Současný konflikt v Gaze vedl ke sporu mezi Izraelem a OSN. Západ by měl mezinárodní řád a instituce včetně OSN bránit, místo toho ale spor příliš neřeší. Veřejný bianco šek na veškeré chování a výroky Izraele se nám přitom může vymstít.
Česká ministryně obrany Jana Černochová se stydí za OSN. Na sociální síti X napsala, že je třeba z této organizace vystoupit. Rozlítilo ji totiž páteční hlasování Valného shromáždění, kde se schválila rezoluce, která žádá humanitární příměří v Pásmu Gazy.
Schválené usnesení ale výslovně neodsoudilo teror Hamásu ze 7. října a netrvalo specificky na propuštění rukojmích, které teroristické hnutí drží. Česko hlasovalo proti přijetí stejně jako Izrael, Spojené státy a dalších 11 zemí. Reakce Černochové se následně nesetkala s pochopením u ministra zahraničí Jana Lipavského, většiny politické scény, novinářů ani odborníků. Už druhý den proto ministryně obrany své výroky mírnila.
Čtěte také: Považovat se za součást Západu nestačí. Česká malost nás odsouvá na periferii
Kromě výroku Černochové prolétl českými a světovými médii minulý týden ještě spor mezi generálním tajemníkem OSN Antoniem Guterresem a Izraelem. Guterres ve svém projevu v Radě bezpečnosti z 24. října k situaci v Gaze zdůraznil několik věcí, mimo jiné i rozměry humanitární krize v Gaze a nutnost dodržovat mezinárodní právo. Zároveň ale také jasně odsoudil teror Hamásu, když prohlásil, že „nic nemůže ospravedlnit zabíjení a unášení civilistů”.
Nejvíce exponované však bylo jeho následné prohlášení, že „je důležité si také uvědomit, že útoky Hamásu se nestaly ve vzduchoprázdnu” a že „Palestinci žijí přes 56 let pod dusivou okupací”. Izraelská reakce byla okamžitá.
Ministr zahraničí Eli Kohen v odpovědi na Guterrese zvýšil hlas: „Pane generální tajemníku, v jakém světě to žijete?“ Později velvyslanec Izraele při OSN vyzval Guterrese k rezignaci a druhý den Izrael oznámil, že přestane pracovníkům OSN vydávat vstupní víza do země.
Z politického hlediska Izrael pro rezignaci generálního tajemníka nezískal podporu, a to ani od Spojených států. Ministr zahraničí Blinken na sociální síti X Guterrese nepřímo podpořil a ocenil jeho roli při řešení humanitární krize v Gaze. Výroky a přístup generálního tajemníka k současnému konfliktu jsou od začátku konzistentní a akcentuje jak izraelský, tak palestinský úhel pohledu. Izraelské výzvy k rezignaci Guterrese Spojené státy tedy zřejmě neberou vážně. Guterrese se veřejně zastalo několik států jako například Brazílie, Portugalsko a Německo.
Generální tajemník se mezitím stihl 25. října ohradit vůči výpadům Izraele. Je otázka, zda bude celý spor eskalovat nebo rychle utichne – záležet bude i na další reakci Západu. Dá se očekávat, že zbytek Západu se generálního tajemníka buď jen tiše zastane, nebo tyto poznámky ze strany Izraele zcela přejde a nechá spor vyšumět.
V roce 1975 schválilo Valné shromáždění OSN rezoluci, která označovala sionismus za formu rasismu.
Útok na generálního tajemníka se ale také nestal ve vzduchoprázdnu: na sociální síti X oficiální izraelský účet několikrát kritizoval Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA) a dokonce jej spojoval s Hamásem. Celý spor má ještě jednu rovinu – v důsledku izraelských operací již zemřelo minimálně 64 pracovníků UNRWA.
Proč o tomto politickém sporu vůbec píši, když je Izrael v této konkrétní kritice OSN zřejmě osamocen? Hlavní problém celého sporu totiž spočívá v tom, že Západ jako garant současného mezinárodního systému výrazněji veřejně neusměrňuje izraelské kroky a rétoriku. Do budoucna se nám to může silně vymstít.
Čtěte také: Ukrajina a nová velmocenská politika: Summit G20 potvrdil to, s čím se Západ i Česko musí učit žít
Pozice a reakce Izraele je vzhledem ke zkušenosti a k hrůznému a neospravedlnitelnému útoku Hamásu pochopitelná. Západ by ale neměl nekriticky přejímat či tolerovat všechna kritická vyjádření ze strany Izraele vůči OSN – jakkoliv jim můžeme lidsky rozumět.
Západní státy jsou totiž v úplně jiné pozici – v pozici garanta současného mezinárodního systému a jeho institucí. A OSN pořád představuje symbol tohoto řádu a jeho pravidel.
„Dvojí metr Západu”
Probíhající krizi v Gaze se dostává výrazné světové pozornosti. Právě proto je nutné, aby Západ izraelskou rétoriku i kroky vůči OSN usměrňoval. Současný spor se dal očekávat, jeho forma se ale bezprecedentně vystupňovala. Agresivnější reakce Izraele na OSN totiž nejsou ničím novým.
Členské státy na půdě OSN, nejčastěji v Radě pro lidská práva a Valném shromáždění, izraelsko-palestinský konflikt silně politizují. Třeba v roce 1975 Valné shromáždění schválilo rezoluci, která označovala sionismus za formu rasismu. Ta byla sice v roce 1991 stažena, ale akademici i Spojené státy si dlouhodobě všímají přílišného cílení na Izrael v Radě pro lidská práva. OSN také pravidelně kritizuje kroky, které vůči okupovaným palestinským územím Izrael provádí. Ten má s tím vším pochopitelně problém a vnímá proto OSN jako nepřátelskou organizaci.
Ví také, že mezi státy globálního Jihu nemá příliš mnoho přátel, a zůstává tak ve svém postoji konzistentní. Jenže právě tyto státy vnímají OSN jako důležitou platformu pro prosazování vlastních práv a zájmů před mocnějšími zeměmi. Jsou tedy citlivější na jeho kritiku.
Stejně tak by si měl Západ dávat pozor i na komunikaci vlastních kroků. Mluvím především o vystupování západních představitelů při řešení současné krize v Radě bezpečnosti OSN, kde dávají až příliš mnoho prostoru svým oponentům, aby je vinili z „dvojího metru“.
Stačí se podívat na hlasování v Radě bezpečnosti z 18. října, tedy ze dne, kdy byla zasažena nemocnice al-Ahli. Tento akt vyvolal celosvětové pobouření. Jen málo lidí bude zajímat, že žádné vyšetřování dosud neprokázalo, že by Izrael nemocnici zasáhl. Nikdo také nebude věnovat pozornost tomu, že se Spojeným státům podařilo zatlačit na Izrael, aby umožnil přísun humanitární pomoci do Gazy.
Co zbytek světa viděl, bylo veto Spojených států v Radě bezpečnosti na vyváženou brazilskou rezoluci, která se v Gaze zasazovala mj. o dodržování mezinárodního humanitárního práva. To vše velmi krátce poté, kdy nemocnici zasáhla raketa, kterou podle značné části světa vystřelil Izrael.
Většina vet, které USA v Radě bezpečnosti OSN použily, se týká izraelsko-arabského konfliktu.
Mimochodem, pokud by Spojené státy tuto rezoluci nevetovaly, celá záležitost by se nemusela dostat k Valnému shromáždění a jeho rezoluci, která byla schválena minulý pátek – a tolik pobouřila českou ministryni obrany.
[infobox id=”2″]
Situace pak okamžitě využily Rusko a Čína. Moskva vinila Západ z pokrytectví při dodržování humanitárního práva a vyjádřila obavy ze ztrát na životech. Následně pokračovala s tím, že Gaza a její civilisté potřebují především příměří, o což se ovšem nová rezoluce Rady bezpečnosti, kterou připravily Spojené státy, nezasazovala.
Čína se pak „v kontrastu se Spojenými státy” měla možnost poslední dva týdny prezentovat jako opatrná a zodpovědná velmoc, která nečiní rozdíly mezi Izraelci a Palestinci a usiluje o mír v regionu. Moskva a Peking zůstaly ve svých rolích i v dalších hlasováních, kde se rozhodovalo o protichůdných rezolucích z pera Spojených států a Ruska.
Kriticky se k přístupu Západu stavěli i jiní než stálí členové Rady bezpečnosti. Jordánsko jako jeden ze zástupců arabských států 24. října zdůraznilo, že všechny státy musí dodržovat mezinárodní humanitární právo, ale „Izrael se zdá být zřejmě nad ním”. Nutnost zabránit prohlubování humanitární katastrofy přitom kontinuálně zdůrazňovaly všechny přítomné státy, včetně USA.
To ale nic nemění na tom, že Spojené státy v Radě bezpečnosti dlouhodobě drží nad Izraelem ochranou ruku. Brání jej tak před rezolucemi, které tito spojenci vnímají jako nepřátelské. Jen pro ilustraci: většina vet, které USA v Radě bezpečnosti použily, se týká izraelsko-arabského konfliktu. Nejde tedy o nic nového.
Západ odsuzuje ruské porušování mezinárodního práva, ale pak nedělá totéž u Izraele
Ve vysvětlování svých postojů k dnešní krizi ale musí být Západ důslednější – špatně odkomunikovaná rozhodnutí se nám totiž mohou vrátit v jiných současných i budoucích krizích. Zbytek světa si totiž očividně „dvojího metru” všiml, izraelské výpady tuto percepci ještě umocňují a rivalové Západu jej aktivně využívají.
Mezinárodní systém a pravidla je třeba bránit
Aniž bych chtěla srovnávat skutečnosti v Gaze a na Ukrajině, je potřeba mluvit o narativu, který se kolem obou konfliktů utváří. Deník Financial Times zveřejnil článek, který hovoří o tom, že rychlá podpora Západu pro Izrael může nabourávat Západní narativ u války na Ukrajině.
Stručně řečeno – pokud Západ odsuzuje ruské porušování mezinárodního práva nebo výpady Moskvy vůči mezinárodním institucím, ale pak nedělá totéž u Izraele, jak může počítat s podporou zemí globálního Jihu během války na Ukrajině?
Mnohé země, které nejsou v obou konfliktech přímo zainteresované, mohou tento „dvojí metr” vidět a mohou být náchylnější k ruské a čínské propagandě, která Západ opět vykreslí jako pokrytecký. To vše podrývá důvěru v mezinárodní systém a jeho pravidla, která by měla být pro všechny stejná – což je něco, co Západ neustále opakuje.
Čtěte také: Martin Palouš: Tak jako Liga národů nemohla řešit reformu s Hitlerem, OSN nemůže s Putinem
Mezinárodní systém, který OSN a generální tajemník zastřešují, jsou západní, poválečný vynález. Vzešel z pera Franklina Delano Roosevelta, a stojí na liberálním vidění mezinárodního řádu založeném na spolupráci a respektu. Pokud za ním Západ a jeho spojenci nebudou stát – buď z nedostatku zájmu, nebo z politických důvodů – přijdou jiné státy, které by tento systém rády upravily k obrazu svému. Nakonec ještě zdůrazní, že je systém nefunkční, protože se Západ vždy choval selektivně a univerzální hodnoty zneužíval pro svou agendu.
Čína, Rusko a další země se při svých akcích zastřešují Chartou OSN, právem na sebeobranu a suverenitou. Jiné aspekty mezinárodního systému jako jsou důraz na lidská práva či mezinárodní humanitární právo, jim už tak blízké nejsou. Když v roce 1945 OSN vzniklo, Stalin na něj nekývl, protože by mu záleželo na lidských právech – kromě elitního členství v Radě bezpečnosti jej zajímal především důraz na suverenitu a nevměšování.
Západ lidská práva obzvlášť zdůrazňuje ve válce na Ukrajině. Pokud ale ustoupí, nebude tento systém s jeho institucemi i představiteli veřejně bránit, může se stát, že se mu začne proměňovat pod rukama Číny a dalších zemí. Jakkoliv nedokonalé OSN a další mezinárodní instituce jsou, je klíčovým zájmem Západu, a tedy i České republiky, aby se tak nestalo.
Je potřeba na těchto institucích pracovat, reformovat je, hájit je a aktivně se v nich angažovat – jinak bude řešení nevyhnutelných globálních problémů diktováno někým jiným než Západem. Dávat veřejně bianco šek Izraeli na jakékoliv kroky a vyjádření nepomůže ani jemu, ani Ukrajině, ani nám ve všech budoucích krizích, kterým budeme jako Západ čelit. Ať už budou spojené s Tchaj-wanem, migrací, nebo čímkoliv jiným.
Autorka je externí spolupracovnice redakce a juniorní výzkumnou pracovnicí Peace Research Center Prague .
