Po měsíci nejasností a silných slov nabývá jednání o příměří mezi Ruskem a Ukrajinou jasnějších obrysů. V novém díle podcastu Bulletproof se Vojtěch Boháč hlásí přímo z Ukrajiny.
V úterý 11. února se sešly ukrajinská a americká delegace v saudskoarabské Džiddě, aby napravily vztahy po poměrně ostré výměně mezi Volodymyrem Zelenským, Donaldem Trumpem a J. D. Vancem v Bílém domě a posunuly jednání o míru zase kousek dál.
Po roztržce přestaly Spojené státy dodávat Ukrajině zbraně a zpravodajské informace a zdálo se, že Zelenskyj za chvíli bude muset přijít a žádat o odpuštění. To se ale nestalo.
Když se teď o celé události bavím s lidmi v Kyjevě, prakticky všichni mi říkají, že Zelenského preference po roztržce vyletěly opět do nebe. Postavit se ruské armádě je jedna věc, ale postavit se americkému prezidentovi? S tím Zelenskyj v Ukrajině boduje.
Ukrajina se v jednáních dostala do poměrně dobré pozice.
V úterý se v Saúdské Arábii ukázalo, že schůzka v Bílém domě zřejmě opravdu nebyla až takový problém ani na druhé straně Atlantiku. Zelenskyj přišel se svým návrhem na klid zbraní ve vzduchu a na moři a výměnu zajatců.
Ruská televize o tomto plánu reportuje jako o návrhu, který pro Kyjev vymysleli v Paříži a Londýně. Vladimir Putin totiž obecně nerad komunikuje, že by jeho soupeřem byla Ukrajina – mluví zásadně o kyjevském režimu. A když se už nehodí stavět se do role bojovníka proti USA, musí být jeho soupeřem aspoň jiné mocnější západní země. Ideálně ty s jadernými zbraněmi.
I kdyby plán vymysleli třeba na Marsu, Ukrajina se teď dostala do poměrně dobré pozice. Kromě ukrajinského návrhu na klid ve vzduchu i na moři přidala americká delegace požadavek na úplný klid zbraní i na zemi.
Kyjev během zhruba šesti hodin jednání souhlasil a to stačilo k obnovení dodávek zbraní i zpravodajských informací. Navíc ještě stále nebylo ani potřeba vzdát se svých minerálů a vzácných zemin, což mělo být původně jediné téma k jednání mezi USA a Ukrajinou. Kyjev se tak zkrátka vyvlékl z tlaku a pod ten se dostal naopak Kreml.
Hlavně nás zničit
„Ukrajina je připravena na mír, teď musí svou připravenost zastavit válku ukázat v Rusku. Přišel čas říct pravdu,“ shrnul ve videu na X aktuální vnímání situace z Kyjeva Volodymyr Zelenskyj.
Ukrajina si ve skutečnosti nemyslí, že je Rusko připraveno na mír. O tom, jak to v Ukrajině dnes vidí, jsem se v úterý bavil s Oleksandrem Merežkem, spolupracovníkem Zelenského a předsedou parlamentního výboru pro zahraniční politiku.
„Putin se nevzdal svého hlavního cíle, kterým je nás zničit. Příměří pro něj může být jen nástrojem, jak nás zničit možná o něco později,“ shrnul Merežko přesvědčení mnohých Ukrajinců.
Do míst, kde probíhá dramatické světové dění, vyrážíme díky podpoře členstva našeho Voxpot Klubu. Díky, že nám pomáháte dělat nezávislou novinářskou práci!
V samotné válce ale Ukrajina v příliš dobré pozici není. Rusové sice už velmi pomalu, ale nepřetržitě postupují vpřed přes Donbas k hranicím Dněpropetrovské oblasti. Navíc v době, kdy USA po ostré výměně názorů v Bílém domě údajně nesdílely s Ukrajinou zpravodajské informace, ruské síly prolomily obranu Sudži v ruské Kurské oblasti.
Teď mají nakročeno k tomu, aby ukrajinské síly dostaly ven z Ruska, kde se pevně držely od loňského léta. Triumf je to pro Putina tak velký, že se dokonce převlékl do vojenského a údajně se objevil na velicím štábu přímo v Kurské oblasti.
Když víme, jak úzkostně se poslední roky Putin bojí o svůj život, stálo by za to vědět, kde přesně ten štáb byl a jak dlouho se z tohoto štábu jede k frontě.
Ukrajině by se zkrátka klid zbraní aspoň na chvíli rozhodně hodil. A Rusko si to moc dobře uvědomuje. Zatímco Trump přichází s bombastickými prohlášeními prakticky každý den, u Vladimira Putina si můžeme stále pro zjištění jeho postoje pouštět dva měsíce staré prohlášení z poloviny ledna. Od té doby totiž žádné zásadnější neudělal.
„Co se týče řešení situace, chtěl bych podtrhnout, že jeho cílem nemá být krátkodobé příměří na nádech na přeskupení sil a nové vyzbrojení, ale dlouhodobý mír na základě respektu k zákonným zájmům všech lidí, kteří žijí v tomto regionu. My se samozřejmě budeme bít za zájmy Ruska a jeho lidu. V tom je ostatně i cíl a smysl speciální vojenské operace,“ řekl Putin v lednu.
Hrát i bez karet
Můžeme ale tušit, že jestli se během hádky mezi Trumpem a Zelenským v Kremlu práskalo šampaňské, teď tam bude situace o něco pochmurnější.
Nejdřív to vypadalo, že Ukrajina je druhořadá. Hlavně ať se mezi Ruskem a USA točí peníze a těží ropa a plyn. Současná situace ale napovídá, že i když Trump Putina těmito vidinami trochu nalákal, nejprve se bude opravdu jednat o klidu zbraní.
Zatímco Putin drží v nejisté době jako tradičně výraz hráče pokeru, pozici Ruska nám může přiblížit jeho pomocník a dnes klíčový vyjednavač Jurij Ušakov, který shrnul pohled Kremlu ve středu slovy o tom, že návrh příměří je jen snaha dát ukrajinským vojákům možnost se nadechnout a nic jiného.
Ukrajincům by se teď velmi hodilo mít aspoň měsíc na to posílit obranu, předzásobit se drony a municí a zakopat se hlouběji, než se Rusové dají zase na pochod. Vyjádření Ušakova tak potvrzuje, co jsme už v lednu slyšeli od Putina – že o něco podobného Rusko zájem nemá.
Putin zřejmě nezaútočil na Ukrajinu proto, aby ve výsledku získal jen rozbombardovaný Donbas a jih země.
Když tohle video natáčím, tak do Moskvy přilétá klíčový Trumpův vyjednavač Steve Witkoff. Jeho cílem je zřejmě naznačit, že podle Trumpa nemá Putin – stejně jako Zelenskyj – ve skutečnosti „žádné karty“ a musí se pustit do jednání o míru.
Toho ostatně mělo být dosaženo během čtyřiadvaceti hodin po nástupu Trumpa do prezidentského křesla. Teď se blíží sto dní a mír nikde. Navíc se včera v The Washington Post objevila zpráva, že podle think-tanku blízkému ruské kontrarozvědce FSB letos nebude mír na pořadu dne.
Kreml sice jasně říká, že nemá na žádném dočasném řešení situace zájem, ale zároveň se připravuje na to, že by přece jen na nějaký kompromis pod americkým tlakem musel jít.
Tomu napovídá obrovské úsilí, které za cenu velkého množství vojáků i techniky ruská armáda vyvíjí na získání Ukrajinou držené části Kurské oblasti. Dokud ji drží Kyjev, je to jedna z jeho karet, za které může chtít měnit své vlastní území.
Spojené státy těch karet mají v konfliktu poměrně velké množství. Když se Putin vzepře a odmítne se o čemkoli bavit, Trump může poslat Ukrajině opravdu hodně zbraní, jak už to ostatně sliboval. Pomalý ruský postup se tak může zastavit docela.
Zároveň i když ruská ekonomika stále drží a podle expertů může držet klidně i další rok, navýšením vlastní těžby a novými sankcemi jí může Amerika poměrně dost zatopit. Těch nástrojů je ostatně víc.
Dá se očekávat, že se Rusko bude snažit situaci aspoň nějak uhrát a vůli k míru Trumpovi ukázat. Možná ne hned, zpočátku budou hrát spíš tvrdě a vyzkouší odhodlání Spojených států. Ale v blízké době se to může změnit.
Kromě toho, že se ukrajinská vojska zakopou hlouběji na současných pozicích, toho totiž Rusko až tak moc neriskuje. Tamní zbrojovky jedou stále naplno, se vstřícným jednáním se dá očekávat i omezení mezinárodních sankcí a protože zatím neexistují žádné kontrolní mechanismy příměří, budou zřejmě moct stejně jako po minských dohodách střílet dál a obviňovat Ukrajinu, že to ona porušuje příměří, a proto je třeba obnovit boje naplno.
Následující dny nicméně budou určitě stát za sledování. Zatím totiž není rozhodnuté vůbec nic.
