Hranice Gazy překročili první rukojmí výměnou za palestinské vězně, opačným směrem začala proudit humanitární pomoc. Zatímco se však Palestinci vracejí do zničených domů, v Izraeli se debatuje o návratu k válce.
Příměří v Gaze mělo vstoupit v platnost v neděli 19. ledna o půl deváté ráno tamního času. Hanan al-Gidra se proto s rodinou rozhodla vydat do Chán Júnis, kde stával jejich dům.
Izrael však zastavení bojů krátce před dříve oznámeným termínem odložil – Hamás nedodal jména rukojmích, kteří měli být v první den příměří propuštěni, údajně kvůli „technickým problémům v terénu“ a „chybám“ ve jménech.
Bombardování Gazy tedy skončilo až v 11:15 tamního času. Za 165 minut zpoždění letecké údery zabily devatenáct Palestinců a šestatřicet lidí bylo zraněno. O život přišly také děti al-Gidry.
„Když jsem se vrátila domů, zjistila jsem, že mého nejstaršího syna a nejmladší dceru zabili,“ řekla truchlící matka serveru Middle East Eye.
Nakonec ale výbuchy utichly a lidé na obou stranách konfliktu začali vyhlížet své blízké. Do Izraele se ještě v neděli vrátili tři rukojmí a do Gazy později devadesát palestinských vězňů.
Slzy dojetí na obou stranách
Do rodné země se vrátily tři ženy: Romi Gonen, Doron Steinbrecher a Emily Damari. Celkem má Hamás v první fázi příměří propustit třiatřicet rukojmích. Z věznic má pak vyjít asi 1900 Palestinců.
Izraelky byly v Gaze předány Červenému kříži, který je převezl za hranice, kde si je přebrala izraelská armáda.
První předání proběhlo z dodávky Hamásu do auta Červeného kříže v obklopení bojovníků se zelenými čelenkami za rámusu a jásání kolem.
Ženy od svých věznitelů obdržely „dárkovou tašku“ a certifikát, na němž jsou detaily jejich zajetí i osvobození.
„Ani scénárista fiktivního thrilleru by nikdy nic takového nenapsal,“ komentoval výjev politický analytik Bruce Hoffman na síti X.
Video shows the moment three Israeli hostages are exchanged in Gaza. A ceasefire deal between Israel and Hamas went into effect in the Gaza Strip on Sunday morning, with the release of the first hostages and a halt to Israeli military operations. pic.twitter.com/fiKVAk68Wr
— MSNBC (@MSNBC) January 19, 2025
Ženy byly letecky převezeny do izraelské nemocnice Šeba, kde za doprovodu kamer procházely chodbami zabalené do izraelské vlajky a setkaly se se svými rodinami.
„Vrátila jsem se do života, k mým milovaným,“ napsala později Damari na Instagram. „Jsem nejšťastnější člověk na světě,“ dodala.
Pobyt v zajetí mohou ženy komentovat pouze se schválením izraelského vojenského cenzora. Ten televizi Channel 12 povolil zveřejnit, že rukojmí nebyly drženy o samotě a byly přemisťovány na různá místa, včetně „humanitární zóny“ na jihu Gazy.
Některé z rukojmích vypověděly, že za patnáct měsíců téměř neviděly denní světlo. Dodaly ale, že čas od času k nim dolehly zprávy o protestech za jejich propuštění.
Jedna rukojmí podstoupila operaci bez anestezie a Damari přišla o dva prsty.
„Je to velmi emotivní chvíle,“ uvedla pro CNN jedna z přihlížejících, která navrácené ženy vítala u nemocnice. „Všichni pláčou.“
O slzy přitom nebyla nouze ani v Gaze. Tam dorazilo v brzkých ranních hodinách v pondělí 20. ledna devadesát Palestinců. Propuštěni byli z věznice Ofer nedaleko Rámaláhu na okupovaném Západním břehu.
Přivítáni byli podobně jako v Izraeli: stovky lidí jásaly a mávaly vlajkami Palestiny i Hamásu. Mezi propuštěnými bylo podle Al-Jazeery devětašedesát žen a jedenadvacet mladistvých chlapců – nejmladším je i dvanáct let. Všichni pocházeli ze Západního břehu nebo Jeruzaléma.
Podle deníku The Times of Israel byli propuštění vězněni hlavně za terorismus, ale nikdo z nich nebyl zadržen za vraždu.
Footage from last night when female Palestinian prisoners were released pic.twitter.com/8iEfeQ8BKi
— Aviva Klompas (@AvivaKlompas) January 20, 2025
Shatha Jarabaa byla například zatčena za příspěvek na sociálních sítích. Kritizovala v něm brutalitu izraelské vojenské kampaně v Gaze.
„Ve věznici se ke mně chovali velmi špatně,“ řekla po propuštění deníku The Guardian žena, kterou vítal její otec Nawaf.
„Moje dcera byla zatčena jen za vyjádření jejích názorů. Nejvíce mě zneklidňuje, jak si většina lidí si myslí, že Izraelci se takto chovají až po 7. říjnu, ale takoví byli vždy,“ prohlásil.
Mezi propuštěnými byl také Ahmad Khsha, zatčený v srpnu 2024 v Dženínu na Západním břehu. „Zatkli mě, protože můj bratr zemřel během přestřelky,“ vysvětlil své „zločiny“.
„Než nás propustili, vtrhli do našich cel a použili na nás slzný plyn. Každý den nás mučili a nechovali se dobře ani k ženám,“ sdělil osmnáctiletý Palestinec.
LFOP
Lidová fronta pro osvobození Palestiny (LFOP) je druhá největší frakce a hlavní opoziční síla Fatáhu v Organizaci pro osvobození Palestiny. LFOP sebe samu popisuje jako revoluční socialistickou skupinu.
Asi nejprominentnější propuštěnou je Khalida Jarrar, vůdkyně levicové Lidové fronty pro osvobození Palestiny.
Jarrar byla šest měsíců držena na samotce v „administrativní vazbě“, která umožňuje izraelským úřadům uvěznit podezřelé na neurčito bez obvinění nebo soudního verdiktu (Izrael takto vězní stovky až tisíce Palestinců).
Vzhůru na Dženín
Po vyhlášení příměří zaútočil Izrael 21. ledna na město Dženín na okupovaném Západním břehu. IDF prohlásila, že zahájila rozsáhlou „protiteroristickou“ akci.
Operace „Železná zeď“ má podle premiéra Benjamina Netanjahua posílit bezpečnost a „vymýtit terorismus“.
Podle palestinských úřadů vojáci zatím zabili devět lidí a pětatřicet zranili. Podle ředitele tamní nemocnice jsou mezi zraněnými lékaři i sestry.
Od 7. října došlo na Západním břehu k prudkému nárůstu násilí ze strany Izraelců, zabity byly stovky Palestinců.
Čtěte také: Nehoří jen Gaza. Západní břeh čelí největším izraelským útokům za dekády
K armádě se v oblasti přidávají také izraelští extremisté. Ti v pondělí večer zapálili palestinské domy i auta a rozbíjeli majetek.
„Kdybyste tam tu noc byli, neslyšeli byste nic víc než křik žen a dětí,“ prohlásil pro BBC muž, jehož dům byl také zapálen.
Chmurný návrat
Po 471 dni války nyní obyvatelé Gazy doufají v mír. Boje vypukly 7. října 2023 útokem Hamásu na Izrael, při němž bylo 1200 lidí zmasakrováno (část palbou izraelské armády na základě kontroverzní Hannibalovy směrnice) a 250 vzato jako rukojmích.
Izrael ve vojenské odpovědi zabil více než 47 tisíc Palestinců, až devadesát procent obyvatel Gazy přišlo o domov. Devět z deseti budov v Pásmu bylo zničeno nebo poškozeno.
Zavražděno bylo také 145 novinářů a novinářek a více než 300 humanitárních pracovníků.
Palestinci nyní v Gaze žijí v nelidských podmínkách a se špatným přístupem k pitné vodě i potravinám. Humanitární katastrofu by teď mělo zmírnit umožnění vstupu blokovaným kamionům s pomocí.
Kamiony překročily hranice se začátkem příměří. Podle UNRWA jsou dodávky připraveny pro čtyři tisíce nákladních aut a polovina z nich poveze mouku a další základní potraviny. Už v neděli vstoupilo do Pásma více než 630 nákladních automobilů s pomocí, uvedl Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí.
Podle dohody o příměří má být umožněn vjezd šesti set kamionů denně, včetně padesáti s palivem.
V pondělí 21. ledna také přeživší Palestinci začali hledat tisíce těl pod rozvalinami po celé Gaze.
„Hledáme deset tisíc mučedníků, jejichž ostatky zůstaly uvězněny pod sutinami,“ prohlásil Mahmoud Basal z Palestinské civilní pohotovostní služby. Dodal však, že ke třem tisícům těl bylo roztaveno požáry po raketových útocích a nic po nich nezůstalo.
V Izraeli se mezitím debatuje, zda příměří vydrží a vstoupí do druhé fáze. Vláda Benjamina Netanjahua se totiž ke konci války nijak nezavázala.
Podle politologa Marka Čejky představuje návrat bojů způsob, jak se může vláda v krizi udržet u moci.
„Premiér v podstatě slíbil ministrovi financí Becal’elu Smotričovi, že až se naplní první fáze příměří, na druhou již nedojde a konflikt se obnoví,“ komentoval Čejka pro Voxpot.
