Od začátku války na Ukrajině se Evropská unie rozhoduje, co udělá se zmrazenými devizovými rezervami ruské centrální banky (CBR). Kyjevu by tato aktiva mohla přinést miliardy dolarů ročně. EU však neví, jak to udělat bez porušení mezinárodního práva a ztráty důvěry v euro. Voxpot přeložil článek Meduzy.
Co jsou devizové rezervy?
Devizové rezervy jsou zahraniční aktiva držená centrálními bankami po celém světě. Slouží jako finanční polštář, který chrání ekonomiku před vnějšími krizemi. V těžkých časech umožňují splácet dluhy v cizí měně, nakupovat kriticky důležité zahraniční zboží a stabilizaci měnového trhu.
Ruská centrální banka se připravovala na dva možné scénáře. Zaprvé se obávala finanční krize jako v letech 2008, 2014 nebo 2020. V těchto obdobích klesaly vývozní ceny a docházelo k prudkému odlivu kapitálu z rozvíjejících se trhů. Ekonomiky proto potřebují rezervy v měnách zemí, se kterými obchodují a ve kterých mají vyčíslený dluh firmy, banky i samotný stát. Jde především o americký dolar a euro.
Více než rok Brusel přemýšlí, co s tímto majetkem udělá a jestli ho může předat Ukrajině. Obnova tamní zničené infrastruktury bude podle dubnového odhadu Světové banky stát 411 miliard dolarů.
Tento postup není nijak ojedinělý. V prvním čtvrtletí letošního roku drželo 149 zemí rezervy odpovídající 11 trilionům dolarů. Samotné dolary tvořily více než polovinu, tedy šest trilionů. Aktiva v eurech dosahovala dvou trilionů, uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF). Třetí nejoblíbenější byl japonský jen ve výši 609 miliard dolarů.
Většina těchto zdrojů se nachází v zahraničí v podobě investic do cenných papírů, které jsou vysoce likvidní a mají nízké úvěrové riziko. Často jsou to také bankovní vklady. Ruská centrální banka na svém telegramu uvedla, že „udržování rezerv či jejich utrácení na domácí půdě je jako nemít žádné rezervy a tedy žádné zabezpečení proti zahraničním vlivům“.
Vedle finanční krize se Moskva obávala také rozbouřené geopolitické situace. V takovém případě by potřebovala rezervy, které by nespadly pod západní sankce. Během posledních let proto shromažďuje zlato uložené přímo na svém území a čínský juan především ve formě vládních dluhopisů. Tímto způsobem uložila polovinu ruských rezerv.
Důraz na čínský juan přináší rizika
K 1. červnu 2023 dosáhly devizové rezervy Ruska jedné z nejvyšších částek na světě, a to 584,2 miliardy dolarů. Umístilo se tak za Čínou (3,4 trilionu dolarů), Japonskem (1,3 trilionu), Švýcarskem (894 miliard) a Spojenými státy (754 miliard).
Z toho ruská aktiva v cizí měně dosahují 410,3 miliard dolarů a zlato dalších 145,8 miliard. Právě aktiva v cizí měně však postupně klesají, ještě před rokem to bylo 420,9 miliard dolarů a 138 miliard ve zlatě.
Čtěte také: Sankce se teprve projeví, a Rusku pak nepomůže už ani vývoz plynu a nafty, říká europoslankyně
Naposledy ústřední banka zveřejnila podrobnosti o správě mezinárodních aktiv ve výroční zprávě za rok 2021. Na začátku roku 2022 zahrnovala především:
– vládní a nevládní dluhové cenné papíry (38,5 %, resp. 4,6 % aktiv)
– vklady a zůstatky na nostro účtech (30,2 %)
– zlato (21,5 %)
55,9 % aktiv, tedy jejich většina, se nacházela v „nepřátelských“ zemích. Z toho 15,7 % v Německu, 9,9 % ve Francii, 9,3 % v Japonsku, 6,4 % v USA a 5,1 % ve Spojeném království. „Přátelská“ Čína v současnosti drží 16,8 % rezerv, zatímco k 1. lednu 2018 to bylo pouze 2,6 %.
Co je za třemi tečkami se doví jen členové Voxpot Klubu.
Díky podporovatelům z Voxpot Klubu můžeme posílat naše reportéry do terénu a přinášet vám tak lepší zprávy, než jen to, co nabízí tiskové agentury.
