Spojené státy mají v posledních dnech napilno. Minulý týden sestřelily za velké mediální pozornosti čínský, údajně špionážní balon, ve zbytku týdne z nebe sundaly i další objekty. U nich ale není jasné, co jsou vlastně zač.
Tajuplné objekty nebo UFO. Taková označení teď patří předmětům, které se objevily ve vzdušném prostoru Spojených států i Kanady. Američané je sice v posledním týdnu sestřelili – na odpovědi prozrazující jejich původ však zatím čekáme.
Nad Severní Amerikou se objevily hned tři neidentifikované létající objekty. Čtyři, připočítáme-li (naopak jasně rozpoznaný) čínský balon, který USA sestřelily zkraje února s tím, že nese špionážní zařízení. Podle Pentagonu zahrnovalo různé antény i solární panely, které napájely senzory shromažďující informace.
O vzdušných cílech z poslední doby toho víme méně: měly různé tvary i barvy, letěly na rozdíl od balonu z Čínské lidové republiky poměrně nízko a podle amerických představitelů ohrožovaly leteckou dopravu.
Mimozemšťané to nejspíš nejsou
Potenciální mimozemský původ, jenž tu a tam zazněl z mediálního prostoru i úst amerického generála, odborník Petr Boháček z kosmické firmy TRL Space rovnou vyvrátil: „Když americká armáda k něčemu řekne, že jde o UFO, říká tím pouze, že neví, co to je. Detekce mimožemšťanů je skvělé téma, ale v tomto případu je nenajdeme.“
Po incidentu s čínským balonem se američtí velitelé zařekli, že bude ve vzdušném prostoru pátrat i po menších objektech.
A podobné ujištění nakonec vypustil i Washington. „Vím, že to vedlo k mnoha otázkám i obavám, ale nic, opakuji nic nenaznačuje spojitost mezi sestřelenými objekty a mimozemšťany nebo mimozemskou aktivitou,“ nechala se v pondělí slyšet mluvčí Bílého domu Karine Jean-Pierre.
Čtěte také: Lidstvo musí expandovat a stát se meziplanetárním druhem, myslí si vesmírný veterán
Šéf demokratické většiny v Senátu Chuck Schumer už v neděli mluvil o tom, že se nad Kanadou a Spojenými státy znovu vznášely balony. Byť menší než byl ten čínský ze začátku února. A ačkoliv se vyhnul tomu, aby další balony naplno přisoudil Číně, neodpustil si poznámku, že má Peking po světě celou skupinu balonů.
„Sestřelení té trojice objektů bylo spíš pro domácí publikum v USA,“ konstatoval expert Boháček, který zároveň působí jako analytik v Asociaci pro mezinárodní otázky (AMO).
Severoamerické velitelství protivzdušné obrany (NORAD) se na začátku měsíce po incidentu s čínským balonem zařeklo, že bude ve vzdušném prostoru pátrat i po menších objektech. Tedy „hledat je rozhodně intenzivněji“, jak uvedl jeden nejmenovaný zdroj agentury Reuters z vládního prostředí. Úspěšně, zdá se – což je i odpověď na otázku, proč jich jsou najednou plná média.
Tvrdit, že se náletů do cizího vzdušného prostoru najisto dopouští jen Čína, by však bylo předáním pouze poloviny informace. Peking přinejmenším tvrdí, že Amerika už dříve narušila čínský vzdušný prostor.
Pokud vedl k diplomatické přestřelce jeden (či více) balonů, je otázkou, co by se dělo třeba v případě eskalace situace na Tchaj-wanu.
„Je zcela běžné, že Spojené státy pronikají do vzdušného prostoru ostatních,“ osočil mluvčí čínského ministerstva zahraničí Washington. „Jen od počátku loňského roku proletělo nelegálně čínským vzdušným prostorem více než deset výškových balonů,“ specifikoval. Bílý dům tvrzení odmítl s tím, že je nepravdivé.
„Čekal bych od Číny důmyslnější nástroje“
Čína v tuto chvíli disponuje flotilou o více než 260 průzkumných (jinými slovy špionážních) satelitech a evidentně má i balony, které mohou nést špionážní systémy. Zlomovou technologii, tedy manévrovatelné balony vypouštěné do stratosféry, ale ještě nezískala.
Právě taková zařízení jsou v současnosti jednou z nejžhavějších a nejvyhlíženějších vymožeností. Nikdo ji ještě pořádně nemá, ale každý (stát) by ji chtěl. „Balony, které jsme viděli, jsou nicméně takovou jejich primitivnější, méně zajímavou verzí – nedají se ovládat, vítr je může odvát kamkoliv,“ podotkl Petr Boháček.
Mapa znázorňující trajektorii sestřeleného čínského balonu / Zdroj: M.Bitton / Wikimedia Commons / CC BY-SA 3.0
Zrovna takový „nezajímavý balon“ měla i Čína v americkém vzdušném prostoru. „Čekal bych, že ČLR bude ve stratosféře používat důmyslnější nástroje a že si nebude myslet, že USA takový balon nedetekují,“ přiznal expert.
[infobox id=”2″]
Americký Federální úřad pro bezpečnost (FBI) teď – ve spolupráci s kanadskou policií – hledají pozůstatky objektů, které USA sestřelily v posledních dnech.
Rozjitřené vztahy načrtly budoucnost
Zatímco z pohledu technologií nepřinesla únorová situace nic obzvlášť zajímavého, z toho geopolitického načrtla potenciálně znepokojivou budoucnost. „Když o tom případu budeme uvažovat jako o sondě do současných vztahů mezi USA a Čínou, jde o závažný incident,“ podotkl analytik Boháček.
Čtěte také: Balonový incident: Sestřelení čínského „civilního letounu“ ukázalo špionážní budoucnost i červenou linii
Čím dál jasnější se teď zdá geopolitické soupeření Východu se Západem – incidenty ještě více poodhalily, jak obrovsky složitý je vztah mezi Čínou a Amerikou.
„Všechna pozornost teď sice byla upřena na balony, Spojené státy však nedávno představily novou strategii na ochranu výroby čipů, dodavatelských řetězců a dalších nástrojů na jejich výrobu. To odstartovalo i v rovině technologií a obchodu další rivalitu,“ vysvětlil Boháček.
Soupeření tedy narůstá nejen v na úrovni geopolitické, jak ukázal balonový incidenty, ale i té ekonomické. A právě tyhle dvě sféry do sebe nyní začínají podle analytika AMO Boháčka narážet: „Balon je jednou z ukázek toho, jak se tyto roviny střetávají a vznikají pak různé problémy. Myslím si, že právě tohle je ta důležitá optika, kterou bychom se měli na tuto situaci dívat.“
Nyní se nezdá, že by zmíněná roztržka měla krizi dál prohlubovat, obě velmoci se už snaží rozjitřené vztahy utišit. Pokud ovšem k takové diplomatické přestřelce vedl jeden (či více) balonů, je otázkou, co by se dělo třeba v případě eskalace situace na Tchaj-wanu, za kterým Spojené státy stojí.
Vývoj na tchajwanské politické scéně totiž nenaznačuje směřování ke zlepšení vztahů s Čínou. A balonové incidenty mezinárodní veřejnost příliš neuklidnily – neubezpečily ji s tím, že Peking a Washington dokážou větší krize bezpečně uřídit.
