Čína

29. 10. 2021, 04:00

Zkouška čínské hypersonické rakety zneklidnila Západ, v závodech ve zbrojení říše středu vede

Filip Brychta

Zpráva, že Čína otestovala novou hypersonickou raketu, která je schopná nést nukleární hlavice, šokovala západní tajné služby. Zájem o tento typ zbraní navíc podporuje velmocenskou přetahovanou o to, kdo má ničivější vojenský arzenál. Hlavní favoriti jsou tři, dohnat se je snaží i další země.

Test čínské hypersonické rakety, o kterém informovali Financial Times, vyvolal celosvětový rozruch. Podle zdrojů střela obletěla planetu a poté svůj cíl minula o 30 kilometrů. Navíc takové zkoušky byly za léto dvě. Podle odborníků je to důkaz nečekaného pokroku, který Peking učinil. „Netušíme, jak to dokázali,“ uvedl v textu jeden z anonymních zdrojů blízký Pentagonu. Ve středu 27. října pak test se znepokojením potvrdil nejvýše postavený americký generál Mark Milley.

Zatímco čínské úřady trvají na tom, že událost byla „rutinním testem znovupoužitelné kosmické lodě“, kancelář prezidenta USA to rozrušilo. „Je to jasný signál od Číňanů pro USA, že jsou zranitelní,“ řekl výzkumník vojenského think-tanku RUSI Justin Bronk týdeníku The Sunday Telegraph.

Hypersonické kluzáky, jak jsou nové zbraně nazývány, se rychle ponoří do atmosféry a klouzají vzduchem ke svým cílům.

Nejpočetnější armáda světa není ve snaze vyvinout hypersonickou střelu sama. Požadavky Ministerstva obrany USA na takový výzkum vzrostly z 800 milionů dolarů v roce 2017 na 3,8 miliardy pro rok 2022. Podle zprávy americké Nezávislé výzkumné služby Kongresu (CRS) investuje do technologie Francie, Austrálie, Velká Británie, Indie, Japonsko a Severní Korea. Základní výzkum potom již provedl Írán, Izrael a Jižní Korea. Zapomenout se nesmí na jednoho ze tří favoritů – Rusko. To má testy již za sebou.

Čína vede, Rusko jí šlape na paty

Hypersonické zbraně se dají považovat za mladší verze balistických raket. Základní principy zůstaly do značné míry nezměněné. Obě technologie mají na přední části výbušnou hlavici. Balistická raketa ji vynese do vesmíru, tam se odpojí a nálož je gravitací stažena zpět na Zem. Nosné střely tedy v tomto případě létají ve velkých obloukových drahách.

Hypersonické kluzáky, jak jsou nové zbraně nazývány, se naproti tomu rychle ponoří do atmosféry a klouzají vzduchem ke svým cílům. Jejich zastánci tvrdí, že jsou rychlejší, nenápadnější a hůře zachytitelné. To je přesně důvod, proč jsou armádami žádané.

Srovnání trajektorií balistických a hypersonických střel / Schéma: U.S. Goverment Accountability Office

V roce 2018 Vladimir Putin prohlásil, že jeho země vyvine zbraň, která letí atmosférou pětinásobnou rychlostí zvuku. Následně řekl, že jedna z jejich raket byla rychlejší než dvacet machů (1 Ma = rychlost zvuku, 1,2–5 Ma = supersonická rychlost, více než 5 Ma = hypersonická rychlost; pozn. redakce). Takovou rychlost balistické střely běžně přesahují, ale mají předvídatelnou trajektorii. Ruský prezident tím stvrdil eskalaci závodů ve zbrojení s USA, které roku 2002 odstoupily od smlouvy ABM (Anti-Ballistic Missile Treaty).

Vytyčený cíl „upevnit postavení Ruské federace jako přední světové velmoci“ je podporován reformami armády. Jednou z větších změn je vytvoření „Vozdušno-kosmičeskije sily“ (VKS), což signalizuje sloučení vzdušné a vesmírné domény. V Rusku se také objevují názory, že americká honba za hypersonickými zbraněmi je motivována pouze Kremlem.

To dovedlo ruské síly až k „létajícímu vozidlu“ Avantgard, které je jejich verzí hypersonického kluzáku. Navíc Rusové podnikli v předešlých dnech cvičení na obranu proti hypersonickým zbraním. Podle CRS právě na jejich vývoji spolupracují s Indy a Francouzi.

Americký vývoj hypersonické zbraně byl zahájen již za George W. Bushe pod programem Conventional Prompt Global Strike. Za administrativy Baracka Obamy se již program zabýval primárně hypersonickou technologií. Experti v USA nyní zároveň pracují na vypuštění družic na nízkou oběžnou dráhu, které by tyto nejmodernější zbraně monitorovaly a umožnily Spojeným státům včas zareagovat.

Čtěte také: Americká armáda má nového mazlíčka: robotického psa s puškou. Čekají nás války strojů?

Čínský vývoj zbraně, který „neochvějně následuje cestu mírového rozvoje“, jak se píše v Bílé knize o obraně z roku 2015, je nejspíš v konkurenci hlavních hráčů nejdál. Peking věří, že Američany navržený protiletadlový raketový komplet THAAD a další podobné systémy podkopávají schopnost říše středu uplatňovat své zájmy v Jihočínském moři. Japonsko, které si i díky svým jaderným elektrárnám pohrává s myšlenkou vlastních nukleárních zbraní, je potom další hrozbou.

Mezi odborníky se najdou i tací, kteří by hypersonické zbraně za „věc měnící hru“ neoznačili. Začít můžeme třeba s vědci hlásícími se k odkazu Andreje Sacharova, který za studené války bojoval proti atomovým bombám.

Jedním z nich je Cameron Tracy, jenž zastává názor, že očekávání jsou přehnaná a mnohá tvrzení lživá. „Důvod pro pokračující investice do těchto zbraní a pro účast národa v nebezpečných závodech ve zbrojení postrádá jasný technický základ,“ píše. Poukazuje na to, že tyto zbraně přinesou jen málo nového.

Že by se však v dohledné době tato nezdravá velmocenská soutěživost zastavila, je přinejmenším velmi nepravděpodobné. „Svět nezažil multipolární závody ve zbrojení podobného rozsahu od doby před první světovou válkou,“ bohužel potvrzuje znepokojivý trend americký vojenský odborník na globální politiku Jonah Bhide.

Sledujte také naši reportáž o autonomních zbraních:

Témata: Čína, Rusko, Technologie, USA, Zbraně