Miliony obyvatel jihovýchodní Asie čelí v posledních týdnech úmorným horkům. Ty si již stihly vyžádat několik desítek životů. Kvůli vysokým teplotám úřady zavírají školy i odstavují elektrárny.
Bezprecedentní vlna veder zasáhla země jihovýchodní Asie. Některé školy tam dokonce musely zavřít své brány studentům – k takovému kroku přistoupily v neděli třeba Filipíny, které dětem raději na dva dny zrušily prezenční výuku.
„V minulých dnech se k nám donesly zprávy o vysokém krevním tlaku a mdlobách žáků i učitelů,” vysvětlil rozhodnutí i Benjo Basas, předseda Koalice učitelů.
Teploty na Filipínách mají podle předpovědi dosáhnout v těchto dnech 37 stupňů Celsia (98,6 stupňů Fahrenheita).
Odborníci však varují, že takzvaný tepelný index, tedy pocitová teplota zahrnující i relativní vlhkost, se má vyšplhat na rekordních 45 stupních Celsia (113° Fahrenheita). Jak připomíná agentura Reuters, řada tříd je navzdory spalujícím podmínkám přeplněna a bez klimatizace.
Během Velikonoc si děti v metropoli dokonce hrály v přenosných bazénech zřízených v ulicích, aby se ochladily.
Čtyřicetistupňová horka si v Thajsku vyžádala tento měsíc již 30 životů a předpověď na následující dny příliš optimismu nepřidává.
„Není to běžné léto, kdy teploty bývají snesitelné. V tomhle vedru můžu sotva zůstat delší dobu venku. Pálí mě pak kůže,“ svěřil se třiadvacetiletý student Kirt Mahusay.
Na úmorná horka už stihly reagovat třeba školy v Singapuru. Prezenční výuku sice nezrušily, studentům však alespoň uvolnily striktní pravidla pro nošení uniformy. Ti proto mohou poslední čtyři týdny nosit třeba volnější oblečení na tělesnou výchovu.
Méně turistů na plážích
Extrémní počasí se neblaze odráží i na dodávkách elektřiny. Již 13 filipínských elektráren ohlásilo od začátku dubna odstávku a rezervy se pomalu ztenčují. Se sílícím tlakem na rozvoz energie bojuje hlavně největší ostrov Luzon.
Podobné problémy trápí i Vietnam. Tamní státní energetická společnost vyzvala spotřebitele, aby nepřetěžovali své klimatizační zařízení. Taktéž vydala prohlášení, že spotřeba elektřiny v posledních dnech dosáhla rekordního maxima.
S nepříznivou situací se rovněž potýká zemědělství na jihu země, kde vlivem vysokých teplot vysychají rýžová pole a řeky. To skýtá pro Vietnam jakožto jednoho z největších vývozců rýže na světě velký problém.
Vedra sužují rovněž Malajsii či Indonésii. Čtyřicetistupňová horka si v Thajsku vyžádala tento měsíc již 30 životů a předpověď na následující dny příliš optimismu nepřidává. Vysoké teploty nadále potrápí hlavně severovýchod země a metropoli Bangkok.
Vedle dopadů na lidské zdraví nebo životní prostředí se nezvykle horké počasí v Thajsku začíná rovněž neblaze podepisovat i na turistickém ruchu. Pokles návštěvníků hlásí například pláže v letovisku Pattaya, kde se teploměr velmi těsně přiblížil hranici 40 stupňů Celsia, což zřejmě řadu turistů mohlo odradit od koupání v moři.
Čtěte také: Čekají nás roky teplotních rekordů. Co je vlastně El Niño?
Obavy ze ztráty příjmů neskrývají, jak píše server Asean now, majitelé plážových podniků, kteří na svém podnikání úbytek klientely popisují. Obrat v lepší stranu by ale podle nich mohl přinést celonárodní svátek 1. května, kdy mají Thajci volno. Cestovní ruch představuje jedno z hlavních odvětví zaměstnanosti v zemi. V roce 2022 zaujímal v této souvislosti sedmé místo.
Duben a květen sice bývají v této části Asie nejteplejšími měsíci, situaci ovšem letos podle serveru The Guardian zhoršuje jev El Niño. Ten do regionu přinesl teplejší a sušší počasí.
Duben se tak loučí s nezvykle vysokými teplotami – zda naváže na sérii deseti po sobě jdoucích rekordně horkých měsíců, se již brzy ukáže.
Světová meteorologická organizace nicméně ve zprávě na konci minulého týdne varovala, že Asie zůstává regionem nejvíce zasaženým katastrofami z hlediska počasí a klimatu. Extrémní horka pořádně potrápila jižní a východní Asii i loni, kdy jen v Indii způsobila za duben až červen 110 hlášených úmrtí v důsledku úpalu.
