Varianta, že ruská armáda zničí přehradu v Nové Kachovce, existovala už od loňského října. Stále nemáme úplnou jistotu, že nešlo o samovolné zhroucení poškozené hráze, nicméně většina faktů i načasování ukazuje právě na Rusko. To teď může aspoň na nějaký čas přesunout část svých jednotek od Dněpru na místa ukrajinské protiofenzívy, říká docent z Institutu mezinárodních studií FSV UK Michal Smetana.
Více než 200 kilometrů dlouhá a místy až 36 metrů hluboká Kachovská přehrada byla druhou největší vodní nádrží v Ukrajině. V úterý v ranních hodinách uvedla ukrajinská státní energetická firma Ukrenerho, že „v důsledku detonace uvnitř strojovny byla Kachovská vodní elektrárna úplně zničena.“ Masy vody se začaly valit směrem na jih a zaplavovat při tom stovky vesnic a měst.
Kyjev z detonace viní ruskou 205. motostřeleckou brigádu, Moskva zase ukrajinské dělostřelectvo. Kdo mohl hráz zničit, jaké bude mít záplavová vlna důsledky na ukrajinskou ofenzívu i co nám říká o ochotě Ruska eskalovat konflikt, jsme se bavili s docentem mezinárodních vztahů na Karlově univerzitě a výzkumníkem Peace Research Center Prague Michalem Smetanou.
Na Twitteru jsi ráno napsal, že jste s kolegy vedli debatu o potenciálním zničení Kachovské přehradní hráze Ruskem už od loňského října. Proč se vůbec začalo přemýšlet, že by to Moskva mohla udělat?
Tenkrát jsem o tom přemýšlel v kontextu ukrajinské ofenzívy v Chersonské oblasti, kdy se poprvé objevily z ukrajinské strany zprávy, že se Rusko pokouší hráz podminovat. Existovala totiž odůvodněná obava, že by mohlo jít o snahu Kremlu přehradu odpálit, a tím způsobem zkomplikovat nebo možná úplně zastavit ukrajinský postup na západní straně Dněpru. Kvůli této obavě se tehdy začaly objevovat první modely, co by destrukce hráze mohla znamenat pro celou oblast.
Na jedné straně se tenkrát vedly boje o západní břeh Dněpru, na druhou stranu celý východní břeh kontrolovalo Rusko a existovala poměrně odůvodněná obava, že by zaplavení oblasti způsobilo problémy nejen Ukrajině a jejímu obyvatelstvu, ale od vody by to odstřihlo i okupovaný Krym. Proto se hodně spekulovalo, do jaké míry je tam poměr nákladů a benefitů pro Rusko výhodný, aby to udělalo.
Moskva z odpálení hráze viní naopak Kyjev. Dokážeš nastínit na základě těch dlouhodobých debat, jaké výhody a nevýhody to přináší oběma stranám?
Beru to tak, že je ve hře několik variant, co se mohlo stát. Ve chvíli, kdy vedeme tento rozhovor, tak nemáme důkazy pro to, abychom řekli, že jedna z nich je definitivně pravdivá. Nicméně varianta, podle které by se o to pokusila Ukrajina vypálením rakety na hráz, mi přijde jako extrémně nepravděpodobná. Pro Ukrajinu je tam těch potenciálních výhod opravdu minimum, respektive asi můžeme říct, že prakticky žádné. Pro Kyjev to znamená obrovské problémy, protože se to dotýká jeho vlastního obyvatelstva. Zároveň existuje docela věrohodné riziko, že událost může narušit ukrajinskou ofenzívu. Jakkoliv Ukrajina nejspíš úplně neplánovala přepravit významnější část svých sil přes Dněpr, tak je pravděpodobné, že chtěla přes řeku pokračovat v obojživelných výpadech a fixovat tím ruské síly na druhém břehu. Tím pádem by je Rusko nemohlo přesunout víc na východ do Doněcké oblasti, kde je aktuálně nejvíc potřebuje.
O jakém množství sil se tady bavíme? Víme aspoň částečně, jak velké množství sil díky tomu může Rusko přesunout na obranu na Donbas a na jižní frontu?
To je podle mě teď strašně těžké říct, protože zatím neznáme rozsah škod. Je jasné, že ukrajinští vojáci, co jsou v té oblasti, budou muset řešit úplně jiné problémy než ofenzívu, ale zároveň Rusko nemůže přesunout úplně všechny své síly. Rovněž nevíme, jak dlouho bude celá situace trvat. Pravděpodobně si ale nějaká část těch sil na chvíli uvolní ruce, netroufl bych si ale spekulovat jak velká. V kontextu ofenzivních operací, o které se Ukrajina pokoušela na západ od Vuhledaru nebo v okolí Bachmutu, může být i relativně malé množství sil důležité pro případnou stabilizaci obranné linie v místech, kde teď Kyjev zkouší testovacími útoky vyhledávat ruská slabá místa.
Čekal jsi, že by to teď Rusko mohlo udělat?
Upřímně jsem to nečekal. Napadlo mě to říjnu, kdy jsem si dokázal představit variantu, kdy by to Rusko vyhodnotilo v kontextu rozpadu fronty v Charkovské oblasti a postupu Ukrajiny na Cherson jako vojensky i politicky přijatelnější, než utrpět další porážku.
Čtěte také: Rusofobie, dvojí metr, zánik Ruska: Jaké jsou důvody “liberálních” Rusů pro podporu války?
V jakém stavu musí být ruská armáda, aby se rozhodla, že stovky zatopených vesnic a měst při aktu, který nejspíš můžeme označit za státní terorismus, jsou adekvátním řešením situace?
Začnu poznámkou, že minimálně v tuhle chvíli vážně nevíme úplně stoprocentně, jestli šlo o záměr, nebo zanedbání stavu hráze. Četl jsem relativně solidní posudek o tom, že už od loňského roku byla přehrada velmi silně narušená, a zároveň jsme viděli, že v ní zásadně stoupá hladina vody a dostala se dokonce na nejvyšší úroveň, na jaké kdy byla. Nedá se tedy říct, že přehrada byla stabilní a nic nehrozilo. Nepovažuji to ale za nejpravděpodobnější variantu.
Jak moc velká by to byla náhoda ve chvíli, kdy včera zřejmě začaly první větší boje v rámci protiofenzívy?
Podle mě by to byla velká náhoda. K té variantě, že to udělali sami Rusové, vede jak vojenská logika, tak to dává smysl i v informačním prostoru a též z hlediska načasování. Proto bych to bral jako nejpravděpodobnější variantu. Zatím ale nemůžu definitivně vyloučit ani kolaps. Že by si to udělali sami Ukrajinci mi přijde extrémně nepravděpodobné.
Dá se to vůbec z nějakého hlediska považovat za akt přiměřený situaci, ve které se ruská armáda aktuálně nachází?
Co je za třemi tečkami se doví jen členové Voxpot Klubu.
Díky podporovatelům z Voxpot Klubu můžeme posílat naše reportéry do terénu a přinášet vám tak lepší zprávy, než jen to, co nabízí tiskové agentury.
