Rusko se chce podle Kyjeva do konce roku pokusit o změnu vlády na Ukrajině. Jak moc je tamní společnost a politická scéna po téměř 21 měsících plnohodnotné války jednotná? A má Volodymyr Zelenskyj stále dostatečnou podporu?
„Loni spasitel, dnes opuštěný poustevník, který se i nadále snaží zachránit svět.“ Podobnými výrazy komentovali mnozí Ukrajinci říjnový článek vydaný ve věhlasném americkém magazínu The Time. Ústřední postavou v něm totiž nebyl nikdo jiný než jejich prezident Zelenskyj. Jeho portrét už však potěšil méně.
Osamělý, smutný opatrně se ohlížející, jestli za ním ještě někdo stojí. Přesně tak působila hlava státu na některé čtenáře na úvodní obálce časopisu. Leckdo by pak jeho nejistou podobiznu mohl doplnit slovy „odchod z výsluní“.
Časy, kdy „malý velký muž“ Volodymyr Zelenskyj platil za celosvětovou celebritu, kterou si předcházejí i američtí kongresmani, jsou už zřejmě hudbou minulosti. Krvavý konflikt na Ukrajině se z titulních stránek světového tisku pomalu vytrácí a nahrazují ho pro změnu války v jiných koutech světa. Spolu s tím začíná pomalu, ale jistě vyhasínat prezidentova hvězda.
Zelenskému vyčítají, že zemi dostatečně nepřipravil na ruský vpád. Neinformoval ji včas. Jediné, co na něm oceňují, je, že neutekl do zahraničí.
Zatímco loni sklízel doma i v zahraničí potlesk a ovace za ukázkové osvobození Charkovské a části Chersonské oblasti, letos v Kyjevě optimismus výrazně opadl a dostavilo se hořké vystřízlivění a frustrace. Plánovaná protiofenziva se zadrhla a nevypadá to, že by se do konce roku Ukrajincům podařil větší územní postup. Místo toho čelí na východě zesíleným úderům ruské armády a obávají se ztráty města Avdijivka.
Za Porošenka by bylo líp
Válka se v zemi táhne už téměř 21 měsíců, život se ovšem čím dále více vrací do zajetých kolejí. Nové problémy přibyly, ty staré však neodešly a začínají opět probublávat na povrch. Přetrvávající korupce, nízké platy i důchody a naopak vysoké ceny za veřejné služby či nezaměstnanost. Právě tyto oblasti podle nedávné ankety Ukrajince nejvíce pálí, samozřejmě až po důsledcích ruských útoků.
Nespokojenost s prací státních institucí se pak propisuje i do průzkumů. Důvěra ve vládu a Nejvyšší radu zažila po loňském nárůstu pořádný otřes a v říjnu se vrátila na své „staré“ předválečné cifry 39 % a 21 %.
Čtěte také: Za selháním protiofenzivy je přehnaná sebedůvěra ukrajinského velení. Hrozí fatální následky
Do toho všeho se doposud utlumený politický život opět probouzí ze spánku a zlaté pravidlo „nekritizujeme v době války hlavu státu“ přestává platit.
Co je za třemi tečkami se doví jen členové Voxpot Klubu.
Díky podporovatelům z Voxpot Klubu můžeme posílat naše reportéry do terénu a přinášet vám tak lepší zprávy, než jen to, co nabízí tiskové agentury.
