Můžete o něm slyšet, že má aktuálně největší vliv na českou pozici vůči zahraničí. Zastává roli pravé ruky premiéra Petra Fialy v mezinárodních otázkách a jeho jasné pozice často budí kontroverze. Hostem Voxpotu je národně-bezpečnostní poradce vlády Tomáš Pojar.
Českou republiku chce vidět ukotvenou pevně v západních strukturách. Hrát si na světového mírotvorce podle něj nemá smysl a naše země to ani neumí. I kvůli tomu si myslí, že Češi k řešení izraelsko-palestinského konfliktu přispět příliš nemohou a vyvolávat v tomto směru plané naděje nebo přeceňovat své síly nemá smysl.
Před nástupem do služeb státu vedl Pojar deset let humanitární organizaci Člověk v tísni, v jejichž řadách se vypravil pomáhat do Čečenska nebo do Bosny. Kdyby mu bylo dnes zase 20 let, do bombardované Gazy by se s humanitární pomocí nicméně dostat nepokoušel. Tamní pomoc a obnovu by podle něj měly zajistit bohaté arabské země, které navíc vydělávají na konfliktech v regionu tím, že stoupá cena ropy.
Speciální roli pak podle něj má plnit Egypt, který může do země pustit uprchlíky z Gazy, ale nedělá to. „Jestli se nejdůležitější arabská země chová stejně jako Izraelci, tak to asi o něčem vypovídá a není to jen o zlých Izraelcích. Buď je to o zlých Izraelcích a Egypťanech, nebo za tím bude nějaké racio, že si neví rady s teroristickou organizací, obě dvě strany se jí bojí a rozhodně ji obě strany nechtějí pomáhat,“ tvrdí Pojar s tím, že pro Egypt může Hamás představovat ještě větší riziko než pro Izrael.
Česko ve světě
V diplomacii jsme podle něj v daleko lepší pozici než před 20 lety. V lepší kondici je i náš byznys nebo diplomatická i ekonomická síla. Svou roli ve světě hrát máme a máme se primárně snažit o dobré bilaterální vztahy, které pak pomáhají i aliancím, jichž jsme členy.
„Když třeba do Afriky nepřijedeme my, tak tam nevznikne vakuum, ale přijede Rus, Číňan, Turek. Oni tam budou dělat byznys, budou určovat tamní bezpečnostní situaci, míru svobody a ekonomické soutěživosti, a to není náš zájem,“ říká s tím, že zájmem Česka je být přítomní ve světě. Například proto, aby tam naše firmy vydělaly dost peněz a aby tam naše firmy dodávaly zbraně.
Propojení zbrojního průmyslu a politiky je pro Tomáše Pojara logická věc. „Rozumná symbióza státu s byznysem je výhodná pro obě strany, můžete tomu byznysu otevřít nějaké dveře, ale zároveň ten byznys může vám otevřít dveře,“ zmiňuje s tím, že zbrojní firmy většinou obchodují se státem a můžou mít lepší kontakty než ambasády.
„Já sám přítomnost zbrojního byznysu v zemích k vyjednávání používám, ale může to být třeba i energetika nebo jiný byznys. V Ázerbájdžánu jsem kartu českého zbrojního průmyslu používal. Nemůžeme si ale myslet, že česká republika bude game changer, ale občas nějaké věci změnit můžeme,“ hodnotí.
Celý rozhovor si můžete pustit na našem YouTube kanálu nebo v podcastových aplikacích.
