Po pádu letadla, v němž měl podle Moskvy zahynout Prigožin, je velkou neznámou i budoucnost jeho žoldáků. Kreml už totiž rozjel akci na jejich nahrazení v Africe. A nejde pouze o muže se zbraní v ruce, ale i o trolly nebo personál provozující lihovary. Kdo tohle všechno převezme?
S oficiálně potvrzenou smrtí šéfa nejznámější ruské žoldnéřské armády vyvstala otázka, co se bude dít v Africe. Právě na ni se chtěl Jevgenij Prigožin soustředit po svém pochodu na Moskvu. V několika zemích druhého nejlidnatějšího kontinentu měla jeho Wagner Group rozjeté slibné podnikání, pronikala do nejvyšších pater politiky a posilovala vliv Kremlu.
Mnoho afrických proruských propagandistů Prigožinovi také už vzdalo hold. Heriter Donenga, který ve Středoafrické republice (SAR) vede panafrickou Republikánskou frontu, jej nazval „přítelem afrického lidu v jeho boji proti terorismu a upírství“. Hlavní poradce prezidenta SAR Fastina-Archange Touadéry označil jeho smrt za špatnou zprávu a dodal, že „zachránil jejich demokracii“.
Sám Prigožin se těsně před smrtí objevil na videu – podle jeho slov pořízeném v Mali. Stojí na něm v pouštní oblasti oděn klasicky v maskáčích a se zbraní v ruce. Říká při tom, že jeho žoldáci „udělají Rusko ještě větším na každém světadíle“ a dodává, že „Afrika bude ještě svobodnější“. Slibuje „spravedlnost a štěstí pro africké národy“.
Yevgeny Prigozhin in #Mali with an interesting AK; looks like a pre 1963 Izhmash AKM w/ barrel chop, Hexagon suppressor, FAB upper HG & modern Kalashnikov lower HG, FAB pistol grip, PufGun mag, CAA stock, cheap vert grip, Redheat Snake rail w/ Vomz P2.5×24 Brevis Prism optic, etc pic.twitter.com/5PHJ2bojVH
— Cᴀʟɪʙʀᴇ Oʙsᴄᴜʀᴀ (@CalibreObscura) August 22, 2023
O tom, jaké „štěstí“ přinášejí wagnerovci do zemí, v nichž působí, již Voxpot několikrát psal. Ve zkratce jde o masakry, znásilňování, horší životní podmínky pro většinu obyvatel a vykořisťování. Aktivity žoldáků lze vystopovat zejména v SAR, Mali, Libyi a Súdánu.
Ruský prezident Vladimir Putin o Prigožinovu práci v Africe rozhodně nebude chtít přijít a nejspíš se pokusí převzít otěže. Zda se mu to ale podaří, je velká otázka. Vyznat se ve spletité síti vazeb a kontaktů nemusí být podle zdrojů blízkých wagnerovcům snadné ani pro ruskou zpravodajskou službu GRU.
Po možnosti většího afrického angažmá pokukují i další soukromé vojenské společnosti. Zejména jde o soukromou armádu Konvoj.
Navíc Prigožin často vyzdvihoval loajalitu svých mužů, kterou stavěl do protikladu k ruskému ministerstvu obrany. Ta se ale může vytratit stejně jako on – přeci jen jde o zabijáky, kteří dostávají plat za páchání nepředstavitelných zvěrstev.
Žoldáci bez šéfa
Wagnerovcům pomohl poprvé do Afriky tehdejší diktátor Súdánu Umar al-Bašír, jenž je v roce 2017 požádal o pomoc se zvládáním vnitropolitické situace. Od té doby se podle odborníků z Globální iniciativy proti nadnárodnímu organizovanému zločinu stala Wagner Group nejvlivnějším ruským aktérem působícím na tomto horkém kontinentu.
Právě proto je pro Moskvu důležité navázat tam, kde Prigožin skončil. Pokud se tedy bude snažit Kreml převzít kontrolu nad wagnerovci, můžeme nejspíš očekávat rozsáhlou čistku v jejich vůdčích strukturách.
Restrukturalizace vhodná pro Putina by pak podle bezpečnostní expertky z Brookings Institution Vandy Felbab-Brown mohla vypadat následovně: „Část žoldáků by se převedla na ruské ozbrojené síly, další by byli částečně odzbrojeni a zbytek by jednal polonezávisle, ale s novým vedením,“ popsala odbornice ve vysílání CNN krátce po Prigožinově pochodu na Moskvu.
Do čela onoho nového vedení Wagner Group v Africe by se podle investigativního novináře serveru Bellingcat Christa Grozeva mohl dostat generál GRU Andrej Averjanov. Ten je znám i tuzemskému publiku, jelikož podle českých vyšetřovatelů a britské tajné služby stojí za výbuchem ve Vrběticích a dalšími zločiny.
Díky svým zkušenostem by se tak možná mohl Prigožinovi vyrovnat. Averjanov je také velitelem nechvalně známé jednotky 29155, která má za úkol destabilizovat Evropu. V jeho portfoliu jsou tedy hlavně nelegální operace. Ukazatelem k této domněnce je i fakt, že Putin jej představoval africkým autoritám na nedávném petrohradském summitu Rusko-Afrika.
Čtěte také: Rusko hledá africké přátele. Za odměnu nabízí zbraně, moc, vraždění a znásilňování
Po možnosti většího afrického angažmá pokukují ale i další soukromé vojenské společnosti. Zejména jde o uskupení Konvoj, které řídí Rusy dosazený správce okupovaného Krymu Sergej Aksjonov přezdívaný Goblin. Tato soukromá armáda napsala na svůj telegramový kanál, že poptává muže pod 45 let se specializací letec-navigátor. Mají projít výcvikem a pak odjet na speciální vojenskou operaci do Afriky.
Podle lotyšského webu Važnych istorij (anglicky iStories), který založila skupina oceněných ruských novinářů v exilu, je Konvoj nová soukromá vojenská jednotka, která by se mohla stát novým subdodavatelem Kremlu. Oproti Wagner Group jde ale o formaci více napojenou na ruskou armádu a její financování probíhá přes Putinovy spřátelené oligarchy.
Wagnerovci se rozšířili jako virus a zdá se, že Rusko je ochotno amputovat si ruku, aby se ho zbavilo.
Podle bývalého člena Konvoje podepisují naverbovaní muži dvě smlouvy: jednu s organizací a druhou s ruským ministerstvem obrany. Každý bojovník vydělává kolem 2 500 dolarů měsíčně. Ti, kteří slouží celý rok, mají také přislíbený pozemek na Krymu nebo v Abcházii.
Zakladatelem Konvoje je pak podle serveru Bellingcat Konstantin Pikalov zvaný Mazaj. I ten má již s africkým kontinentem zkušenost. Jeho výskyt byl potvrzen v SAR či na Madagaskaru v roce 2018, kdy tam probíhaly prezidentské volby. V nich wagnerovci podporovali jednoho z kandidátů.
Čtěte také: Burkina Faso: Další vojenský puč, tentokrát s ruskými vlajkami a gratulací od wagnerovců
Záměr změnit velení Wagner Group v Africe tu tedy nejspíš byl dlouho před Prigožinovou smrtí. BBC s odvoláním na obeznámené zdroje píše, že GRU byla instruována, aby vypracovala plán na nahrazení většiny wagnerovců na kontinentu a jejich převedení v alternativní žoldnéřskou skupinu. I to mohl být důvod návštěvy šéfa žoldáků v Mali – tedy snaha tento plán zmařit.
Fotografie Jevgenije Prigožina z telegramového kanálu Grey Zone. V popisku na Telegramu stojí, že Prigožin je na fotografii „s vděčnými obyvateli Afriky, kde ho někteří nazývají druhým Nelsonem Mandelou“. / Zdroj: GreyZone
Existuje ale mnoho lidí, kteří si nemyslí, že lze Wagner Group jednoduše velitelsky převzít či přetransformovat. Soukromý vojenský dodavatel se sídlem v Sahelu zpravodajskému webu Middle East Eye řekl, že pochybuje o tom, že by to bylo v silách ruského ministerstva obrany.
„Wagnerovci se rozšířili jako virus a zdá se, že Rusko je ochotno amputovat si ruku, aby se ho zbavilo,“ uvedl. „Možná se změní ve vrahy pracující pro diktátory v Africe, podobně jako nacističtí důstojníci, kteří uprchli po smrti Hitlera. Kdoví?“
Čtěte také: Žoldnéři Wagner Group v Mali: Ještě horší, než se čekalo
Nejistotu ohledně hladkého převzetí ruských žoldnéřů budí také to, že skupina se v Africe rozrostla výcvikem i náborem místních a navazovala blízké vztahy s tamními armádami. „Většina zdejších zaměstnanců Wagner Group je placena lokálními smluvními partnery, a nejsou tedy v jejích záznamech,“ vysvětlil svou skepsi dodavatel. „Myslím si, že Rusové nejsou schopni tuto strukturu rozpustit a kontrolovat.“
Dlouholetý Prigožinův známý, který byl obeznámen s jeho operacemi, deníku Financial Times řekl, že „Afrika půjde do hajzlu“. Podle něj by k tomu všemu bylo potřeba Ženi (Prigožinova přezdívka; pozn. red.). „Byl jediný, kdo byl dost šílený na to, aby to fungovalo,“ dodal.
Hlavní mise: Osvobodit Afriku
V souvislosti s prognózami budoucnosti Wagner Group v Africe je nutné si připomenout její skutečnou moc a vliv. Jednou z jejích mnoha zbraní bylo totiž využívání mediálního prostoru. Tím nejenom podkopávala činnost Francie a dalších aktérů, ale také vytvářela mýtus sama o sobě.
Ten je přikrmován také renomovanými západními i africkými novináři. Sdílí se tak například mapy, na kterých jsou vyznačeny státy, v nichž mají wagnerovci pobývat. Často se tam ale mohli vyskytovat jen několik dní nebo v nich na žoldnéře napojené společnosti vlastní nějaké podniky.
„Nikdo to nemůže mít správně, takže prosím lidi, aby přestali sdílet mapy Wagner Group v Africe,“ komentoval jednu takovou mapu John Lechner, který se wagnerovci zabývá.
No one can get it right, so I'm begging people to just stop sharing maps of "Wagner in Africa" https://t.co/aivwvQ7mmT
— John Lechner (@johnalechner.bsky.social) (@JohnLechner1) June 27, 2023
Za ověřená místa, kde Wagner Group seriózně operuje, lze podle odborníka na ruský vliv v Africe Samuela Ramaniho označit pouze SAR, Mali a Súdán. Jinde jsou totiž často neúspěšní. Například v Mosambiku v roce 2019 utrpěli potupnou porážku od militantů Islámského státu.
Celkově vzato není Wagner Group životaschopným dlouhodobým partnerem, což signalizuje i napjatý vztah s Moskvou a Prigožinova smrt. Žoldáci mohou použít sílu a dezinformace k upevnění pozice svých afrických klientů, ale nemají velení ani potřebný potenciál k tomu, aby se stali v tomto regionu dominantním hráčem. Totéž platí v širším měřítku i o angažmá Kremlu.
Žoldnéři na Afričany zapůsobili tím, že byli ochotnější riskovat své životy, což je odlišilo od jiných skupin, jako jsou mírové jednotky OSN.
Obraz Ruska, které v Africe poráží západní mocnosti, je založen na přeludu, že má stejné kapacity jako Sovětský svaz. Avšak realita je odlišná a ze všech investic mířících na kontinent tvoří ty ruské méně než jedno procento. Obchod celé Afriky s Ruskem má pak hodnotu pouhých 14 miliard dolarů ročně. Pro představu – s EU je to 295 miliard a s Čínou 254 miliard dolarů.
Odkud ale tento narativ velkého pomocníka pochází? Jedním z úkolů žoldáků bylo zveličovat moc Ruska a Wagner Group. Šířen byl také příběh o tom, že jim jde hlavně o „osvobození Afriky“, čímž maskovali využívání konfliktů pro vlastní zisk.
Lechner tvrdí, že žoldnéři na občany zapůsobili tím, že byli ochotnější riskovat vlastní životy, což je značně odlišilo od jiných skupin, jako jsou mírové jednotky OSN.
Na pozadí toho všeho je potom fakt, že Evropa často kázala vodu a pila víno, čímž podkopala svoji důvěryhodnost a dodala dezinformacím další palivo.
Ve zmíněných zemích je zapojení žoldáků do mučení a masakrů bagatelizováno, protože nezapadá do preferovaného příběhu „Francie špatná, Rusko dobré“. Ten totiž slouží hlavně vládnoucím elitám k udržení jejich režimu. Naposledy jsme to mohli pozorovat u pučistů v Nigeru, když se tak snažili odvrátit pozornost od skutečnosti, že uchvácení moci bylo motivováno osobními důvody.
Čtěte také: Poslední hodiny demokracie v Nigeru? Wagnerovci si už brousí zuby, Západ otálí
Nejistá tedy není pouze budoucnost žoldáků se zbraní v ruce, ale i celé propagandistické mašinérie. Ta nabízí ovlivňování voleb, destabilizaci oponentů či šíření protifrancouzských nálad.
Nehledě na to, že Wagner Group i Prigožin toho měli rozjetého mnohem více. V SAR například vyrábějí pivo a lihoviny. Skupina dále vlastní mnoho podniků s mimořádně výnosným artiklem – diamanty, zlatem, dřevem nebo kávou. Díky tomu každoročně sklízela desítky milionů dolarů.
Jenže mračna, jež se nad tímto impériem po vyhrožování ruským armádním špičkám začala stahovat, zahřměla v podobě smrti žoldnéřského šéfa. Rusko má bezesporu eminentní zájem na udržení se v afrických zemích, teď mu ale bude chybět Prigožinův ďábelský talent. Státy, které o službách wagnerovců a sblížení se s Kremlem uvažovaly, tak možná přehodnotí svůj postoj.
