Tech

14. 10. 2024, 13:38

Život pod vodou. Sonda vyrazí hledat oceán na měsíci Jupitera

Simone Radačičová

Jupiterův ledový měsíc Europa | Foto: NASA/JPL-Caltech / Zpracování: Kevin M. Gill (CC-BY-3.0)
Jupiterův ledový měsíc Europa | Foto: NASA/JPL-Caltech / Zpracování: Kevin M. Gill (CC-BY-3.0)

Do vesmíru se vydává sonda, která letí blíže prozkoumat Jupiterův měsíc Europa. Pod jeho ledovým příkrovem se nejspíš ukrývá obří oceán, v němž by mohly přežívat mimozemské organismy.

Je ještě někde v naší sluneční soustavě místo, kde by mohl existovat život? Nad touto otázkou si láme hlavu nejenom věda.

Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) udělá další krok na cestě, která může v budoucnu přinést tolik očekávané rozuzlení. Z Floridy v pondělí 14. října odstartuje meziplanetární sonda Europa Clipper, která se vydá pátrat také po známkách mimozemského života. 

Jejím cílem je měsíc Europa, obíhající kolem planety Jupiter. Pod jeho ledovým povrchem by se podle dosavadních poznatků z předchozí sondy Galileo mohl ukrývat obrovský oceán s dvojnásobným množstvím vody, které najdeme na Zemi.

„Je to jedno z nejslibnějších míst co se hledání mimozemského života týká,“ uvedla ředitelka oboru planetární vědy Gina DiBraccio z NASA.

Europa Clipper má odstartovat dnes krátce po šesté hodině středoevropského času z Kennedyho vesmírného střediska. Do vesmíru ji vynese raketa Falcon Heavy společnosti SpaceX. Sonda pak vyrazí na cestu, která potrvá pět a půl roku. 

Původně měla odletět už o několik dní dříve, ale zpozdil ji hurikán Milton, který pustošil Floridu minulý týden. 

Sonda provede desítky blízkých průletů kolem cílového měsíce s úkolem odhalit strukturu a složení jeho ledového povrchu. Pokusí se dokonce zjistit, jak slaný je tamní oceán.

„Pokud se ukáže, že nabízí podmínky vhodné pro život, mohly by v něm žít primitivní bakterie,“ doplnila panetární vědkyně Bonnie Buratti. Ty se pak pokusí hledat případná následující mise, zahrnující i přistání na povrchu Europy.

„Na rozdíl od Marsu, který mohl být obyvatelný před miliardami let, je tohle šance prozkoumat svět, který je možná obyvatelný nyní,“ zdůrazňuje Curt Niebur, člen programu Europa Clipper. Na projektu pracovaly zhruba čtyři tisíce lidí a náklady na misi se vyšplhaly na 5,2 miliardy dolarů.

Čtěte také: Nedopadněme jako dinosauři: Obrana proti asteroidům není sci-fi, bez spolupráce se ale neobejde

Europa Clipper je vůbec největší planetární sondou v historii NASA. Její rozpětí dosahuje po plném vysunutí solárních panelů až třiceti metrů. Ty díky své velikosti dokážou zachytit velmi slabé sluneční světlo, které k Jupiteru dosahuje.

Sonda během letu musí uletí trasu dlouhou 2,9 miliardy kilometrů (tedy zhruba dvacetinásobek vzdálenosti Země – Slunce) a ke svému cíli dorazí v dubnu 2030. Samotná mise pak potrvá další čtyři roky. 

Jupiterův měsíc Europa objevili Galileo Galilei a nezávisle na něm i německý astronom Simon Marius na začátku 17. století. První fotografie ale vznikly až o tři století později, kdy v roce 1973 měsíc vyfotografovala sonda Pioneer 10.

Simone Radačičová

Více článků od autora