Ultraortodoxní židé mají v Izraeli výjimku z povinné vojenské služby. Její platnost ale nedávno vypršela a nyní tato otázka rozděluje jak izraelskou společnost, tak i vládu. Benjaminu Netanjahuovi kvůli tomu hrozí pád.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí možná největší politické hrozbě od začátku krvavé invaze do Pásma Gazy. Členové jeho vládnoucí koalice se neshodnou na tom, zda by si ultraortodoxní židé měli udržet dlouholetou výjimku z povinné vojenské služby.
Ve zhruba 9,5milionové zemi mezitím přibývají protesty. Požadavky demonstrantů jsou přitom různé: někteří volají po Netanjahuově rezignaci nebo předčasných volbách. Jiní od vlády požadují větší snahu o vyjednávání, které by mohlo vést k návratu Hamásem zadržovaných rukojmí. A další, ultraortodoxní židé v Izraeli, odmítají zrušení výjimky, jež jim umožňuje vyhnout se jinak povinné službě v armádě.
Pokračující konflikt v Gaze znovu oživuje nevyřešenou otázku, jak by měl Izrael přistupovat k menšině charedim – muži, kteří se k ní hlásí, se věnují studiu Tóry v náboženských školách ješivách, zatímco ženy jsou většinou v domácnosti.
Čtěte také: Izrael zabil humanitární pracovníky, zničil nemocnici a zakazuje média
Část sekulárních stran v sedmičlenné Netanjahuově vládě jednoty hrozí, že z ní odejde, pokud budou mít ultraortodoxní židé nadále tuto výjimku z armády. A zástupci přísně nábožensky založené menšiny tvrdí, že pokud ji zruší, tak z vlády vystoupí oni.
Tlak na premiéra přitom sílí nejen doma, ale i v zahraničí. Stále více hlasů volá po jeho odchodu, zatímco se od něj kvůli příliš vysokému počtu civilních obětí a blokádě v Gazy odvrací klíčoví spojenci, jako jsou USA.
Netanjahuovy kroky tak připomínají chůzi po napjatém laně. Potýká se s rizikem, že ať udělá cokoliv, jeho křehká koalice se rozpadne. „Pro Netanjahua představují politické strany zastupující charedim významnou složku jeho aktuální vládní koalice. Pokud by z ní tyto strany odešly, Netanjahuova vláda by se stala menšinovou,“ vysvětluje pro Voxpot Marek Čejka, odborník na Blízký východ. „Velká část stran podporuje odvody charedim, nejvíce pak sekularisté z opoziční strany Ješ Atid, která má sekularismus a oslabování moci náboženství v Izraeli tradičně ve svém politickém programu,“ dodává.
Čtěte také: „Dělá chybu,“ řekl Biden o Netanjahuovi. Kritiků Izraele mezi demokraty přibývá
Výjimka z vojenské služby pro ultraortodoxní menšinu tak může přivodit premiérův pád. Netanjahu přitom přežil četné skandály, bouřlivé demonstrace proti soudní reformě, krvavý útok Hamásu ze 7. října spojený se selháním tajných služeb i nekonečnou brutální invazi v Pásmu Gazy.
Rodiny je zavrhly
Ultraortodoxní židé mají výjimku z povinné vojenské služby od samotného vzniku státu Izrael v roce 1948. Tehdy bylo v ješivách jen asi 400 studentů, kteří nemuseli narukovat.
Postupně se ale tato menšina rozrůstá. „Charedim tvoří důležitou složku izraelské populace. Představují více než 16 procent obyvatelstva, což znamená více než 1,2 milionu izraelských obyvatel,“ popisuje Čejka s tím, že náboženská skupina se sama segreguje.
Jejich rodiny mají zpravidla více dětí, než je obvyklé pro zbytek izraelských rodin. Do roku 2065 tak budou charedim podle odhadů tvořit 32 procent populace. A to v praxi znamená, že počet lidí, kteří se vyhýbají vojenské službě, výrazně poroste. Zhruba polovina mužů přitom nepracuje a místo toho se soustředí na denní studium v ješivě, přičemž využívá rozsáhlý systém státní podpory, stipendií a dalších výhod. Otázka výjimky z povinné vojenské služby tak bude ještě palčivější.
Co je za třemi tečkami se doví jen členové Voxpot Klubu.
Díky podporovatelům z Voxpot Klubu můžeme posílat naše reportéry do terénu a přinášet vám tak lepší zprávy, než jen to, co nabízí tiskové agentury.
