Americkou sněmovnou reprezentantů prošel zákon, který by mohl zakázat TikTok pro uživatelstvo v USA. Zákonodárci označují aplikaci za bezpečnostní hrozbu kvůli tomu, že ji provozuje čínská firma ByteDance. Ta našla nečekaného spojence v republikánském kandidátovi na prezidenta.
„Čína kupuje naši zemědělskou půdu, náš průmysl a teď chtějí koupit naše média. O tom to je, chtějí kontrolovat americká média. Tomu všemu musím říct ne. Žádný zahraniční vliv, tyhle věci musí vlastnit a provozovat Američani,“ prohlašoval ve středu republikánský senátor Josh Hawley na televizi Fox News.
Tématem nebylo nic jiného než aplikace TikTok.
Hawleyho slova se můžou na první pohled zdát jako velkohubá prohlášení od obskurního politika, který se zdviženou pěstí podporoval dav útočící na Kapitol po posledních prezidentských volbách.
Jenže dolní komorou Kongresu ve středu prošla legislativa, která si s jeho rétorikou v ničem nezadá – přinejmenším svým názvem „Zákon na ochranu Američanů před aplikacemi pod zahraniční nepřátelskou kontrolou“.
V nebývalé shodě jej přitom schválili obě americké strany – pro hlasovalo 352 zákonodárců, proti bylo pouze 65 z nich.
Zákon požaduje, aby ByteDance, mateřská firma TikToku, prodala aplikaci do amerického vlastnictví do pěti měsíců od jeho uvedení platnost. Pokud by se tak nestalo, Tiktok by byl zakázán v obchodech s aplikacemi typu App Store či Google Play.
Dopadem na počet uživatelek by šlo o bezprecedentní zákaz – na sociální síti má účet 150 milionů obyvatel USA, tedy téměř polovina populace.
Aby k tomu všemu došlo, musí zákon ještě projít Senátem a dostat podpis od prezidenta Joea Bidena. Ten svůj souhlas už přislíbil.
Na to, že aplikace může představovat riziko pro národní bezpečnost kvůli údajnému vlivu čínské vlády na firmu ByteDance, upozorňuje dlouhé roky FBI.
Komplikovanější to však bude v horní komoře Kongresu, kde podle většiny komentátorů čeká „nejistá budoucnost“. Senátoři z obou stran už ostatně vyjadřují svoje pochyby.
Podle kritiků z Demokratické strany by zákon, který jmenuje konkrétní firmy a nikoliv obecná pravidla, mohl narazit u Nejvyššího soudu. Některým republikánům zase vadí, že se legislativa neslučuje s prvním dodatkem ústavy, jež zaručuje svobodu slova.
Čtěte také: Neprošel by ani Nixon. Vztahy USA a Číny se vrátily o půl století
Ačkoliv zástupci ze Sněmovny požadují rychlost, v Senátu se ji nejspíš nedočkají. Lídr demokratické většiny Chuck Schumer žádné urychlení ve svém stručném vyjádření neslíbil.
„My tady neděláme věci rychle, [jako instituce] na to nejsme koncipovaní. Takže to myslím potrvá měsíce,“ prohlásil senátor Kevin Cramer ze Severní Dakoty.
Z uživatelů lobbisti
„Promluvte teď – než vaše vláda sebere 170 milionům Američanů jejich ústavní právo na svobodu projevu.“
Tato zpráva se v různých variantách od minulého týdne objevovala na obrazovkách některých Američanů poté, co si otevřeli TikTok. „Dejte vědět Kongresu, co si myslíte, a řekněte jim, ať hlasují PROTI,“ apelovalo se na závěr sdělení. A spousta lidí jej skutečně vyslechla.
Zatímco se blížilo hlasování Sněmovny reprezentantů, linku do kanceláří na Kapitolu vytáčely tisíce lidí. „Jsme zaplaveni telefonáty,“ přiznal magazínu New York zaměstnanec kanceláře jednoho ze zákonodárců.
Telefonování voleným zástupcům patří mezi běžné taktiky. Novinkou není ani to, že aplikace ponouká svoji uživatelskou základnu k tlaku na politiky v případě, že firmě hrozí nepříjemná regulace. Facebook, Airbnb, či Uber tuto metodu používaly už před téměř 10 lety.
Uberu tento krok vyšel v roce 2020, kdy se Kalifornii konalo referendum o tom, jestli jsou jeho řidiči zaměstnanci se všemi náležitými ochranami, nebo pouzí „externí dodavatelé“. Řidiči tehdy dokonce firmu zažalovali za „výhružná“ sdělení v aplikaci, ale soud jejich stížnost odmítl. V referendu pak zvítězilo zachování statutu quo – tedy horších podmínek pro řidiče, lepších pro Uber a další korporace ze „zakázkové ekonomiky“.
TikTok ale s lobbyistickou strategií ve Sněmovně reprezentantů nepochodil. Dost možná i proto, že mu politický a bezpečnostní establishment ve Washingtonu není nakloněn dlouhodobě.
Na to, že aplikace může představovat riziko pro národní bezpečnost kvůli údajnému vlivu čínské vlády na firmu ByteDance, upozorňuje dlouhé roky FBI.
V politické aréně začal tento postup prosazovat Donald Trump, který na sklonku svého prezidentského úřadování vydal exekutivní rozkaz volající po zákazu Tiktoku, přičemž usiloval o jeho převzetí Microsoftem.
„Bez TikToku může růst Facebook. A ten považuju za nepřítele lidu,“ řekl v pondělí Trump.
To se nepodařilo, ale čínská firma nakonec souhlasila s uzavřením „důvěrného technologického partnerství“ s americkou firmou Oracle. O dva roky později pak ByteDance začal převádět data o amerických uživatelích na cloudovou infrastrukturu této texaské firmy.
V Trumpových šlépějích pokračoval i Biden, který loni zakázal aplikaci na služebních telefonech federálních zaměstnanců. V tomto kroku jej následovala většina evropských zemí včetně Česka.
Nečekaný spasitel Donald Trump
Zajímavou politickou piruetu mezitím ale předvedl právě Trump. Ten se v současných diskuzích vyslovil proti zákazu aplikace. „Popravdě, na Tiktoku je spousta lidí, kteří to milují. Máme spoustu mladých dětí, které se bez TikToku zblázní,“ prohlásil bývalý prezident.
Trumpovu otočku lze vysvětlit částečně politickým instinktem. Zatímco v celé americké populaci podporuje zákaz 38 procent lidí, 35 si není jistých a 27 je proti, mezi voliči pod 30 let je to naopak. 40 procent jich se zákazem nesouhlasí, což je o 10 více než zastánců zákazu.
Zatímco Biden ztrácí podporu mezi mladým elektorátem kvůli americké podpoře masakrů v Gaze, Trump by naopak mohl na obraně oblíbené aplikace hlasy získat.
Čtěte také: „Genocidní Joe“ ztrácí hlasy amerických Arabů. Připraví ho o Bílý dům?
Téměř třetina Američanů pod 30 let na TikToku konzumuje zprávy. A rozhodně neplatí, že by šlo o progresivní nebe – své příznivce tam mají i pravicoví tvůrci obsahu. Například Duo Nelk Boys má 4,6 milionů sledujících a sám Trump se dvakrát objevil v jejich podcastu.
Trump má ještě jeden politický důvod. „Bez TikToku může růst Facebook. A ten považuju za nepřítele lidu,“ řekl v pondělí. Bývalý prezident má kus pravdy v tom, že by Zuckerbergova firma zákaz nebo snad převzetí jistě uvítala.
Facebook si ostatně už před dvěma lety najal PR firmu, aby začala v klasických i sociálních médiích vykreslovat TikTok jak hrozbu.
Čtěte také: Budoucnost na dálku a pod dohledem. Jak virus pomohl gigantům plánujícím technologickou dystopii.
Kromě politického vysvětlení je ale třeba mít na paměti i to finanční. Trumpova kampaň se nedávno usmířila se skupinou Club for Growth, která prosazuje nižší daně a nechala prezidentského kandidáta setkat se s jejich dárci.
Skupina také nesouhlasí se zákazem aplikace od ByteDance. Důvod je prostý – miliardář Jeff Yass, mecenáš skupiny, drží v čínské firmě 15% podíl.
