nevinně a bez politického podkresu. Pod pokličkou je už však o něco temněji a hlavně o poznání více politiky. Své by o tom mohla vyprávět vášnivá zájemkyně o biologii Liza, jejíž příběh zveřejnil server Vjorstka. Patnáctiletá dívka se v rámci hnutí dostala na mládežnickou konferenci až na Kamčatku. Tam si vedle přednášek o ekosystému východoruského poloostrova vyslechla též řeči o „míru“ a blogerech, jež šíří dezinformace.
Přicházejí výzvy, že pokud se jeden student odmítne do hnutí přihlásit, nebude do některých aktivit vůbec připuštěna celá třída.
Jiné aktivity, do nichž se účastníci hnutí můžou zapojit, nabízejí ještě daleko výživnější program. Debaty s politiky, účasti na vzpomínkových akcích anebo podpora svých vrstevníků v okupovaných částech Ukrajiny. Takto pro ně třeba novodobí pionýři organizovali v létě celoruskou akci „Kniha kamarádovi“, při níž sbírali knížky z fondu klasické ruské literatury. Cíl? Dle pořadatelů údajně rozšířit fond klasické ruské literatury v Záporožské a Chersonské oblasti. Výjimkou není ani pomoc armádě, pro jejíž příslušníky v minulosti „první“ třeba vyráběli spacáky, termoprádlo nebo navštěvovali po nemocnicích zraněné navrátilce z takzvané speciální vojenské operace.
Velké oblibě se těší i různé vojensko-vlastenecké projekty. Ovládání dronů, práce s rozhlasovými stanicemi, pravidla přežití na bojové linii nebo cvičení, jak chytit protivníka do pasti. To vše si mladí pionýři podle serveru Populjarnaja politika osvojí třeba při dvoudenní hře s názvem Zornice 2.0, na níž jim své cenné zkušenosti předávají samotní navrátilci z Ukrajiny.
Pro fanoušky zbraní a současného režimu ideální, pro ty, kteří by raději zůstali stranou od politické indoktrinace sovětského střihu, už poněkud horší. V mnoha zejména odlehlejších regionech se totiž děti k „prvním“ přidat musejí, ať chtějí, nebo ne.
Rekordní částky na „výchovu“
Zatímco v některých školách zůstává nabídka vstupu do hnutí spíše jen na papíře, jinde jsou do něho hromadně přihlašovány děti v celých čtvrtích: „Třídní učitelka nám zaslala zprávu, ať se všichni zaregistrujeme na stránkách „prvních“ a pak jí pošleme screenshot,“ svěřil se serveru Populjarnaja politika pod rouškou anonymity jeden ze školáků. „Pokud to neuděláme, pozve si na nás na pohovor speciální pedagog. V dalším kroku by pak byli pozvaní k besedě rodiče,“ pokračuje chlapec a dodává, že by v krajním případě dítěti hrozilo až vyloučení ze školy.
Podobná svědectví přinesla Vjorstka i v říjnovém článku z lycea v Novosibirsku. Tam podle jednoho z rodičů přicházejí výzvy, že pokud se jeden student odmítne přihlásit, nebude do některých aktivit vůbec připuštěna celá třída. A bude zřejmě ještě hůř. Řada škol totiž letos s „prvními“ navázala čilou spolupráci a podle novinářky Vjorstky Jekatěriny Krasotkiny mnozí výchovní poradci jejich projekty aktivně propagují. Příští rok se má navíc buňka Putinova hnutí usadit v každé ruské škole.
Indoktrinace dětí a dospívajících probíhá v rámci různých patriotických spolků přinejmenším od roku 2015. Podle ruské lingvistky a aktivistky Julije Galjaminy se ale nynější snaze Kremlu chytit do svých spárů mladé Rusy žádné předchozí pokusy nevyrovnají. Pojmy jako nepřítel, válka, vlast či zrada na ně totiž vyskakují ve školách častěji než dřív, ať už v rámci povinné vojenské přípravy, či předmětu Rozhovory o důležitých věcech. Tomu ostatně odpovídají i výdaje ze státního rozpočtu určené na ruskou mládež a vlasteneckou výchovu.
Úřady na ně neváhaly vyčlenit 43,8 miliardy rublů, tedy zhruba čtyřikrát více než v roce 2022. Jen pro srovnání: v roce 2021 utratila Moskva za vlasteneckou výchovu pouhých 3,5 miliardy rublů. Navýšení je tedy v porovnání s předválečnou érou zhruba desetinásobné a klesat by nemělo ani v blízké budoucnosti.
Čtěte také: „Poznej výlučnost Ruska a nauč se odstranit minu.“ Jak se dělá z dětí nové pokolení Z
S náklady okolo 40 miliard rublů na práci s dětmi a mládeží totiž počítá i návrh rozpočtu na roky 2024–2026.
A plánů leží na stole více než dost. Část z tohoto grandiózního balíku půjde například na nové školní poradce přes výchovu, rozvoj a součinnost. Vzniknout má také speciální program New Media Workshop zaměřený vedle studentů rovněž na začínající novináře či PR specialisty. V něm se posluchači dozvědí třeba to, proč je důležitá propaganda anebo jak zvítězit v informační válce nad Západem.
Škola horší než spolky
Ve své štědrosti nezapomíná Kreml ani na Hnutí prvních, které se může podle serveru Forbes pochlubit ročním rozpočtem ve výši 19 miliard rublů, což mimochodem odpovídá ročnímu příjmu chudých republik jako Kalmycko nebo Židovská autonomní oblast. Dotace pro Putinovy pionýry se má navíc letos ještě zvýšit o více jak dvě miliardy. Většina z toho podle slov Krasotkiny zřejmě poputuje do odlehlých oblastí, kde mohou programy „prvních“ působit obzvlášť atraktivně díky své bezplatnosti.
Za časů SSSR chodili snad všichni dospívající do Pionýra a podívejte se – stejně to rozpadu svazu i celé tehdejší ideologie nezabránilo
Je tedy vidět, že slavné heslo „kdo ovládá mládež, ovládá stát“, si Moskva bere více než za své. Vychová tak tímto tempem za pár let generaci dospělých naprosto podřízených jednomu světonázoru a ideologii? Jen stěží. Pochybuje o tom alespoň ruská analytička Olga Kurnosova, již oslovil Voxpot. „Hnutí prvních se od ostatních mládežnických organizací ničím příliš nevymyká. Není ničím originální. Navazuje plně na sovětskou pionýrskou tradici,“ přibližuje expertka a dodává, že i sovětští pionýři v prvních letech své existence slavili úspěch.
Čtěte také: Samotné sankce Putina neporazí, polovina světa na nich navíc vydělává
Na konci 80. let už se však stali absolutně formální organizací, kam museli vstupovat povinně všichni školáci. Žádnou zásadní roli ale podle ní už nehráli. Dnes těmto spolkům k tomu všemu ještě přibyl nový konkurent. Internet. „Možnosti, které nabízí internet, ať už ve formě sociálních sítí, či dalších komunikačních platforem, jsou pro děti a dospívající mnohem lákavější než nějaké státem organizované hnutí,“ doplňuje Kurnosova.
Za pravdu jí dává i Julija Galjamina, podle níž za „prvními“ nestojí ve skutečnosti žádná ideologie, kterou by lidé upřímně sdíleli. Spíše jen prázdné, roky dokola omílané fráze, nekritické vlastenectví a absence alternativních názorů. To vše navíc zarámované do povinného systému pobídek, které nelze odmítnout. „Za časů SSSR chodili snad všichni dospívající do Pionýra a podívejte se – stejně to rozpadu svazu i celé tehdejší ideologie nezabránilo,“ míní Kurnosova.
Co se týče nebezpečí indoktrinace, podstatně větší vrásky jí na čele přidělávají školy a v nich především ti, s nimiž děti přicházejí denně do úzkého kontaktu. Učitelé. Právě mezi nimi se pán Kremlu těší spolehlivé a nepostradatelné podpoře. „Právě oni nejčastěji zasedají ve volebních komisích a podílí se tak na jejich falzifikaci.“ A nyní se aktivně podílí na propagandě ve školách a rekrutují své svěřence do řad mládežnických spolků včetně dnes tolik protlačovaných „prvních“. Nabízí se však otázka, zda se nakonec díky velké angažovanosti škol a jejích zaměstnanců nestane z Putinových pionýrů pro školáky jen další z mnoha nezáživných povinností, které si je třeba odškrtnout v žákovské knížce.
