Americký prezident Donald Trump už zase opakuje argumenty Vladimira Putina. Znovu tak ukazuje vrtkavost americké podpory bránící se Ukrajině. Probudí se konečně Evropa?
Donald Trump s Vladimirem Putinem | Ilustrační foto: Bílý dům / Flickr
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenský prožil na poslední schůzce s americkým prezidentem Donaldem Trumpem déjà vu. Setkání v Bílém domě se několikrát proměnilo v ostrou hádku a Trump před lídrem bránící se země a jeho delegací opakovaně nadával.
Podobné scény prožil Zelenskyj už v únoru, kdy celý svět v přímém přenosu sledoval, jak se do něj ostře strefoval také viceprezident J. D. Vance.
Od té doby jsou vztahy obou zemí jako na houpačce. Občas Trump něco slíbí a verbálně podpoří Ukrajinu, jindy zase vyhrožuje nebo rovnou vychvaluje Vladimira Putina.
Do Washingtonu přitom Zelenskyj dorazil s nadějí, že by mohl Trumpa přesvědčit k dodání naváděných střel Tomahawk s plochou dráhou letu. Sázel přitom na Trumpova nedávná slova, kdy americký prezident takovou možnost nevyloučil.
Jenže v samotném Bílém domě na ukrajinského lídra čekala nová studená sprcha.
Že jsou Trumpova rozhodnutí vrtkavá, to dávno všichni ví – i že se vyplatí mu lichotit, což se na amerického prezidenta naučili používat jak Zelenskyj, tak lídři a lídryně západního světa.
Ale že Trump znovu sedne Putinovi na lep, podpoří jeho požadavky a bude slepě opakovat jako argumenty?
Ještě na konci září přitom na adresu Ukrajiny pronesl zatím nejsilnější slova podpory. „Ukrajina, s pomocí Evropské unie, je v pozici, kdy může získat všechna svá území zpět,“ napsal tehdy na svou sociální síť Truth Social.
Stačil ale jeden telefonát z Kremlu, aby se Trumpova korouhvička opět otočila směrem k Moskvě. Putinovi se podařilo předběhnout Zelenského a do Bílého domu zavolal den před příjezdem ukrajinského prezidenta, ve čtvrtek 16. října.
Během telefonátu navrhl, aby se Ukrajina vzdala částí Donbasu, které má stále pod kontrolou, výměnou za malé oblasti v jižních regionech – Chersonském a Záporožském.
Od srpnové schůzky na Aljašce se tak ruský prezident vlastně nijak neposunul – tehdy pronesl, že by souhlasil se zmrazením frontové linie, pokud by se Kyjev vzdal celého Donbasu.
Čtěte také: Trump je poslední, kdo stále nechápe Putinův humor
Ruské podmínky
Trump se má s Putinem opět setkat v Budapešti. Není přitom jasné, kdo vymyslel místo setkání přímo na území Evropské unie, kde by měl na Putina platit zatykač Mezinárodního trestního soudu.
Mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt i Trumpův poradce Stephen Cheung na dotaz novinářstva, kdo o místu schůzky rozhodl, reagovali shodně a skandálně hrubě: „Tvoje máma.“ Naopak o budapešťské účasti Zelenského nepadlo ani slovo, přestože schůzku Putina se Zelenským sliboval Trump už v době setkání na Aljašce, kdy naopak Putin žádal takovou variantu odložit.
Na pátečním setkání v Bílém domě se opět ukázalo, že Trump chce mít „problém“ Ukrajiny hlavně co nejrychleji vyřešený, klidně za podmínek, které prakticky kopírují linii Moskvy. Americký prezident si dokonce opakovaně protiřečil: ještě nedávno označil ruskou ekonomiku za „papírového tygra“, teď zase tvrdil, že se jí daří dobře.
Čtěte také: Válka? Nenecháme si kazit byznys. Které západní firmy zůstaly v Rusku
V jednu chvíli pak naprosto převzal Putinova slova a nemluvil o „válce“, ale „zvláštní operaci“. Vyzval také Zelenského, aby přijal ruské podmínky na ukončení konfliktu a varoval ho, že Putin jinak Ukrajinu „zničí“.
„Dát Rusku bez boje Donbas je pro ukrajinskou společnost nepřijatelné a Putin to ví,“ komentoval Trumpova slova šéf ukrajinského zahraničního výboru Oleksandr Merežko. Putin se podle něj svými návrhy snaží rozložit Ukrajinu zevnitř.
Schůzka v Bílém domě zároveň Zelenskému připomenula, že Ukrajina nemůže s podporou Spojených států napevno počítat. Donald Trump je až příliš vrtkavý a příliš snadno podléhá vábení Kremlu – respektive nedokáže najít cestu k řešení konfliktu ani s částečným respektováním zájmů Ukrajiny. Proto ji naopak tlačí k plnému respektování zájmů Kremlu.
Je už opravdu načase vytáhnout drápy.
Jde zároveň o další lekci pro Evropu. Ta má přitom velkou příležitost ukázat, že nezůstane jen u slov podpory.
Ve čtvrtek 23. října se sejdou evropští lídři a lídryně, aby znovu jednali o zmrazených ruských aktivech. Po více než třech a půl letech války je už opravdu načase vytáhnout drápy a použít je pro masivní finanční půjčku bránící se zemi.
Půjde zároveň o slabou záplatu na diskutované Tomahawky, kterými by měla Ukrajina příležitost částečně oplácet Rusku údery v zázemí stejnou měnou. Na pořadu dne nejspíš není, že by evropští spojenci zašli o krok dál a nabídli například německé rakety Taurus, o kterých se během letoška také živě diskutovalo.
Čas od času tak sice ze západu zazní silná slova, avšak Putin nadále bez větších problémů drží situaci na bojišti přesně v takovém stavu, v jakém se mu hodí. Silná slova, nenásledovaná konkrétními činy, ho jen těžko doženou k ústupkům z jeho třetím rokem držené maximalistické pozice.