Bezpečnostní experti a zpravodajské služby spojují TikTok s řadou rizik od informačních operací přes zneužití dat pro kybernetické útoky až po sběr informací o aktivistech, novinářích nebo politicích. Ačkoliv o tom máme pouze omezené důkazy, čínské legislativní prostředí jejich uskutečnění nijak nebrání. Místo zákazu jedné sítě je ale klíčové získat informace o jejich fungování obecně.
Čínská společnost ByteDance má na základě nové americké legislativy devět měsíců na to, aby našla pro TikTok nového „nečínského“ vlastníka. Prezident může lhůtu prodloužit o další tři měsíce. V opačném případě by totiž čelil úplnému zákazu fungování v zemi a uživatelé by ho v App Store a Google Play hledali už jen marně.
Spojené státy by přitom nebyly jedinou zemí, která TikTok zakázala a omezila přístup k síti, kterou používá asi polovina americké populace. TikTok je například úplně zakázán v Indii, Afghánistánu a Kyrgyzstánu kvůli podle tamních úřadů nemorálnímu obsahu.
V řadě evropských zemí, Kanadě a USA platí zákaz používání TikToku na pracovních telefonech pro členy vlády nebo zaměstnance konkrétních ministerstev.
Nedávno jej spolu s dalšími sociálními sítěmi zakázal také Senegal kvůli šíření nenávistných zpráv a ohrožování stability země. Podobně postupovalo také Somálsko, které ho „odstřihlo“ kvůli šíření dezinformací.
V řadě evropských zemí, Kanadě a USA platí zákaz používání TikToku na pracovních telefonech pro členy vlády nebo zaměstnance konkrétních ministerstev.
EU vyšetřuje TikTok
TikTokem se aktuálně zabývá i Evropská unie. V dubnu 2023 Evropská komise označila čínskou sociální síť za „velmi velkou online platformu“, jelikož překračuje hranici 45 milionů aktivních uživatelů v EU. Kromě TikToku mezi tyto platformy patří také AliExpress, Amazon, Booking.com, Facebook, Instagram, LinkedIn, Google nebo Wikipedie.
Od srpna 2023 tak TikTok podléhá aktu o digitálních službách, který mu ukládá celou řadu povinností. Na jeho základě spustila v únoru 2024 Evropská komise šetření hned v několika oblastech. Zkoumá porušení legislativy v ochraně nezletilých, transparence reklam a přístupu k datům pro analytiky. Také ji zajímá design aplikace, který může vést k přílišné závislosti na síti a ovlivňovat psychické zdraví uživatelů.
V dubnu 2024 Evropská komise také spustila další vyšetřování kvůli spuštění verze TikTok Lite ve Francii a Španělsku. Některé charakteristiky nové aplikace totiž považovala za rizikové, konkrétně tedy udělování bodů za sledování videí a lajkování obsahu.
„Máme podezření, že TikTok ‚Lite‘ by mohl být stejně toxický a návykový jako ‚lehké‘ cigarety,“ řekl tehdy Thierry Breton, evropský komisař pro vnitřní obchod. Tento „odlehčený“ TikTok by totiž mohl podněcovat uživatele, aby v aplikaci trávili více času a sbírali body. Ty by pak mohli směnit za vouchery na Amazonu, dárkové poukazy nebo TikTokovou měnu, kterou mohou platit tvůrcům obsahu. Uživatelé by tak trávili více času na síti, což by mohlo spustit závislost a ovlivňovat jejich mentální zdraví.
Čtěte také: Budoucnost na dálku a pod dohledem. Jak virus pomohl gigantům plánujícím technologickou dystopii.
Několik dní poté, co Brusel zahájil šetření, TikTok systém odměn odstranil. Tento případ ukazuje, jak důležitá je legislativa pro správu sociálních sítí a jejich algoritmů.
Data jsou v nebezpečí
Někteří příznivci zákazu TikToku v USA se ohánějí argumentem, že zákon podle nich reaguje na obdobné chování Číny. Peking totiž žádné západní sociální sítě na svém území nepovoluje. „Americké aplikace jako Instagram, Facebook a Twitter nejsou v Číně povoleny, takže už jen na tomto základě bych čínské [společnosti v USA] nepovoloval,“ řekl pro Washington Post Dmitri Alperovitch, americký odborník na kyberbezpečnost a geopolitiku.
Ani samotný TikTok v Číně dostupný není, pouze jeho alternativa Douyin.
Na zahraničních sítích je pro Čínu totiž složitější kontrolovat tok informací a vytvářet nátlak na společnosti, aby příspěvky cenzurovaly. Ani samotný TikTok v Číně dostupný není, pouze jeho alternativa Douyin, která splňuje tamní cenzurní představy a požadavky na ochranu nezletilých.
Takový pohled navíc znamená, že by západní svět akceptoval čínský přístup k internetu a jeho cenzuře. Důvodů, proč TikTok omezit minimálně na pracovních telefonech, je ale víc.
„Množství sbíraných dat a nakládání s nimi, v kombinaci s právním prostředím v Číně a rostoucím počtem uživatelů v ČR, nám nedává jinou možnost než označit TikTok za bezpečnostní hrozbu,“ řekl pro ČT ředitel NÚKIB Lukáš Kintr. Kromě excesivního sběru údajů se často jedná o data, která nejsou pro fungování aplikace nezbytná, například přístup ke kontaktům, kalendáři a lokaci zařízení nebo monitorování činnosti v jiných aplikacích.
Příznivci této sítě většinou oponují, že TikTok sbírá přibližně stejná data jako i jiné sítě, například Meta, takže v porovnání s nimi nepředstavuje zásadnější riziko. Tyto závěry o množství sbíraných dat vyplývají i z výzkumů. Velký rozdíl ale spočívá v tom, že společnost ByteDance, která TikTok provozuje, funguje v čínském politickém a právním prostředí.
Čínská legislativa ukládá jednotlivcům i organizacím součinnost se zpravodajskými službami v otázkách národní bezpečnosti. Aktuálně nicméně neexistují jasné důkazy, že systematická spolupráce a sdílení dat mezi čínskou vládou a TikTokem probíhá.
V roce 2022 také TikTok přiznal, že jeho zaměstnanci využili data pro sledování amerických novinářů.
Na druhou stranu, podle výpovědi bývalého zaměstnance však využila čínská vláda data z TikToku pro identifikaci a vyhledání účastníků protestů v Hongkongu v roce 2019. Tento případ tedy ukazuje, že Peking může výše zmíněný zákon využít pro sledování a postihování novinářů, aktivistů nebo politiků.
V roce 2022 také TikTok přiznal, že jeho zaměstnanci využili data pro sledování amerických novinářů. Sledovali jejich polohu a také s kým byli novináři na síti propojeni, aby mohli určit, zda se setkali se zaměstnanci podezřelými z úniku informací.
Nástroj pro cenzuru a propagandu?
Čínská sociální síť je neprostupná i pro analytiky, kteří zkoumají její fungování a zabývají se také šířením dezinformací. Aby získali přístup k potřebným datům, musí nejprve detailně popsat svůj výzkumný záměr, pro koho pracují a v neposlední řadě si založit na síti účet. Analytici a novináři proto raději využívají spíše neoficiální nástroje.
„Dokud bude TikTok a kontrola jeho algoritmu v rukou Čínské komunistické strany, dáváme příležitost cizímu protivníkovi cenzurovat projevy Američanů,“ napsal nedávno ve svém článku nyní již bývalý republikánský kongresman Mike Gallagher.
V předchozích letech skutečně k cenzuře docházelo, nejen v souvislosti s Čínou. Platforma potlačovala kritiku některých politiků.
Obavy z cenzury se týkají především témat, která Čínská komunistická strana považuje za politicky citlivá. Patří mezi ně například status Tchaj-wanu, kontroverzní události z čínské historie, potlačování lidských práv nebo kritika čínských politických představitelů.
V předchozích letech skutečně k cenzuře docházelo, nejen v souvislosti s Čínou. Platforma potlačovala kritiku některých politiků, včetně Vladimira Putina, Donalda Trumpa a Baracka Obamy. Kromě toho TikTok odstraňoval informace, které se týkaly porušování lidských práv v autonomní oblasti Sin-ťiang a také protestů na náměstí Nebeského klidu z roku 1989.
Čtěte také: Zachrání generace Z a Donald Trump TikTok na amerických telefonech?
Podle některých výzkumů čínské úřady stále obsah na TikToku cenzurují. Například tato analýza tvrdí, že v porovnání s Instagramem se témata spojená s Čínou na TikToku objevují mnohonásobně méně. Metodologie tohoto výzkumu však umožňuje pouze porovnat, jak často se určitý hashtag používá na Instagramu a jak často naopak na TikToku. Závěry této analýzy o fungování celkového algoritmu je tedy potřeba vnímat s opatrností.
Analytici nemají dost dat
Autoři tohoto i jiných výzkumů, které fungování TikToku monitorují, vychází jen z velmi omezených dat, která jsou na této síti k dispozici. Analyzují pouze počet příspěvků, a nikoliv jejich obsah, počet zobrazení nebo popularitu. Závěry o TikToku se navíc zakládají na porovnání s Instagramem, jako by byl nějakým vzorem pro ideální fungování.
Autorka tohoto článku se na příspěvky s těmito hashtagy podívala blíže. Na Instagramu je skutečně postů, které mají hashtag související s Čínou, mnohem více. Politický kontext se však u těch hlavních objevuje velmi zřídka. Lze naopak narazit například na velké množství fotek turistů na náměstí Tiananmen, na Tchaj-wanu nebo u pobřeží jihočínského moře. Na TikToku se naopak mezi top příspěvky zobrazuje kritika čínské vlády na první pohled mnohem častěji a „turistických“ videí se zdá být mnohem méně.
Použití hashtagů totiž neznamená, že je příspěvek s tématem opravdu spojený. Na obou sítích tvůrci používají trendující hashtagy, aby zvýšili dosah svých postů, přestože se tématu vůbec netýká. Například #hongkongprotests na Instagramu hojně používá několik profilů, které přidávají fotky o obchodech se zlatem, čímž zkreslují popularitu hashtagu.
Jelikož nemáme k dispozici podrobnější data, tak na základě tohoto přístupu nelze říci, zda TikTok v současnosti nějak omezuje šíření příspěvků, které jsou kritické k Číně, nebo se týkají témat, jež Peking považuje za citlivá.
Co ukázaly hashtagy
Kromě cenzury citlivých témat se analytici obávají, že může TikTok uživatelům filtrovat také zahraniční témata optikou Číny. V posledních měsících se nejvíce diskutuje o možných manipulacích v případě konfliktu v Pásmu Gazy. Podle amerického politika Chrise Christieho TikTok „znečišťuje mysl mladých Američanů antisemitskými, hroznými věcmi, které algoritmy šíří obrovskou rychlostí.“
Na první pohled i velmi omezená data, která jsou dostupná, vzbuzují otázky. Zatímco #StandWithPalestine ukazuje na konci dubna 1,9 milionů příspěvků, jeho ekvivalent #StandWithIsrael pouze 58 tisíc. Kromě počtu jednotlivých hashtagů je patrný i velký rozdíl v množství srdíček a komentářů u jednotlivých příspěvků.
Do tak velkého rozdílu se mohla promítnout řada různých faktorů. Příspěvky podporující Palestinu mohou mít jednoduše větší popularitu u mladší generace. Výsledky průzkumu například ukazují, že Američané mladší 30 let vnímají častěji pozitivně obyvatele Palestiny (60 % dotazovaných) než obyvatele Izraele (46 % dotazovaných). To stojí v jasném kontrastu se zbylými věkovými skupinami, kde je trend opačný.
Takto rozdíl v příspěvcích vysvětloval i TikTok – mladí lidé spíše podporují Palestinu a obsah tedy na síti více trenduje – a jakékoliv manipulace s obsahem odmítl. Zároveň však smazal číslo udávající počet zhlédnutí příspěvků, čímž ještě více omezil dostupná data.
Na první pohled se může zdát, že počty srdíček u jednotlivých videí nepředstavují zásadní informace. Pro čínskou vládu se ale může jednat o cenná data pro identifikaci konkrétních trendů a nálad ve společnosti.
Tvůrci obsahu se také mohou snažit o umělé navýšení popularity svých příspěvků. Zaznamenali, že toto téma trenduje, a začali hashtagy přidávat, přestože s konfliktem jejich obsah vůbec nesouvisí. V neposlední řadě se mohou hashtagy související s Palestinou používat delší dobu, ne nutně od října 2023, což také může ovlivnit vysoké množství příspěvků na síti.
Přesto ale nemůžeme zmíněná data bez většího přístupu ke klíčovým informacím od TikToku správně vyhodnotit.
Prevence vážných rizik
V kontextu současného napětí mezi Čínou a Spojenými státy může být TikTok důležitým nástrojem, který může rozdmýchávat napětí ve společnosti a ještě více rozdělovat názorové bubliny.
Na první pohled se může zdát, že počty srdíček u jednotlivých videí nepředstavují zásadní informace. Pro čínskou vládu se ale může jednat o cenná data pro identifikaci konkrétních trendů a nálad ve společnosti. Na nich lze pak stavět propagandistické nebo očerňující kampaně.
Potenciální rizika stoupají ještě více v případě ozbrojeného konfliktu, kdy by Čína mohla síť využít pro šíření propagandy a sběr informací pro kyberútoky. Z TikToku by se tedy stala cenná zbraň. Obě popsané možnosti jsou aktuálně velmi hypotetické, ale je nezbytné s nimi počítat.
Zákaz vše vyřeší?
Americký zákon se zabývá primárně TikTokem a jeho čínským vlastnictvím a nijak se nevěnuje dalším sociálním sítím. Je přitom pravděpodobné, že se v budoucnosti objeví další aplikace s podobnými riziky. Legislativa z krátkodobého hlediska ztíží čínské vládě přístup k informacím o amerických občanech, ale z dlouhodobé perspektivy některé z hrozeb vyřešit nedokáže.
Čína totiž dokáže data získávat i z jiných zdrojů a prostřednictvím kybernetických operací. Spojené státy proto potřebují primárně robustnější legislativu pro ochranu dat uživatelů. Čína i jiné státy mohou data o amerických uživatelích získávat legální cestou prostřednictvím datových brokerů.
Aktuálně se projednává legislativa, která prodej některých citlivých dat do Číny, Ruska, Severní Koreje a dalších zemí omezuje. Podle odborníků však má zákon spoustu děr – například se týká přímo datových brokerů a nepostihuje technologické firmy. V případě, že by tedy TikTok opravdu změnil majitele, legislativa by mu nebránila data prodávat přímo do Číny.
Čínské informační operace se odehrávají i na jiných sociálních sítích. A navíc ještě s větší intenzitou, například na Facebooku a X. Z tohoto důvodu potřebují Spojené státy legislativu, která bude řešit nejen TikTok, ale monitorovat fungování algoritmů a přístup platforem k řešení šíření dezinformací obecně.
Zákaz tedy působí primárně jako prevence závažných potenciálních hrozeb. O existenci některých z nich však máme jen omezené důkazy. Pro vyhodnocení rizik plynoucích nejen z TikToku potřebujeme podrobnější informace o fungování algoritmů a moderování obsahu a také bezpečnější přístup pro analytiky.
O získání těchto údajů se snaží legislativa Evropské unie. Až aktuální vyšetřování TikToku ukáže, zda je nastavena efektivně. Následně by mohla sloužit jako inspirace pro Spojené státy i další země.
