Ukrajinská armáda překvapila nečekanou ofenzivou u ruského Kursku. Oblast teď pohlcují těžké boje a podle prezidenta Volodymyra Zelenského vznikla nová nárazníková zóna.
Na rozostřeném videu se zasněženým venkovem žene kolona ukrajinských obrněnců. Pod ruským útokem ze vzduchu míří k vesnici Bolšoje Soldatskoje. Nedaleko od ní, u města Sudža v Kurské oblasti, odstartovala překvapivá ofenziva ukrajinských ozbrojených sil.
Ukrajina tak navazuje na srpnový vpád do ruského pohraničního území, kde nyní drží části Kurské oblasti.
Jejím jednotkám se podle Institutu pro studium války podařilo dosáhnout „taktických postupů“. Ukrajinské síly se posunuly na několika místech – například v jižním Berdinu nebo ve středním Novosotnicku. Zároveň i tam čelily ruským protiútokům.
Podle ukrajinského prezidenta Volodomyra Zelenského se zde jeho armádě podařilo vytvořit nárazníkovou zónu zamezující Rusku v nasazení vojenských sil do klíčových oblastí fronty na východě Ukrajiny: Doněcku, Sumy, Charkovské oblasti nebo Záporoží.
Okolo ofenzivy se hromadí nejasné zprávy. Moskva uvedla, že proti Ukrajincům na svém území nasadila dělostřelectvo i letectvo a ruské jednotky „zmařily pokus o další průlom“.
Naproti tomu z ukrajinských řad zaznívá, že „Rusové v Kursku prožívají obrovskou úzkost, protože byli napadeni na několika frontách a útok je překvapil“.
Ukrajinská armáda také oznámila, že za posledních pět měsíců padlo u Kursku skoro patnáct tisíc ruských vojáků, přičemž dalších třiadvacet tisíc bylo zraněno. Rusko zase prohlásilo, že Ukrajina v Kurské oblasti přišla o více než 49 tisíc členů armády – ani jedno z uvedených čísel ovšem nelze ověřit.
Nejistota s Trumpem
Mezitím pokračují boje na Ukrajině, kde Rusové hlásí zisky ve východní části země.
Podle ruského ministerstva obrany jeho síly dobyly město Kurachove ležící zhruba třicet kilometrů od Pokrovsku. Ten platí za ukrajinské logistické centrum, k němuž ruské jednotky postupují už několik měsíců.
Rezort obrany v pondělí uvedl, že pokud se jeho armádě podaří Pokrovsk získat, umožní mu to zmocnit se zbytku Doněcku „ve zrychleném tempu“.
K ruským i ukrajinským postupům dochází jen zhruba dva týdny před inaugurací Donalda Trumpa na prezidentský post. Republikán ve své kampani před listopadovými volbami v USA sliboval, že válku na Ukrajině ukončí za čtyřiadvacet hodin – dosud ale není jasné, jak toho chce dosáhnout.
Čtěte také: Konec války za 24 hodin? Co bude s Ukrajinou za Trumpa
Kyjev už podle The Guardian naznačil, že území držená v Kurské oblasti by mohla hrát roli v jakékoli mírové dohodě, o níž by se letos mohlo s Trumpem u moci vyjednávat.
Vladimir Putin se zase nejspíš při svém válečném plánování spoléhá na to, že nová americká administrativa utne veškeré dodávky vojenské pomoci Ukrajině, což by jeho ozbrojeným silám umožnilo výraznější územní zisky.
