Přezdívá se jí „prodloužená ruka ruských tajných služeb“. Teď je však Ukrajinská pravoslavná církev státem tlačena k zániku – což odsuzují někteří západní partneři Ukrajiny. Přijde kvůli tomu napadená země o podporu klíčového spojence?
„Náš vládce? No přece Putin a patriarcha Kirill,“ vypráví šokované reportérce serveru Hromadske dvojice stařenek zahalených v šátcích.
„Rakety? To jsou přece střely Boží! Ty neposílá Putin, ale bůh a archanděl Michael,“ dodává jedna z nich, zatímco se za jejich zády tyčí zlatavé kopule majestátního chrámu.
Poutní místo kdesi v Rusku? Kdepak. Vítejte v Počajivské lávře, klášterním komplexu v Ternopilské oblasti na západě Ukrajiny.
Navzdory geografické poloze se tu však obyčejný návštěvník rázem ocitne v ruském světě. Letáky v ruštině, vyhýbavé odpovědi na otázky ohledně ruské invaze, a i když otevřeně Putina v reportáži podporují jen citované stařenky, odsouzení války v ní nezazní vůbec.
Poslední klepeta FSB na Ukrajině jsou rozbitá!
Šíření prokremelských narativů je ve zdejších kruzích běžné. Počajevskou lávru spravuje Ukrajinská pravoslavná církev (UPC), na kterou má Kyjev dlouhodobě spadeno a označuje ji za pátou kolonu Moskvy.
Nad církví se proto stahují státní mračna. Na konci letošního srpna rozhodl ukrajinský parlament na základě osobní iniciativy prezidenta Zelenského o zákazu činnosti Ruské pravoslavné církve a na ni navázaných náboženských skupin. Zákaz tvrdě dopadá na působení samotné UPC a připravuje půdu pro její konec.
Pravoslavné církve Ukrajiny
V zemi existují dvě pravoslavné církve: Ukrajinská pravoslavná církev (UPC) se až do invaze hlásila k Moskevskému patriarchátu. Pravoslavná církev Ukrajiny (PCU) vznikla v roce 2018 na sjednocujícím sněmu ukrajinských pravoslavných církví. Hlásí se ke Kyjevskému patriarchátu. Nejvíce Ukrajinců se v roce 2021 hlásilo k PCU – zhruba 58 procent. Oproti tomu k k UPC přibližně jen 14 procent a po invazi klesl počet jejích podporovatelů až k šesti procentům.
Zatímco příznivci církve hovoří o šikaně a pronásledování, mnozí poslanci Nejvyšší rady naopak o „historickém hlasování“.
„Poslední klepeta FSB (ruské tajné služby, pozn. red.) na Ukrajině, která byla desítky let zakryta kostelem, jsou rozbitá!“ neskrývala radost z rozhodnutí parlamentu poslankyně Elizaveta Bohucka. Mezi církev ruskou a ukrajinskou dala následně rovnítko.
Není v tomto ohledu jediná. Podle řady tamních politiků a političek je UPC ukrajinskou církví pouze názvem. Vláda a bezpečnostní složky ji označují za „výspu ruského světa“ či prodlouženou ruku Moskevského patriarchátu, který se po rozpoutání války stal jedním z prominentních kanálů ruské válečné propagandy.
Právě jako jeho autonomní součást UPC dříve vystupovala. Podle jejího vedení jsou však tyto časy nenávratně pryč.
Hned v prvních dnech války nejvyšší představitel církve, metropolita Onufrij, ruskou agresi odsoudil. V květnu 2022 dokonce vyhlásil na Moskevském patriarchátu nezávislost.
Jak moc je v současnosti UPC na Rusku nezávislá, bude podle srpnového zákona po dobu nadcházejících devíti měsíců prověřovat zvláštní komise. Ta se zaměří zejména na zkoumání moskevských vazeb ukrajinské církve.
V případě, že se propojení u některých kněží či farností prokáže, dostanou pokyn se ho zbavit. Ať už vyšetřování dopadne jakkoliv, přímo zrušit UPC v zemi jedním zákonem nelze – neumožňuje to složité právní postavení církve.
Šikana, nebo spravedlnost?
„UPC nenese status právnického subjektu. Nezbývá tedy nic jiného, než prošetřovat jednotlivé farnosti, jejichž počet se dnes pohybuje okolo devíti tisíc, a ty pak soudně zakázat,“ vysvětluje Voxpotu historik a religionista Anatolij Babinskij.
Co je za třemi tečkami se doví jen členové Voxpot Klubu.
Díky podporovatelům z Voxpot Klubu můžeme posílat naše reportéry do terénu a přinášet vám tak lepší zprávy, než jen to, co nabízí tiskové agentury.
