Donald Trump na devadesát dní pozastavil americkou humanitární pomoc, čímž bezprostředně ohrozil tisíce životů. Rozhodnutí se dotkne i projektů Člověka v tísni a mluví se o úbytku americké soft power. Využít by toho mohla Čína i další soupeři Západu.
„Zastavte práci,“ zněl jeden z prvních příkazů amerického prezidenta. Mířil k tisícům zaměstnanců a dodavatelů Agentury Spojených států pro mezinárodní rozvoj (USAID). Jaký měl dopad?
Jídelny nemohly nasytit hladové, záchranáři pomoci zraněným a rodiče marně žádali o léky pro své děti. Exekutivní nařízení Donalda Trumpa dolehlo i na jednu z nejchudších zemí světa, kde panuje nejhorší humanitární krize planety: Súdán.
Lidé financovaní z americké pomoci se v zemi starají o podvyživené děti na pokraji smrti. Zaměstnanci jedné z nemocnic tak byli postaveni před rozhodnutí: uposlechnout příkaz prezidenta, nebo zachránit až sto batolat.
Vybrali si záchranu dětí.
Tři lidé webu ProPublica prozradili, že jejich zařízení zůstane otevřené tak dlouho, jak to jen půjde. Všichni požádali o anonymitu, protože se bojí možných odvetných kroků Trumpovy administrativy.
Humanitární organizace financované Američany poskytují život zachraňující péči nejzoufalejším a nejzranitelnějším komunitám. „Trumpův útok na systém mezinárodní pomoci je nejdalekosáhlejším posunem v americké humanitární politice od Marshallova plánu,“ shrnuje investigace ProPublica.
Marshallův plán
Marshallův plán poskytl druhou světovou válkou zdevastované Evropě finance a sehrál zásadní význam v hospodářské obnově kontinentu. Vedle pomoci hladovějícím měl zároveň zabránit šíření komunismu a navázat hospodářské a politické spolupráce.
Jednou z humanitárních organizací, na kterou Trumpovy kroky dopadají, je i český Člověk v tísni. Jeho rozpočet je dlouhodobě z dvaceti až třiceti procent závislý na amerických zdrojích.
„Působíme v těžko dostupných oblastech, kde skoro nikdo jiný není,“ říká Voxpotu ředitelka africké sekce Člověka v tísni Petra Vránová. Jedním z míst takové pomoci je Demokratická republika Kongo (DRK), kde česká organizace pracuje v regionu Jižní Kivu.
Tam téměř shodně s americkým zmražením financování eskaloval dlouholetý konflikt, který vyvolal velkou potřebu pomoci zranitelným osobám.
Čtěte také: Příliš vzdálená válka? Do konfliktu v Kongu je zataženo i Česko
„V Kongu bude až čtyři a půl milionu dětí na hranici smrtnosti a já mám pocit, že to nikoho nezajímá,“ krčí rameny Vránová. „Jsem matka tří dětí a tam jsou přece také matky. A pro své děti chtějí totéž – aby jedly, aby byly zdravé,“ popisuje své pocity.
„Jenom proto, že žijí v Africe, přece jejich životy nenesou menší váhu. Nechtějí být závislí na pomoci, ale nemají jinou možnost,“ dodává Vránová, která na kontinentu sama pomáhala.
Chaotická rozhodnutí
Trumpovo rozhodnutí vyvolává v Česku i opačné reakce. Podpořil ho například předseda SPD Tomio Okamura, který proti neziskovým organizacím dlouhodobě poštvává společnost.
„Trump nastavil správný směr a my je vymeteme i z Česka!“ napsal na sociální síť X.
Mezitím došlo od americké administrativy k úpravám nařízení. Tamní ministr zahraničních věcí Marco Rubio formuloval výjimku pro „život zachraňující projekty“, kam mají spadat právě i mise Člověka v tísni.
Pokyny od Američanů jsou však podle Vránové stále nejasné. „Hodně lidí z USAID přišlo o práci, ale my nevíme, kdo přesně. Snažíme se komunikovat třeba s někým, kdo tam už dávno nedělá,“ přibližuje nastalý chaos.
Co je za třemi tečkami se doví jen členové Voxpot Klubu.
Díky podporovatelům z Voxpot Klubu můžeme posílat naše reportéry do terénu a přinášet vám tak lepší zprávy, než jen to, co nabízí tiskové agentury.
