Brífink Voxpotu vám na začátku každého týdne dává informační náskok. Jaké události hýbaly světem přes víkend a co se vyplatí sledovat v týdnu od 24. února do 2. března? Přinášíme pravidelný výběr redakce.
Tento týden dorazí francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer do Bílého domu, kde je čekají klíčové rozhovory s Donaldem Trumpem o budoucnosti Ukrajiny. Zelenskyj přitom prohlásil, že je připraven opustit prezidentské křeslo v případě, že to přinese Ukrajině mír, případně je ochotný jej vyměnit za členství v NATO.
Mezitím v Německu po ostře sledovaných volbách odstartují rozhovory o budoucí koaliční vládě.
Napětí ale nijak neklesá ani na Blízkém východě. Izrael rozšiřuje svou operaci „Železná zeď“ na okupovaném Západním břehu Jordánu. V Africe pak stoupá napětí mezi mezi Etiopií a Eritreou.
Tři roky války: Zelenskyj odmítl dluh vůči USA a nabídl odchod
Vojtěch Boháč
„Při všem respektu k USA, neuznáme dluh ani 500 miliard dolarů, ani 100 miliard dolarů,“ prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během nedělního vystoupení v Kyjevě. Během řeči se zaměřil na to, že bývalý americký prezident Joe Biden dal Ukrajině grant, nikoli půjčku. Zároveň sdělil, že nemůže podepsat dohodu o přírodních zdrojích, která dopadne ještě na deset generací Ukrajinců. Podle jeho slov dnes v návrhu dohody stojí, že za každý dolar americké pomoci bude muset Ukrajina vrátit dva.
Zelenskyj zároveň prohlásil, že je připraven opustit prezidentské křeslo v případě, že to přinese Ukrajině mír, případně je ochotný jej vyměnit za členství v NATO. O bezpečnostních garancích pro Ukrajinu se bude jednat dnes v Kyjevě, kde se mají sejít lídři některých evropských zemí k výročí tří let od plošného napadení Ukrajiny Ruskem. Zelenskyj k tomu uvedl, že bezpečnostní garance jeho země potřebuje především od Evropy, ale neobejde se ani bez podpory USA.
Donald Trump zároveň prohlásil, že další kolo jednání o míru na Ukrajině proběhne v úterý opět v saúdskoarabském Rijádu.
Čtěte také: Bulletproof: Připravené Rusko přehrává Spojené státy
Novým německým kancléřem se patrně stane Friedrich Merz
Eva Čeplová, Matouš Vencálek
První exit polly po uzavření volebních místností ukazují na jasného vítěze. V předčasných parlamentních volbách podle nich triumfovala Konzervativní aliance CDU/CSU Friedricha Merze, který tak patrně zamíří na post nového německého kancléře. Zatímco jeho strana podle odhadů získá zhruba 29 procent hlasů, z historického úspěchu v poválečném období se může radovat i krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD).
Té se přisuzuje druhé místo a celkový výsledek okolo 20 procent, což je dvakrát tolik, co obdržela ve volbách v roce 2021.
Historický debakl naopak zažívá vládnoucí středolevá (SPD) současného kancléře Olafa Scholze. Podle očekávání zaznamená nejhorší výsledek v celostátních parlamentních volbách od přijetí svého současného názvu v roce 1890 a skončí třetí s 16 procenty.
Čtvrtí jsou podle odhadů se 12 procenty Zelení, kteří dosud vládnou s Olafem Scholzem, následovaní levicovou Die Linke. Ta po odchodu konzervativního křídla v čele se Sahrou Wagenknecht zaznamenala výrazný propad preferencí a dlouho se pohybovala pod pětiprocentní hranicí nutnou pro vstup do Bundestagu. To se změnilo až v posledních týdnech před volbami, kdy její podpora začala stoupat, a podle exit pollů nakonec dosáhne bezmála na 9 procent hlasů.
Na pětiprocentní hranici nyní balancuje zmiňovaná Aliance Sahry Wagenknecht (BSW). Pod ní pak zřejmě zůstanou ještě donedávna vládní svobodní demokraté (FDP). Právě na tom, zda BSW do spolkového sněmu pronikne, nebo ne, velmi závisí i Merzovy možnosti ohledně povolebních vyjednávání.
Pokud Wagenknecht zůstane před branami Bundestagu, otevírá se Merzovi díky vyššímu zisku mandátů cesta ke dvoubarevné koalici s SPD, byť by měla jen těsnou většinu. Pokud BSW nakonec uspěje, bude zřejmě muset vzniknout koalice tří stran, ve které by CDU/CSU a SPD doplnili pravděpodobně Zelení.
Čtěte také: Alice krajní pravice. Vytáhne AfD k moci žena dvou tváří?
Macron a Starmer míří na klíčové rozhovory do Washingtonu
Simone Radačičová
Příští týden do Bílého domu zavítají dva klíčoví evropští státníci: francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer. Jednat budou o bezpečnostní situaci v Evropě, a především válce na Ukrajině.
Od návratu Donalda Trumpa do Bílého domu se mezi Evropou a USA rozevřel příkop nepochopení. Americký prezident Trump chce vyškrtnout tradiční spojence z rozhovorů s Ruskem. Otázkou je také jeho přístup k Ukrajině, protože v posledních dnech Trump nijak nešetří ostrými výpady vůči ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému.
„Řeknu mu, že tváří v tvář Putinovi nemůže být slabý, protože příště bude čelit Číně. Byla by to obrovská strategická chyba,“ nastínil prezident Francie, co řekne svému americkému protějšku. Doufá, že ho přesvědčí, že je v zájmu USA, aby se jakákoliv mírová dohoda dojednala společně s Ukrajinou a Evropou.
Britský premiér pak s Trumpem hodlá jednat o možném nasazení evropských vojáků na Ukrajině. Ti by případně měli dohlížet na dodržování možného příměří. Jenže Evropané se neobejdou bez podpory USA, kterou Macron a Starmer potřebují zajistit. Podaří se jim to?
Čtěte také: Evropská armáda opět na stole. Jak blízko je realitě?
Nezkrotný Kongres
Matěj Schneider
Největší politický zádrhel, kterému čelí měsíc stará administrativa Donalda Trumpa, je federální rozpočet. Ne ani tak kvůli snahám Trumpova spojence Elona Muska výdaje vlády seškrtat nehledě na vůli Kongresu – ty teď administrativa musí vysvětlovat před soudy –, ale kvůli složitým jednáním právě na Kapitolu.
Republikáni před volbami slibovali hojně škrtat daně i výdaje, ale reálně provedení v praxi není tak jednoduché. Výrazem toho je už jenom fakt, že republikáni v dolní a horní komoře Kongresu prosazují výrazně odlišné verze: Senát prosazuje opatrnější přístup dvou balíků, Sněmovna preferuje razantnější škrt jedním tahem.
Čtěte také: Bilionové škrty. Bílý dům hodil do chaosu nejen USA
Prezident Trump se přiklání ke sněmovní, expanzivnější verzi, ale ani ta není bez problémů. Trump totiž během kampaně několikrát naznačoval, že nechce škrtat sociální a zdravotní programy jako Medicaid. Republikáni ve Sněmovně ale navrhují udělat přesně to. Trump musí vědět, že právě porouchání systému Medicaidu zvedlo v průběhu jeho druhého období zatím největší odpor veřejnosti.
Čas na vyjednávání se ale krátí: v půlce března mohou Spojené státy narazit na limity dosud schváleného rozpočtu, což by mohlo paralyzovat federální úřady včetně v praxi Bílého domu.
Mezi Etiopií a Eritreou stoupá napětí
Filip Brychta
Několik měsíců roste napětí mezi dvěma státy, které spolu v minulosti válčily. Nyní dokonce bývalý etiopský prezident Mulatu Teshome obvinil Eritreu z „práce na opětovném rozdmýchávání konfliktu v severní Etiopii“ a vyzval ke globálnímu tlaku k odvrácení případné katastrofy.
Eritrejský ministr informací Yemane Gebremeskel to označil za „hloupě troufalé obvinění“. Kolují nicméně zvěsti o tom, že Eritrea komunikuje s Tigrajskou lidově osvobozeneckou frontou – proti té v letech 2020 až 2022 bojovala po boku etiopské armády.
Vztahy obou zemí jsou nyní nejhorší od dob války. Etiopie se stále nevzdala vize vlastního přístavu a mnoho okolních států to považuje za ohrožení. Premiér země Abiy Ahmed kolem nároku přístupu k moři vytvořil silné nacionalistické emoce a jeho rétorika nasvědčuje připravenosti k boji.
Narůstající nevraživost se vyplatí sledovat nejen v nadcházejícím týdnu, ale i v horizontu měsíců.
Čtěte také: Válka zažehnána. Etiopie a Somálsko se usmířily
Tanky na Západním břehu
Filip Brychta
Izrael rozšiřuje svou operaci „Železná zeď“ na okupovaném Západním břehu Jordánu. V neděli vyjely tanky do Dženínu, který izraelská vláda označuje za baštu teroristů. Přidají se tak k rozsáhlému ničení infrastruktury a palestinských domů.
Na Západní břeh se přesunula pozornost po uzavření příměří v Gaze. Během zásahů tam izraelští vojáci zabili stovky Palestinců. Armáda tvrdí, že cílem jsou teroristé a jejich spojenci z Hamásu. Podle OSN ale umírají i civilisté. Útoky stupňují i teroristické organizace. Ve čtvrtek večer vybouchly poblíž Tel Avivu bomby v prázdných autobusech.
Izraelští vojáci navíc zůstávají v uprchlických táborech, které předtím vylidnily. Na čtyřicet tisíc Palestinců se tak nemůže vrátit. Stupňuje se také násilí páchané radikálními židovskými osadníky.
Čtěte také: V pasti mezi armádou a osadnickým násilím. Západní břeh čelí dalším útokům
Muskův úřad v USA: „Popište svůj výkon, nebo máte padáka“
Jolana Humpálová
O víkendu obdržely statisíce zaměstnanců amerických federálních úřadů výbušný e-mail. Podle něj měli pracovníci a pracovnice 48 hodin na to, aby sepsali, co v posledním týdnu v práci dělali – nebo podali výpověď.
Jedná se o nejnovější krok v rámci snahy Trumpovy administrativy snížit počet federálních zaměstnanců. E-mail přišel chvíli poté, co prezidentova pravá ruka, miliardář Elon Musk, zveřejnila na své síti X, že zaměstnanci „brzy obdrží e-mail s žádostí, aby vysvětlili, co se jim za poslední týden podařilo“. „Pokud neodpoví, bude to považováno za rezignaci (na jejich post),“ napsal Musk, který vede takzvaný Úřad pro vládní efektivitu (DOGE).
Propouštění už ale jede ve velkém. Vyhazov dostaly například stovky zaměstnanců Federálního úřadu pro letectví (FAA). Co se bude dít dál? Trumpova administrativa a s ní i úřad DOGE teprve začínají – jejich kroky budeme sledovat.
Čtěte také: Beranidlo jménem Musk. Trump s ním proráží brány federálních úřadů
