„Zítřek rozhodne, zda se po studiích vrátím domů.“ Svezli jsme se volebním vlakem do Bratislavy

„Jedeme volit, aby se k moci nedostali fašisti,“ říká mi bez váhání Adam, student prvního ročníku oboru ekonomie v Praze. Spolu se svými kamarády sedí mezi batohy na špinavé podlaze vlakového nástupiště a netrpělivě vyhlíží vlak domů do Bratislavy.

Na otázku, který ze současných slovenských politických subjektů považuje za takovou fašistickou stranu, jmenuje nacionalistické hnutí Republika a jejího předsedu Milana Uhríka. „Někteří jeho lidé vyloženě popírají holocaust,“ odpovídá. Nejvíce ho prý děsí právě případná koalice Smeru a zmiňované Republiky.

Líbí se mi hlavně to, že kladou důraz na rovnost. V tomhle jsme na Slovensku pozadu.

Na nástupišti číslo sedm na pražském hlavním nádraží v pátek okolo poledne jednoznačně dominuje slovenština. Právě odsud už za pár minut odjede mimořádný spoj Praha – Kúty – Bratislava, který doveze bezplatně Slováky žijící v Česku do jejich domoviny na sobotní parlamentní volby. Podle mnohých odborníků nejdůležitější za posledního čtvrt století.

V davu mladých lidí čekám na zvláštní spoj v doprovodu fotografky Majdy i já. Čas si zatím nadále krátíme u skupinky studentů.

Obavy a jistoty

Podobně jako Adam na situaci nahlíží i jeho kamarád Lukáš, jenž v Praze studuje pro změnu architekturu. Oba pocházejí z Bratislavy a oba zítra čeká jakožto prvovoliče premiéra u volební urny. O tom, komu svůj první hlas hodí, však už mají dávno jasno.

Čtěte také: S kým povládne Fico, nebo Šimečka: Na Slovensku vrcholí předvolební kampaň, Voxpot přináší přehled

Zatímco Adamovi je prý programově nejbližší Progresívne Slovensko (PS), Lukáš je více nakloněný středopravicové straně Sloboda a solidarita Richarda Sulíka. Svírají ho však obavy, zda tentokrát „SaSka“ přeleze pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do parlamentu. Zatím dle průzkumů kolem této cifry spíše nebezpečně osciluje. 

Adamův favorit, tedy PS, sice má nejspíš parlamentní křesla jistá, ale zda bude sestavovat vládu je zatím ve hvězdách. „Líbí se mi jejich  sociální program a hlavně to, že kladou důraz na rovnost. V tomhle jsme na Slovensku pozadu,“ uzavírá svůj pohled zrovna v okamžik, kdy k perónu přijíždí očekávaný spoj Praha – Kúty – Bratislava.

Hlavně rovnost a ekologii

Vlak přilákal stovky mladých lidí, jejichž věkový průměr většinou nepřekračuje 22 let. Více než ušetřené čtyři stovky za cestu je však jeho hlavním cílem dovézt Slováky do domoviny na sobotní volby. Podle mnohých odborníků ty nejdůležitější za posledního čtvrt století. 

Právě kvůli parlamentnímu hlasování přišel projekt Mladí proti fašizmu ve spolupráci se Železniční společností Slovenska (ZSSK) s unikátní iniciativou „Nestrať svoj hlas“. V rámci ní vypravuje na Slovensko dva volební vlaky z Prahy a Brna.

Volných je v obou spojích celkem 1400 míst, přičemž přednost dostali studenti. Právě tisíce mladých Slováků studujících na českých univerzitách představují klíčový důvod, proč se organizátoři ke kampani, jež v našich česko-slovenských podmínkách probíhá poprvé, uchýlili.

Mnozí z nich si takovou příležitost nenechají ujít a v momentě, kdy vlak zastavuje, se pomalu hrnou dovnitř. Co nevidět se k nim přidá i Lujza. Odhadem asi dvacetiletá studentka aplikované ekologie na ČZU se světle hnědými vlasy se zatím loučí se svou českou přítelkyní. Její volba v následujícím volebním klání je jasná.

Čtěte také: Shrnutí posledních slovenských průzkumů: Ficovi se začíná rozplývat sen o premiérském křesle

„Jednoznačně Progresívne Slovensko,“ neváhá. Mladá žena však zdůrazňuje, že za jejím výběrem nestojí jen liberálnější postoj strany vůči LGBTQ komunitě, ale rovněž další návrhy, které by PS v budoucnu rádo prosadilo.

Rovnost a práva menšin, důraz na ekologii, slušnost a seriózní vystupování. Tak lze zatím ve zkratce shrnout hlavní priority mladých Slováků, s nimiž se na nástupišti dáváme s fotografkou Majdou do řeči. Uvidíme, jaké další pohledy nám přinese více jak čtyřhodinová jízda do Bratislavy.

Hlavně ne Fica a Matoviče

Zatímco v některých vagonech se doslova prodíráme davem a o volné sedačce si můžeme nechat zdát, jiné jsou zaplněné ani ne z poloviny. V jednom z nich si vybíráme čtyřsedačku a pohodlně se usazujeme. U většiny stolků okolo sedí jen jednotlivci.

Jednou z nich je i budoucí bioložka Mirka, která se do Prahy přesunula kvůli studiu z jihoslovenské Dunajské Stredy. „Tyto volby rozhodnou o tom, zda zůstanu na Slovensku, nebo začnu někde jinde,“ překvapuje mě svým postojem hned zkraje, jakmile ji oslovím.

Na otázku, zda se již rozhodla, koho v sobotu podpoří, odpovídá, že ano. Konkrétnější ovšem být nechce. Jakmile však padne dotaz na to, koho v žádném případě ne, je podstatně výřečnější. „Nejvíc mě děsí vítězství strany, která nám vládne už třicet let,“ odkazuje nepřímo na Ficův Smer.

Dojalo ho, kolik pracujících lidí iniciativu podpořilo s tím, že si raději zaplatí cestu klasickým spojem, a místo tak uvolní studentům.

Poslední tři roky Matovičovy divoké vládní jízdy? Ty raději ani nepočítá. „V žádném případě nechci, aby byl u moci člověk, který zjevně není psychicky stabilní.“

Poslouchejte také: PULS | Fico jako „stabilita“, nebo „hrozba“? Slovensko možná ovládne krajní pravice

Vedle špatné nálady, která prostupuje poslední dobou celou společností, trápí Mirku zejména fakt, že se země nevyvíjí směrem, kterým by si přála. A to zejména v oblasti ekonomiky, možných příležitostí a řízení státu. „Pokud by volby dopadly podle mých očekávání, dovedu si představit, že se po studiu na Slovensko vrátím a zkusím tam žít,“ zakončuje své zamyšlení nad brzkou budoucností. Zbytek cesty už raději využije ke spánku.

„Hlavně neztraťte hlas”

V jedné z uliček vlaku mezitím odchytávám spoluiniciátora akce Marka Macha. Ptám se ho, zda účast naplnila jeho očekávání. „Ano, jsme velmi spokojení,“ usmívá se.

Nejvíce ho dojalo, jaké množství pracujících lidí iniciativu podpořilo s tím, že si raději zaplatí cestu klasickým spojem, a místo tak uvolní studentům. Ti nakonec tvoří asi dvě třetiny osazenstva vlaku. Zbytek se skládá z různorodé směsice od mladých pracujících až po starší lidi.

Dohromady se zvláštním vlakem z Prahy přepravuje přibližně 400 lidí, jejichž názory se soudě dle naší sondy v lecčem rozcházejí, v tom základním se však shodují. Nikdo z oslovených si nepřeje, aby země změnila po volbách svou zahraničně-politickou a institucionální orientaci. Všichni naopak sdílejí obavy, že aktuálně nastavený kurz, kterým se Bratislava po prohře Vladimíra Mečiara v roce 1998 vydala, mohou výsledky voleb ohrozit.  O tom však již v sobotu definitivně rozhodnou voliči.

Náš spoj zatím přejel hranici se Slovenskem a nezadržitelně se blíží do své cílové destinace. Těsně před ní se ještě z reproduktoru ozývá: „Zítra neztraťte svůj hlas”.