Do Gazy přichází zima a humanitární krize se prohlubuje. Nejvíce budou trpět staří lidé a děti, ale umírají také humanitární pracovníci a pracovnice či novináři a novinářky.
„Lidé už nebudou umírat jen kvůli bombardování, nemocem nebo hladu,“ napsal šéf Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA) Philippe Lazzarini na síť X.
„Zima v Gaze znamená, že více jich zemře třesoucích se chladem,“ varoval. „Hlavně ti nejzranitelnější včetně dětí.“
Teploty v Pásmu mohou během zimních měsíců klesnout na pět stupňů Celsia. Panuje také období dešťů, trvající od listopadu do února.
První silná bouře příchozí zimy udeřila na konci minulého měsíce. V provizorním uprchlickém táboře poblíž moře v Dajr al-Baláh kvůli ní bojovaly tisíce rodin s přílivem, silným větrem a deštěm.
„Je to zbytečné!“ křičel tam podle reportérů CNN jeden muž, když se spolu s ostatními snažil postavit ochranou bariéru před vodou.
„Přišli jsme sem, protože moře bylo naší jedinou ochranou. A nyní na nás útočí i moře,“ stěžoval si vyčerpaně další.
Jejich stany postavené z dřevěných tyčí a všemožných látek stojí jen pár metrů od vody, dál na útesu už není místo. Stejně je to ale bezpečnější než hlouběji ve vnitrozemí, kde Izrael shazuje bomby.
V jednom ze stanů na pobřeží přežívá desetičlenná rodina. Jejich oblečení bylo po bouři promočené a děti se třásly zimou, zatímco matka vařila na ohni.
Válka celou rodinu před několika měsíci vyhnala z Rafáhu a nakonec skončili na pláži, protože nebylo kam jinam jít.
„Jsme v pasti ze všech stran. Od moře, od Izraelců, od toho, že nemáme domov, od hladu,“ říká matka věcně.
Může také přijít silná vlna a smést lidi do moře. Jednu takovou začátkem prosince popsal Hišam al-Hadad pro The Guardian: „Bylo to jako tsunami. Popadl jsem své děti a utekl.“
Vlna smetla několik dětí i dospělých. „Všichni křičeli o pomoc,“ vzpomíná al-Hadad. Ostatní se vrhli smetené zachránit – naštěstí všichni přežili.
Čtyři pekárny pro miliony krků
Vnitřně vysídlených lidí je v Gaze podle OSN nejméně 1,9 milionu – tedy asi devadesát procent populace z celého Pásma. Mnozí z nich přišli o střechu nad hlavou i víc než desetkrát.
Humanitární pomoci se přitom místním nedostává. Například v severní Gaze je až 75 tisíc lidí bez potravin, pitné vody, elektřiny nebo zdravotní péče. K hladu také přispívá, že v celém Pásmu fungují pouze čtyři pekárny.
Hlavní koordinátorka OSN pro humanitární pomoc Sigrid Kaag poukázala na zhroucení jakéhokoli práva a všudypřítomné rabování. V Gaze kradou potraviny nejrůznější ozbrojené gangy a izraelská armáda tomu podle mnohých svědectví pouze přihlíží.
Čtěte také: Gangy Gazy. Proč izraelská armáda nezasahuje proti tamním zločincům?
Výbor pro hodnocení hladu přitom varuje před hladomorem. „Jen za poslední čtyři měsíce bylo téměř 19 tisíc dětí hospitalizováno kvůli akutní podvýživě,“ uvedla vedoucí krizových situací z UNRWA Louise Wateridge.
Umírají také pracovníci charitativní organizace World Central Kitchen, která sdružuje kuchaře a kuchařky vařící ve válečných podmínkách jídlo. Naposledy na konci listopadu zabil izraelský nálet pět jejich pracovníků.
Podle IDF s nimi byl údajně militant, který se podílel na útoku ze 7. října 2023, a izraelská armáda humanitární skupinu vyzvala, aby své zaměstnance prošetřila. World Central Kitchen následně 10. prosince na žádost Izraele propustila dvaašedesát lidí, ale zdůraznila, že nejde o potvrzení, že byli „jednotlivci napojeni na nějakou teroristickou organizaci“.
Ke konci listopadu od vypuknutí války v Gaze zemřelo nejméně 333 humanitárních pracovníků. Nejvíce obětí má UNRWA.
Za svou práci navíc platí nejvyšší cenu i novináři a novinářky. V Gaze jich bylo k 18. prosinci zavražděno 141, z toho 133 Palestinců, dva Izraelci a šest Libanonců.
Výbor na ochranu novinářů shledal, že nejméně sedm z nich bylo přímým cílem izraelských vojáků a výbor jejich smrt klasifikuje jako vraždu.
Genocida a ignorace
Rozšiřují se také obvinění Izraele ze zločinů proti lidskosti a genocidy.
Nejnovější obvinění se týká vody. Newyorská organizace Human Rights Watch přinesla zprávu, že Izrael se záměrně a systematicky snaží připravit obyvatele Gazy o pitnou vodu. Způsobil tak podle zprávy tisíce úmrtí.
Obvinění navíc přichází krátce poté, co Amnesty International dospěla k závěru, že Izrael se v Gaze dopouští genocidy, ze které už čelí obvinění také u Mezinárodního soudního dvora (ICJ).
Mezinárodní trestní soud (ICC) také vydal zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Jo’ava Galanta. Izrael ale všechna obvinění popírá a proti zatykačům podal odvolání.
Izraelská odveta za loňský útok Hamásu ze 7. října si v Gaze vyžádala již více než 45 tisíc mrtvých.
Počet mrtvých v Gaze překročil 45 tisíc.
Od začátku války bylo zabito 254 našich kolegů/yň z humanitární organizace UNRWA.
Humanitární situace je zoufalá, dál hrozí hladomor.— OSN Česko | UN Czechia (@OSNPraha) December 16, 2024
Za Izraelem stále pevně stojí Česko. Například národně-bezpečnostní poradce vlády Tomáš Pojar ohledně ICC pro Voxpot uvedl, že „soud se tímto krokem zcela zdiskreditoval“.
Poradce českého prezidenta Petr Kolář pak dokonce Seznam Zprávám řekl, že „bychom to měli ignorovat, jako by zatykač nebyl“.
Letos v červenci také ICJ rozhodl, že izraelská okupace palestinských území je nezákonná. Podle expertky na mezinárodní vztahy Catherine Gegout z Nottinghamské univerzity vývoj posledních měsíců znamená, že „některé státy Evropské unie mění svůj postoj“. Česko mezi nimi ale není.
Francie, Španělsko, Itálie, Belgie a také neunijní Velká Británie mezitím snížily objem zbraní prodaných do Izraele. Oproti tomu Německo poskytuje zemi podezřelé z genocidy jednu třetinu všech zbraní a ve druhé polovině roku dokonce tamní vývoz zesílil.
Nejbližšími spojenci Izraele jsou pak Vídeň, Budapešť a Praha. Jakékoli sankce, které by znamenaly pozastavení obchodu z Unie, by proto nejspíše zablokovaly – přestože v květnu OSN uvedla, že transferem zbraní a munice do Izraele můžou dotčené země „riskovat spoluúčast státu na mezinárodních zločinech“.
Palestinci tak nadále čelí „každodennímu boji o přežití,“ jak popisuje humanitární pracovník Antoine Renard pro BBC.
Zatímco tak česká zahraniční politika nadále podporuje vládu člověka, který by měl být při návštěvě České republiky podle mezinárodního práva zatčen, obyvatele Gazy čeká nelidská zima.
