Žaloby na Trumpa stručně a přehledně: Volby, tajné dokumenty a „držhubné“ pro milenky

Loňský rok přinesl čtyří závažné žaloby na bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa. A během srpna ještě možná jedna přibude. V komplikovaných případech je občas obtížné se orientovat. Z mediální debaty je navíc skutečně trochu nezřetelné, co přesně budou soudy posuzovat a co Trumpovi hrozí.

Přinášíme proto základní přehled nejdůležitějších faktů – text budeme s vývojem jednotlivých soudních procesů aktualizovat.

Aktualizováno ve 19:00, 13. února 2024.

„Držhubné“ pro milenky

O co jde: Donald Trump je žalován newyorským prokurátorem Alvinem Braggem v souvislosti se dvěma údajnými mimomanželskými poměry a jedním nemanželským dítětem. Poměry hrozily zveřejnit samotné ženy, pornoherečka Stormy Daniels a modelka Karen McDougal. O nemanželském dítěti hrozil mluvit Dino Sajudin, vrátný Trump Tower. Úhrnem jim měl Trump vyplatit přes 300 tisíc dolarů takzvaného „držhubného“, aby mlčeli.  

Trump platby vykázal jako právní výlohy svému právníkovi Michaelovi Cohenovi. Prokurátor Bragg teď musí přesvědčit soud, že „držhubným“ pro Daniels, McDougal a Sajudina se ve skutečnosti snažil zvýšit svoje šance ve volbách, a platby tak měly být označeny jako výdaje na prezidentskou kampaň. Žaloba musí také dokázat, že se všechno odehrálo s Trumpovým plným vědomím. A to je obtížné.

O co nejde: Předmětem tohoto procesu nebude to, zda Trump milostné poměry skutečně udržoval, ten vehementně popírá všechny tři. Půjde pouze o platby, které měly dotyčné umlčet. Jenže ani to, jestli peníze od Trumpa k ženám doputovaly, není tím, o co se tady jedná. Žaloba se týká toho, jak byly peníze vykázány.

Příští klíčové datum: Soudní proces má začít 25. března 2024, tedy v době vrcholících republikánských primárek.

Co Trumpovi hrozí: V případě, že by byl shledán vinným ve všech 34 bodech obžaloby, hrozilo by mu až 136 let vězení.

Nejvýraznější citát případu: „Trump už není nedotknutelný,“ komentovala tuto první zveřejněnou žalobu přímo Stormy Daniels.

Jak reaguje veřejnost: Shoda je na tom, že prokurátor Alvin Bragg vykládá zákon velmi extenzivně a žaloba stanovy natahuje. Navíc jsou tu vážně pochybnosti o tom, jestli půjde dokázat, že Trump platby posílal s plným vědomím potenciální ilegality svého počínání. Často je tato žaloba hodnocena jako nejslabší.

Utajené dokumenty

O co jde: FBI provedla loni na začátku srpna razii v Trumpově floridském sídle v Mar-a-Lago. Důvodem byl fakt, že tu přechovával utajené dokumenty z dob svého úřadování. A o jejich obsahu měl také informovat neautorizované osoby.

Případ se táhne od chvíle, kdy v roce 2021 Trumpa oslovil Národní archiv Spojených států amerických s tím, že jim některé důležité dokumenty chybí. Trumpovi právní zástupci tehdy předali blíže neurčený počet materiálů s tvrzením, že už další nemají. To však nebyla pravda, úřady nadále dokumenty vyžadovaly, avšak Trumpovi právní právníci trvali na svém. Během razie FBI nalezla přes 11 tisíc dokumentů včetně asi stovky zařazených jako přísně tajné.

O co nejde: V politické rovině je případ neprávem držených utajených dokumentů ovlivněný tím, že podobné kauzy vyplavaly i v souvislosti se současným prezidentem Joem Bidenem a bývalým viceprezidentem Mikem Pencem. Ti na rozdíl od Trumpa spolupracují s úřady daleko ochotněji, ale v očích veřejnosti je tím případ významně poznamenaný.

Série kauz sice poukazuje na širší problém přílišného spoléhání na utajování dokumentů ze strany americké federální vlády, v žalobě na Trumpa je ale tento kontext bezpředmětný.

Příští klíčové datum: Soudní proces má začít 20. května 2024, tedy v době, kdy už bude v republikánských primárkách pravděpodobně rozhodnuto.

Co Trumpovi hrozí: Některé body obžaloby by mohly znamenat minimální trest 10 let. Délka trestu bude záviset na soudkyni Aileen Cannon. Právní experti se potenciální sazbu neodvažují realisticky odhadovat.

Nejvýraznější citát případu: „Víte, jako prezident jsem je mohl odtajnit, teď už nemůžu,“ říká Trump na klíčové nahrávce o dokumentech. Jeho výrok je v rozporu s tím, jak se od razie hájí – zatímco nahrávka vyznívá tak, že lituje, že dokumenty před odchodem z úřadu neodtajnil, do médií v uplynulém roce říkal, že tak učinil.

Jak reaguje veřejnost: Pozornost si zaslouží fakt, že řada Trumpových zastánců hodnotila žalobu jako velmi závažnou – včetně například několika právníků, kteří se prezidenta zastávali v době, kde se ho pokoušel odvolat Kongres.

„Není to žaloba, nad kterou můžete mávnout rukou,“ řekl na Fox News Jonathan Turley, profesor práva z George Washington University. Situace se tedy od dob razie, po které se kolem bývalého prezidenta semkla takřka celá republikánská strana, trochu změnila.

Volby v Georgii

O co jde: 14. srpna ve Fulton County v Georgii obžalovala státní zástupkyně Fani Willis Donalda Trumpa v už čtvrté trestněprávní žalobě na bývalého prezidenta v tomto roce.

V jádru žaloby jde o snahy zvrátit výsledky voleb v tomto státě za pomocí nátlaku na zdejší zastupitele, ale také skrze pokusy zajistit jmenování takzvaných „falešných volitelů“. V nechvalně proslulém telefonátu měl státnímu tajemníkovi Bradu Raffenspergerovi říkat, že potřebuje najít „jen 11 780 dalších hlasů“.

Úhrnem je tu 41 bodů obžaloby na 19 spolupachatelů, 13 bodů se týká přímo Trumpa. Mezi obžalovanými jsou Trumpův osobní právník Rudy Giuliani, šéf Trumpova štábu v Bílém domě Mark Meadows, právní zástupkyně Trumpovy kampaně Sidney Powell, nebo jeden z právních architektů Trumpových pokusů o zvrácení voleb, John Eastman. 

Na stole jsou obvinění týkající se porušení zákona o organizovaném zločinu (Racketeer Influenced and Corrupt Organizations Act, RICO) nebo také spiknutí, nepravdivých prohlášení a předložení falešných dokumentů ve snaze o zvrácení výsledků voleb.

Právě žaloba pod zákonem o organizovaném zločinu je klíčovým faktorem žaloby. Je tu také drobná ironie v tom, že spoluobžalovaný Rudy Giuliani v 80. letech patřil mezi průkopníky agresivního používání RICO proti mafii v době, kdy zastával úřad federálního prokurátora v New Yorku.

O co nejde: U ostatních žalob je velkou otázkou, co by se stalo, kdyby republikáni vyhráli příští prezidentské volby. Kdyby v nich vyhrál jiný republikánský kandidát než Trump, nabízela by se možnost, že by Trumpovi v těchto federálních případech udělil milost. Pak je tu také divoká varianta (jejíž legalitu by pravděpodobně musel posoudit Nejvyšší soud), že by si po vítězství ve volbách milost udělil sám Trump.

V případě georgijské žaloby ale nic takového nepřipadá v úvahu. I v Georgii sice můžete dostat milost, ale narozdíl od většiny ostatních států ji neudílí guvernér, ale pětičlenná Rada pro podmíněná propuštění a milosti (jmenovaná právě guvernérem).

Podle interpretace profesora Ronalda Carlsona z University of Georgia School of Law by si navíc Trump musel odsedět alespoň pět let ze svého trestu, než by před Radou mohl o pardon požádat. Otázkou ale je, jestli by v případě, že by Trump skutečně souběžně vyhrál prezidentské volby, nebyl výkon jeho trestu odložen.

Příští klíčové datum: Prokurátorka Willis dala všem obžalovaným lhůtu, aby se vydali úřadům do 25. srpna. Datum příštího soudního stání zatím určeno není. Prokurátorka Willis nicméně řekla, že by chtěla, aby soud začal do půl roku. 

Co Trumpovi hrozí: Pokud by byl shledán vinným alespoň v jednom bodě obžaloby, čelil by alespoň jednomu roku ve vězení. Nejzávažnější bod obžaloby, pod zákonem o organizovaném zločinu, s sebou nese minimální trest ve výši pěti let odnětí svobody. 

Nejvýraznější citát případu: „Pokud mi někdo nenakáže něco jiného, budeme postupovat podle našich běžných postupů, takže nezáleží na vašem postavení, my si vás vyfotíme,“ řekl zdejší šerif Pat Labat o tom, jestli na Trumpa čeká takzvaný „mugshot“, tedy fotka obžalovaného při zadržení. 

Ve třech federálních žalobách soud vyfocení bývalého prezidenta nevyžadoval – především kvůli tomu, že světově známého člověka, jako je Trump, není potřebná. S technikou ale souvisí i další rozdíl oproti ostatním žalobám – georgijské zákony vyžadují, aby byly v soudní síni kamery, pokud soudce nerozhodne jinak. 

I just caught up with Duncan for a quick interview. “As Republicans we need to take our medicine and realize the election wasn’t rigged, Donald Trump was the worst candidate ever, in the history of our party … and now we are going to have to pivot from there.” #gapol pic.twitter.com/FbEq587cZ6

— Greg Bluestein (@bluestein) August 14, 2023

Jak reaguje veřejnost: Podobně jako ve federálním případě ohledně Trumpových pokusů zvrátit volby je žaloba z Fulton County vnímána jako ta závažnější z čtveřice žalob, kterým teď Trump čelí. Z reakcí veřejnosti stojí za pozornost především mlčení georgijského guvernéra Briana Kempa. „Vzhledem k tomu, že guvernér byl v tomto případě předvolán v listopadu 2022, nebude se náš úřad dále vyjadřovat,“ uvedl guvernérův mluvčí. 

Jeho bývalý viceguvernér, republikán Geoff Duncan, se vyjádřit neodmítl. Naopak zvolil velmi ostrá slova. „My republikáni teď musíme spolknout tuto hořkou pilulku a uvědomit si, že volby nebyly zmanipulované, Donald Trump byl nejhorším kandidátem v dějinách naší strany a my budeme muset otočit list,“ řekl Duncan poté, co pustil budovu soudu.

Různě reagovali Trumpovi primárkoví oponenti. Podnikatel Vivek Ramaswamy nabídl bývalému prezidentovi právní pomoc. Oproti tomu bývalý guvernér Arkansasu Asa Hutchinson vyzval Trumpa k tomu, aby ukončil svou kampaň. „Donald Trump sám sebe diskvalifikoval z toho, aby ještě někdy zastával nejvyšší úřad v zemi,“ tweetoval Hutchinson. 

Pokus o zvrácení voleb

O co jde: Zvláštní vyšetřovatel federálního ministerstva spravedlnosti Jack Smith žaluje Donalda Trumpa za to, že měl po minulých prezidentských volbách vědomě lhát o údajných volebních podvodech ve snaze zvrátit výsledek voleb. Dle žalobce měl sice Trump právo lhát dle svého uvážení a rozporovat volební výsledky legální cestou, v týdnech po volbách ale překročil hranici a stal se hlavou zločinného protistátního spiknutí, které vyvrcholilo až snahou přerušit certifikaci voleb Kongresem 6. ledna 2021.

Jde o historicky první žalobu na bývalého prezidenta ve věci samotného procesu předání moci. Kromě Trumpa žaloba zmiňuje šest dalších spolupachatelů, kteří ovšem nejsou přímo jmenováni. Zajímavé bude také sledovat, kdo všechno z Trumpových bývalých spolupracovníků proti němu bude ochoten svědčit.

O co nejde: Žaloba příliš neakcentuje nejdivočejší dění přímo 6. ledna 2021. Tehdy Trumpovi podporovatelé násilím vtrhli do budovy amerického Kongresu, kde v tu chvíli probíhala zmíněná certifikace volebních výsledků.

Text žaloby sice výtržnosti a Trumpovy reakce na ně zmiňuje, ale pouze v úplném závěru. Adresuje především předchozí dění, prezidentovo šíření nepravd a tlak na jednotlivé ústavní činitele ve snaze zvrátit proces předání moci. Zatím také nejde o osud šesti nejmenovaných spolupachatelů – je ale pravděpodobné, že budou dodatečně obžalováni také.

Harvardský profesor práv Laurence Tribe pro server Business uvedl, že Trump může klidně úřadovat přímo z cely.

Příští klíčové datum: Donald Trump se má znovu dostavit k washingtonskému soudu 28. srpna, jen pár dní po první republikánské primárkové debatě.

Co Trumpovi hrozí: Pokud by byl shledán vinným z nejvážnějších bodů obžaloby, hrozil by mu až dvacetiletý trest odnětí svobody.

Nejvýraznější citát případu: „Jsi příliš poctivý,“ měl podle žaloby říct Donald Trump viceprezidentu Mikeu Pencovi, když odmítal jeho požadavek necertifikovat výsledky voleb. Pence od počátku tvrdí, že mu americká ústava nic takového neumožňuje.

Jak reaguje veřejnost: Tato žaloba je zatím nejčerstvější a lidé tedy dosud neměli tolik času reagovat. Z dosavadních průzkumů však vyplývá, že Trumpovy snahy zvrátit výsledky voleb pro něj v obecné rovině představují v očích veřejnosti problém – více než polovina dotázaných soudí, že zákon porušil. Jde však o velmi těsnou většinu.

Nejostřeji na novou žalobu reagoval pochopitelně Mike Pence. „Je to důležitá připomínka: kdokoli, kdo staví sám sebe nad ústavu, by nikdy neměl být prezidentem Spojených států,“ tweetoval bývalý viceprezident.

„Pokud vyhraje, může se omilostnit. Pokud prohraje, bude pravděpodobně uvězněn. Tohle je v sázce,“ tweetoval Rogan O’Handley, podporovatel Trumpa, který má více než milion sledujících.

Co (ne)visí ve vzduchu

Z nejvážnějších žalob, které Trumpovi hrozí, je už většina podána. Zatím ale nedošlo na tu,  která se týká snahy ovlivnit sčítání minulých prezidentských voleb v Georgii. Případ vyšetřuje místní prokurátorka z Fulton County Fani Willis. Ta slíbila rozhodnout o podání žaloby do 1. září 2023.

Podstatné je také zdůraznit, že jakkoliv ho procesy mohou politicky poškodit, žádný z procesů nemá potenciál přímo zamezit Donaldu Trumpovi v kandidatuře na prezidenta. Ve volbách roku 1920 ostatně kandidoval socialista Eugene V. Debs přímo z vězeňské cely, technicky vzato tomu tedy nic nebrání. Harvardský profesor práv Laurence Tribe pro server Business uvedl, že Trump může klidně úřadovat přímo z cely.